Jak (NE)zvát slečnu na rande

Dokonalé rande

Wohouu, teda, přiznám se, jsem asi nehorázně líná :D . Otevřela jsem si Word (píše se mi v něm nejlépe), k tomu jsem si zapla Youtube a u toho to taky na dlouho skončilo :D. Prostě lenoch na entou, fakt.

K příběhu, doufám, že se vám tenhle příběh líbil a doufám, že nebudete zklamaní, když vám teď oznámím, že právě touhle kapitolou končí :) ... Myslím, že by to nemělo být delší, ale rozhodně se dočkáte někdy brzy něčeho podobného. Jak už tu v komentářích zaznělo, třeba se tu někdy objeví Stydia/Stalia. Pokud máte přání, jaký příběh by jste tu rádi viděli, určitě mi to napiště do komentářů. :) A u tohohle příběhu naposledy, ahoj :) ...

Jen, co Stiles přijel, cítil, jak mu tuhnou nohy. Zřejmě by nejradši zůstali stát na místě. Zhluboka se nadechl a šel zazvonit na zvonek. Bylo celkem jasné, že ani prstům se do toho nechtělo, přece jen, nervozita byla nehorázná. Zazvonil. Ve chvíli se ve dveřích objevila ona. Zrzavé vlasy měla rozpuštěné a krásně navlněné. Na sobě černé šaty se samými kytičkami, na rameni nevýraznou menší kabelku a přes ramena džínovou bundičku. „Ahoj, můžeme?" Zeptala se s milým úsměvem. Takovým tím klasickým pro Lydii. Takovým, že se Stiles uvolnil a přikývl. „Můžeme." A usmál se též. Nastoupili do auta a přijeli k centru. Většina obchodů byla zavřená kvůli pozdní večerní hodině, ale některé podniky stále žily, například restaurace, čajovna a tak podobně. Vyjeli po eskalátorech až do třetího patra, kde bylo kino. Lístky byly rezervované, tak Stiles jen vyřídil, co bylo třeba a předal peníze za ně. Když slyšel částku, uvnitř se mu trochu chtělo brečet. Nerad se loučil se žádnými penězi. Ale, co by to pak bylo za rande, že? Koupili si ještě jeden velký popcorn a každý Colu. Sedli si na svá místa. Lydia zřejmě moc proti rande nebyla, když zamluvila místa úplně vzadu, kde už nebylo každé místo zvlášť, nýbrž dvě sedadla tvořily malou sedačku přesně jak stvořenou pro páry. Film začal a oba museli uznat, že byl lepší než se zdál. Byl jediný, co se Lydii docela líbil a nakonec předčil jejich očekávání. Byl to romantický film s trochou akce a taky špetkou vtipu. Možná proto, ji taky přišel dost vhodný. Docela se obávala, aby Stilese čistě romantický film bavil. Na pohádku by bylo asi zajímavé jít na rande. A horor? Jeden se jí tam líbil, ale jelikož byl Stiles dlouho jejím kamarádem, už prostě věděla, že moc horory nemusí. Dopadlo by to tak, že Stiles by se schovával, nebo by se to snažil vydržet, aby nevypadal jako strašpytel, zatím, co Lydia by si film užívala. Vždycky, když na to pomyslela, se tomu musela pozasmát. A co by to bylo za romantiku, kdyby se jejich prsty nedotkly při chtíči, vzít si popcorn, že? Oba se na sebe podívali. „Promiň." „Dobré." Řekla a pozasmála se, jelikož byl celý červený. Po nějaké době, byla popcornový kyblík prázdný a tak ho dali bokem na volné sedadlo. Byl hodně dobrý, dokonce přemýšlel, že by si dal ještě, ale v tu chvíli se stalo něco lepšího. Jejich prsty se setkaly znovu, když si Lydia poposedla jinak, aby se mohla uvelebit. Opět se na sebe otočili, ale tentokrát je nechali na svém místě. Oba se usmáli. No zřejmě se pochopili. Stiles ji chytil za ruku a po zbytek filmu se nepustili. Při odchodu si sdělovali názory na film a zastavili se před Starbucks. „Nečekal jsem, že mají ještě otevřeno." „Ne? Podívej, tam mají napsané, že do jedenácti a je teprve deset." „Aha, tak dáš si něco?" „Jasně." S tím zatáhla Stilese dovnitř. „Dobrý den, co to bude?" Zeptal se mladík s kudrnatými vlasy. „Pro mě čokoládu a ty?" „Dám si taky, ale oříškovou." „Jistě a vaše jména, prosím?" Zeptal se už s fixou v ruce. „Lydia a Stiles." Lydia a Stiles, to zní hezky pomyslel si Stiles. Mladík kelímky podepsal, vzal si peníze a po chvilce už vyvolali jejich jména. Vzali si kelímky a vyšli ven na parkoviště. „Spěcháš domů?" Zeptala se mile. „Ani ne, ty?" „Ne. Jen mě napadlo, jestli se nechceš kousek projít. Je tu kousek park, a pokud vím, mají tam nějakou večerní akci nebo tak něco." „Mmm, proč, ne? Zní to fajn." Usmál se na ni a nechal se vést. „Páni, jsem za tu čokoládu ráda, nezdá se to, ale začalo být celkem chladno." „Vážně? Jestli chceš, pujčím ti mikinu, ale už nepůjdou vidět tvoje krásné šaty." Pozasmál se a usrkl čokolády. „Zas taková zima mi není, ale děkuju." Vešli do parku a oba jen s pootevřenými ústy zírali. „Pane bože, tak to je nádhera." „To teda." Přikývl Stiles, když vešli o kus dál a rozhlédl se. Na stromkách vyseli světýlka a rozhodně to nekončilo, když vešli ke středu parku, nestačili se divit. „Tak tohle by mohlo být častěji." Pousmála se. Ve středu stála fontána. Nebyla nějak šíleně velká, ale poměrně docela byla. Na jejich krajích byly poskládané svíčky, pěkně jedna vedle druhé. Voda tak daleko nedostříkla, jinak by jim nápad určitě hodně zkomplikovala. Před ní stál muž se ženou. On byl vysoký černoch, na sobě měl černé sako, pod tím bílé tričko a k tomu džíny. Slečna byla naopak hodně nízká běloška s černými vlasy. Měla na sobě světle růžové krátké šaty a oba hráli na housle nějakou dojemnou píseň. Před sebou měli na zemi položený kyblíček, ve kterém bylo naházených pár mincí a papírovek. Na levečkách okolo sedělo pár lidí, ale když se otočili, viděli tam i pár dalších lidí sedět s kytarami, houslemi, ukulele a dalšími nástroji. Většina lidí postávalo kolem a užívala si hudbu. Lydia se Stilesem, vyhodili prázdné kelímky a vrátili se k hrajícím lidem. Potom se na sebe otočili a usmáli. On ji pohladil po vlasech a přesto, že se mu druhá ruka naprosto třepala studem a byl na lících trochu červený, řekl: „Víš, už jsem ti to chtěl nějakou tu dobu říct." Pousmála se, zřejmě věděla, co chce říct. „Vážně se mi líbíš. Hodně a já už nechtěl, abychom byli kamarádi, přesto, že to bylo super. Chtěl jsem, aby to bylo ještě lepší než super. Miluju tě." Oči se jí leskly a ona se jemně kousla do rtu. Pohlédla na vteřinu do země a pak krásně na něj. „Tak trochu jsem to tušila. ... Já tebe nejspíš taky." „Nejspíš?" „Určitě." Přikývla se smíchem. „Neměl bys teď něco udělat?" „Měl, ale sbírám na to odva..." Lydia políbila Stilese! Když se od sbe vzdálili, oba se tomu pozasmáli a on ji polibek vrátil. „Znamená to, že ty a já..." „Jsme ty a já." Řekla rebelským úsměvem. Vytáhla z kabelky peněženku, dala nějaké peníze hrající dvojci do kyblíku a schovala ji zpět. Po té k němu natáhla ruku a on jí ji podal. Táhla je od středu pryč do jiné uličky. O velký kus, kde už hudba nešla tolik slyšet, seděl na lavečce starší muž, který hrál na ukulele. „Divej, je tu další. Vypadá to na nějaký sraz hudebníků nebo tak něco." Řekla Lydia a usmála se na pána. Kolem něj stál též hlouček lidí. V další uličce se to opakovalo, tentokrát tam ale seděla mladší žena s kytarou a kolem bylo opět nějaký ten hlouček. Všichni hráli moc hezky, a když vyšli z parku, Lydia se zadívala na sloup. Byl na něm nalepený papírek. „Noc hudebních umělců." Špitla a šla se Stilesem k parkovišti, kde nechali jeho auto. Nasedli a on ji svezl domů. V autě ho na rozloučenou políbila a objala. „Byl to úžasný večer." „To byl." Poznamenal taky a pak už se vracel domů. Celý rozzářený jako stromeček, ovšem zbledl, když viděl ve dřezu nádobí. Pohlédl na zem, kde byl zasukovaný odpadkový koš. A taky si vzpomněl, že měl vysát v obýváku. Plácl se dlaní po čele a hned letěl s košem ven. Po té vytáhl vysavač a rychlovkou vysál. Když prošel kolem gauče, kde byly rozházené polštářky, trochu je rychle urovnal, aby se neřeklo. Vyběhl do kuchyně a začal extrémní rychlostí umývat nádobí. Pohlédl na hodiny. Za chvíli měl být táta doma. Umýval dál a když už se blížil ke konci, chytl utěrku a začal ho utírat, ale v tu chvíli do dveří vstoupil jeho táta. „Stilesi?" „Ahoj, tati." „Nedal jsem ti toho tolik, abys to dělal do večera." Nadzvedl obočí a vytáhl si skleničku, do které nalil limonádu. „Nojo,víš co, vysál jsem a měl jsem i vynesený koš, ale na nádobí jsem nějak zapomněl, když jsem se jel učit za Lydii. Tak jsem to chtěl dodělat teď." „Jo tak." Řekl a vypil celý obsah sklenice. „No, nic. Půjdu si lehnout a ty bys měl taky." „Už jdu." Utřel poslední misku, schoval ji do skřínky a položil utěrku. „Dobrou, tati." „Dobrou." Řekl jeho táta a jejich cesty se v patře rozdělily. Stiles se osprchoval a pak běžel do svého pokoje, kde všechno napsal na chatu Scottovi. Isaacovi a Liamovi se přece jen musel taky pochlubit, tak jim oboum napsal sms, ale jen zkráceně, že chodí s Lydii a že se rande vyvedlo. Scott mu hned odpověděl, zřejmě nemohl usnout nebo jen ponocoval. Bavily se o tom snad hodiny, než se rozhodli, že by měli jít spát. Otevřel si okno a zalehl do postele. S příjemným pocitem, pak usnul během pár minut.