Rachel se prutce posadila a praštila při tom čelem do Stilesovi hlavy. Oba vyjekli a začali si mnout bolavé místo.
,,Jsi v pohodě ségra?" odstrčil Rick Stilese tak, že skončil rozvalenej na sedadlech přes uličku, a strčil svůj obličej tak blízko k tomu Ráchel, že se jí naskytl pohled na malou jizvičku protínající levé obočí, která nebyla vidět, pokud se vám nenaskytl pohled na jeho obličej z takové blízkosti, jako teď Ráchel.
,,SÉGRA!!! JSI V POHODĚ?!"zařval Rick Ráchel do obličeje tak hlasitě, že to muselo bejt slyšet až někde v Číně, čímž Ráchel vyrušil při vzpomínání.
~Flashback~
Malá roztomilá holčička s ďolíčky a velkými kukadly se potichoučku připlížila k velkým proskleným dveřím. Jemné vlásky, které jí padali přes levé rameno, si přehodila drobnou ručičkou přes pravé rameno a natáhla se po klice, kterou následně stiskla a začala pomalu otevírat dveře. Přikrčila se a skřivila obličej, když dveře udělaly nepříjemný zvuk, který se rozlehl tichým domem. Chvilku nic nedělala a jen poslouchala, zda neuslyší jakýkoliv zvuk nasvěčující tomu, že se někdo z obyvatelů domu probudil. Stuhla, když uslyšela jakýsi zvuk, ale hned se zase uklidnila, když zjistila, že to byla jen její sova Athena..."
~Konec Flashbacku~
Ráchel raději zatřásla hlavou, aby tu vzpomínku zahnala. To co pak totiž následovalo...ne! Nebude na to myslet!
,,Tak co ségra?" ,,Dobrý..."rozhlédla se po obecenstvu,,,ale už by jste mohli jít pryč a nechat mě se nadechnout. Berete mi tu veškerý kyslík! Je to nepříjemné!"
,,Nemusíš být hned nepříjemná!"protočila Lydia oči. Pak se všichni zvedli a odkráčeli si sednout. Všichni, až na Stilese. Ráchel se chtě nechtě musela smát při pohledu na Stilese, který se marně pokoušel vyprostit ze sevření dvou párů sedaček. Vypadal jako ryba na suchu.
,,Jestli nechceš, aby někdo věděl, že jsi nešika, měla by sis stáhnout rukáv,"zašeptal "polštářek" Ráchel do ucha. Rachel nechápala, ale pak si všimla popálenin na své kůži na ruce a tak udělala co řekl. V tu samou chvíli jí došlo, že to o ní kluk sedící vedle ní ví. Nechtěla se ho však vyptávat v autobuse plného studentů. Rozhodla se tedy, že se ho zeptá, až budou o samotě.
Po dlohé době jsem tu s novou kapitolkou, která je dost krátká a nudná. Možná ste čekli nějaké drama-také jsem to tak ze začátku plánovala :D-, ale musíte se spokojit s tímhle xP . To, co jsem předtím měla v plánu dát do téhle kapitoly, se mi totiž hodí jinam :) Snad se vám i tak kapitolka líbila ;3 PS:Omlouvám se za chyby, které v textu najdete :*
