My Little Curly Boy (new update)

6. díl

Harry's POV

Dnes jsou to přesně čtyři týdny od toho, co mě Louis unesl, a lhal bych sám sobě, kdybych tvrdil, že jsem ho za tu dobu nezačal mít alespoň trochu rád. Choval se ke mně moc hezky, dokonce mi nakoupil věci, o které jsem ho požádal, ale moji největší prosbu mi nesplnil. Věděl jsem, že prosit ho o propuštění, je zbytečné, a tak jsem ho prosil alespoň o to, abych mohl napsat babičce dopis, že jsem v pořádku. Samozřejmě bych mu ho dal přečíst a opravdu bych se nesnažil nějak jí naznačit, že jsem v nebezpečí, ve kterém podle Louise ovšem nejsem, protože on mi ublížit nechce. Jenomže v tomhle byl Louis prostě neoblomný a po šesti neúspěšných pokusech jsem jej radši přestal prosit, jelikož začínal být dosti nevrlý.

Za ty týdny se náš intimní vztah nikterak nerozvinul. Občas jsme se políbili, někdy něžně a někdy zase dravě a vášnivě, sem tam jsme se pomazlili, ale k něčemu víc mezi námi nedošlo, protože jsem nechtěl. I když posledních pár dní jsem začínal toužit po uspokojení a docela i po tom, aby se mě Louis dotýkal víc. Připadal jsem si jako cvok, že jsem tohle cítil ke svému únosci, ale já jsem si prostě nemohl pomoct. Louis byl krásný a na osmadvacet rozhodně nevypadal.

***

„Dobré ráno," pohladil mě po tváři a já jsem pomalu otevřel oči, všímajíc si, že už mi sundal pouta a provaz. „Dobré," usmál jsem se a on mě obdaroval letmým polibkem. „Dneska budeš spát v posteli se mnou, stýskalo se mi po tobě, když jsem kolem půl třetí ráno konečně ulehl do postele, ale musel jsem holt pracovat a nechtěl jsem, ať si kvůli mně vzhůru do ranních hodin," pohladil mě po tváři a já jsem chápavě přikývl. Bylo mi včera divné, že mě Louis nechal po dlouhé době spát samotného v mém pokoji, docela jsem si zvykl usínat v jeho objetí, ale teď už jsem to chápal. „Máš hlad? Připravil jsem lívance a dokonce jsem zaběhl do obchodu pro tvoji oblíbenou borůvkovou marmeládu," řekl s úsměvem a já jsem ucítil příjemný pocit v bříšku. „To si nemusel, klidně bych si dal tu rybízovou, ta je taky moc dobrá." „Ale já jsem chtěl," zachichotal se a chytil mě za ruku, zvedajíc mě z vyhřáté postele, „moc rád ti dělám radost."

„Chutná?" zeptal se mě, když jsem si vložil do úst první sousto. Moje chuťové buňky zažívaly orgasmus. „Je to výborné," zamumlal jsem s plnou pusou a on se radostně usmál. Kolikrát se stalo, že Louis jídlo připálil a ono se pak nedalo jíst, takže byl velmi nadšený, když se mu jídlo povedlo a já jsem ho tak mohl pochválit. „To jsem moc rád, snažil jsem se," usmál se a napil se kávy, vytahujíc červenou krabičku Marlboro. Neexistovalo ráno, kdy by si Louis nedal kafe a jeho ranní cigaretu. Byl to prostě takový jeho start do nového dne a já už jsem si na to zvykl. Dokonce už mi ani ten kouř tolik nevadil, ale i tak Louis respektoval, že jsem nekuřák, a snažil se, aby na mě onen smradlavý oblak nešel.

***

Po snídani jsme se přesunuli do obýváku a několik hodin jsme trávili tulením se na pohovce u všelijakých komedií. Hodně jsme se u toho nasmáli a každý člověk, který by nás takhle viděl, by si myslel, že tvoříme pár. Z části by měl pravdu, ale z části ne. Já a Louis jsme sice žili spolu, spali jsme spolu v jedné posteli a možná jsme si vzájemně projevovali nějaký nový druh lásky, pokud se tomu tak dá říkat, ale nikdy jsme si neřekli, že spolu chodíme. Čekal jsem, že mi Louis jednoho dne oznámí, že jsem prostě jeho partner a on zase ten můj, ale ono nic. Vůbec se o něčem takovém nebavil a ani nic nenaznačil, a tak jsme nadále pokračovali v tomhle soužití, čekajíc na den, kdy se všechno vyjasní.

Louis' POV

S něžným úsměvem jsem ho pozoroval, jednou rukou objímajíc jeho tělo a tou druhou hladíc jeho jemné vlásky. Miloval jsem jeho zvonivý smích. Byl u toho tak roztomilý a ty jeho ďolíčky jsem na jeho smíchu zbožňoval snad nejvíc. Jak je jen možné, že jsem opravdu dokázal získat tohle stvoření? Opravdu patří jenom mně? Teď už mi jen zbývalo dobít hradby, které přede mnou chránily jeho srdce, a konečně získat i to. Přál jsem si, aby mě miloval. Tak moc jsem si přál, aby mě miloval a toužil po mně tak, jako jsem já miloval jeho a toužil jsem po jeho nádherném nepošpiněném těle. Ano, za těch překrásných osmadvacet dní jsem se do něho bezhlavě zamiloval.

***

„Hazz?" špitl jsem, když jsme večer leželi polonazí v objetí a naše těla se vzájemně hřála. „Hm?" pousmál se a otočil se čelem ke mně, pokládajíc si mou ruku na jeho bok, abych ho nadále objímal. „Víš, že ti nechci ublížit, že?" vydechl jsem a jemně jsem ho pohladil po tváři. „Vím," usmál se na mě a přitulil se k mojí dlani, kterou jsem nechal na jeho bledé tváři, již právě osvěcoval měsíc v úplňku. „Tak to jsem moc rád," usmál jsem se a něžně jsem ho políbil na rty. „Víš, chtěl bych, abychom se posunuli dál, abychom dnes nezůstali jen u polibků a nevinných doteků," špitl jsem, když jsem se odtáhl od jeho rtů, jež byly lehce vlhké díky těm mým. „Jak moc dál?" řekl nervózně a skousl si svůj dolní ret. „Úplně," podíval jsem se mu do očí a spatřil jsem v nich strach, ale také jsem v nich viděl jiskřičky touhy a vášně. „Chtěl bych se s tebou milovat, Harry," šeptl jsem a přesunul jsem mou ruku z jeho líčka k jeho rtům, polštářky prstů obkreslujíc jejich tvar. „Taky to chci," vydechl po chvíli ticha a něžně se pousmál. Ta tři slova zněla pro moje uši jako ta nejkrásnější melodie na světě.

Necelých 1000 slov, za které mě budete milovat, ale ke konci nenávidět, protože jsem to utnula v té nejhorší části :D. Další díl bude večer :).