Stín smrti | Shadow of the death (13+)

Chapter 1. 1/4

Ze spánku mě probudí zvonění budíku. Rozespale jsem zamručela a zabořila hlavu do polštáře, zatímco budík dál zvonil. Ještě chvíli jsem tak ležela, dokud se zvonění budíku nestalo nesnesitelným. S dalším zamručením jsem ho zamáčkla a donutila se posadit. Konečně jsem otevřela oči. Promnula jsem si je a rozhlédla se po pokoji. Nebyl moc velký, ale i přesto jsem to tu milovala. Zdi pokoje byly jemně oranžové a podlaha byla z tmavého dřeva. Vybavení pokoje se zkládalo pouze ze skříně, postele s nočním stolkem a velkým psacím stolem, vedle kterého v rohu místnosti stál stojan na plátno. Celý pokoj je polepený mými výkresy a nad postelí mám takové ty barevné žárovičky co se dávají na vánoční stromek. Sice to tu není nějak extra přepychové, nebo prostorné, ale já nikdy neměla potřebu žít v luxusu. Narodila jsem se do chudé farmářské rodiny a i přesto jsem šťastná. Nikdy jsem nikomu nic nezáviděla...narozdíl od mých spolužáků...nikdy jsem v nikom neviděla tolik záště a zla jako v nich. Zvláštní jak peníze dokážou změnit lidský charakter....

Vstala jsem z postele a přešla ke skříni. Oblékla jsem si staré hnědé kalhoty a bílou bavlněnou košili.

Právě bylo 4:05. Čas na krmení zvířat. Ještě jsem si svázala své kaštanově hnědé vlasy do dlouhého ohonu a usmála se na sebe do zrcadla."Ignisso! Pojď se najíst!" Zavolá na mě z kuchyně máma. Místo toho abych po schodech sešla jako slušný člověk radostně sjedu dolů po zábradlí. Ano...i přesto že mi je už 17 let se pořád chvílemi chovám jako malé dítě. Vběhla jsem do kuchyně."Dobré ráno všichni!" Zahalekám a sednu si na své místo ke stolu. Všichni už tam jsou. Moji sourozenci Alex, Calla, Luck a Saša si se smíchem povídají vtipy které si sami vymysleli a cpou se čokoládovými lívanci. Babička s mámou dál chystají snídani.

Letos se nám konečně začalo trošku dařit, takže si lívance k snídani můžeme jednou za čas také dovolit. Přede mnou přistane talíř plný do zlatova osmažených lívanců politých čokoládovým a karamelovým topingem. S chutí se pustím do jídla."Mmmmm je to výborné," pochválím snídani ještě s plnou pusou. Babička i máma se také posadí ke stolu." Jen ať ti nezaskočí." zasměje se babička. U stolu panuje příjemná nálada. Spěšně dojím své lívance. "jdu nakrmit zvířata," oznámím a odeju od stolu.

Začínám nový příběh. Tentokrát to bude opět něco trochu jiného než moje 1. Tvorba ale snad se vám i přesto bude příběh líbit. :) -Ignissa-