8.)Tajemství a lži

23 1 0
                                    

Už se nadechoval k odpovědi, ale pak uslyšel výstřel a známí smích. ,,No tak určitě." Hlasitě vydechnul a klesl do křesla. ,,Kde jsme to skončili?" Ozvalo se už mnohem jasněji.

,,Jsi v pohodě?" zeptal se nevěřícně.

,,Jo,... jen trochu..."

,,Trochu co?" Pokračoval znepokojeně.

,,Postřelená." Dopověděla Natasha.

,,Postřelená!?" Vyjekl Luke. ,,A chováš se jako by to byla nejsamozřejmější věc na světě? Kde je Charlie?"

,,Neboj, tati." Povzdechla si otráveně, takže se Lukas musel zasmát. Fascinovala ho její odvaha vtipkovat o otci, když ho viděla zemřít. ,,Charlie je kousek ode mně a navíc je to jen škrábnutí. To se zahojí, nemluví tady s tebou zombie."

,,Kdybych tě neznal, myslel bych si, že je mnou mluví blázen."  sdělil jí Luke.

,,A neboj, budu čekat na letišti." S těmi slovy zavěsila.

,,Nat jí tam odtud dostane hned, jak přistaneme." informoval Luke Sebastiana, když se vrátil z neúspěšného pokusu přemluvit Emmu.

***

Laura se nesmyslně převalovala v posteli z jednoho boku na druhý. ,,Lau, spi už, prosím." žádala jí Chloe, která ležela na matraci na zemi vedle Lauřiny postele.

Rodiče obou dívek teď slavili na nějaké pracovní party a ony zůstali samy, proto se rozhodly obě přespat u Laury. ,,Když já nemůžu usnout." postěžovala si. ,,Mám výčitky svědomí. Neměli dostat Cass, ale mě, tak to bylo v plánu a teď je Cassandra bůhvíkde, zatímco já ležím v posteli. A navíc mám podezření, že ten, kterého jsem potkala není Mark, to je nesmysl. "

,,Možná máš pravdu." povzdechla si Chloe.

V tu chvíli se ozvalo zazvonění. Laura zvedla mobil z nočního stolku. ,,My o vlku a vlk na drátě." řekla šokovaně. ,,Teda alespoň myslím, že je to on."

Chloe jí vytrhla mobil z ruky. ,,Hlídejte si záda, mrchy. Možná toho víte víc, než by jste měli. JMM." přečetla nahlas. ,,To není možný!" vyjekla. ,,Kde vzal tvoje telefonní číslo?"

,,V Cassandřině mobilu." došlo Lauře. Chtěla pokračovat, ale přerušila jí hlasitá rána ze zdola.

 ,,Zamkla si?" zeptala se Chloe roztřeseně.

,,Myslela jsem, že jsi zamkla ty." odvětila Laura.

Na to Chloe vylezla z postele a podívala se z okna. ,,Stojí tam auto. Někdo je v domě, vím to." 

Otočila se na Lauru, která se ještě víc zahrabala do peřin. ,,Nikam nejdu. Ať si vezmou co chtějí, nechci se nechat zabít."

Chloe protočila oči. ,,Být zavřená v pokoji ti nepomůže. Nemáš tu ani klíč. Ten vzkaz není náhoda. JMM je tady a hledá nás. Máme si hlídat záda, tak tu nemůžeme jen bezbranně sedět." přemlouvala jí.

Laura vylezla z postele. ,,Tak dobře, ale jestli umřu, tak tě zabiju." sdělila jí.

Chloe pomalu otevřela dveře. ,,Ještě počkej." ozvala se Laura. zvedla mobil a napsala Benovi stručnou textovku. S.O.S. ,,Fajn, tak jdeme." Vyplížili se z pokoje. Slyšely tiché kroky pod sebou. Pomalu sestoupali schody. Laura by ráda vyprávěla, že jako v hororu, vrzal každý schod, na který se postavila, ale ve skutečnosti zavrzal jen třetí od spodu, na který se neohrabaně postavila Chloe.

Uslyšely tichý smích. Jakmile obě dopadli na dlaždičky kuchyně. Laura instinktivě sáhla po sekáčku na maso.

,,Je zvláštní, že mě sem poslala Harrisová." Ozvalo se z podschodů.

,,To by neudělala." Ozvala se Chloe.

,,Vždyť vás ani nezná." Zasmál se.

,,S Cass se známe už od první třídy, zná nás moc dobře. "

,,A kdo říká, že mluvíme o Cassandře?" V tu chvíli Laura ucítila prudkou ránu do spánku a zhroutila se k zemi.

***

,,Jsou tu za chvilku." Pokoušela se uklidnit Destiny svou kamarádku.

,,Už tu měli být." povzdechla si tiše Natasha, nechtěla, aby to slyšela pochodující Charlie.

,,Nebuď tak nervní." snažila se Destiny a chtěla se zvednout a zakotvit Charlie na jednom místě, jenže v tu chvíli Natashe zazvonil mobil.

Prudce ho vytrhla z kapsy. ,,Jsou skoro tady. Prej se Stuart trochu ztratil. Kdo by taky našel na první pohled tajný letiště uprostřed pustiny." Rozhlédla se po vyschlé trávě v okolí a vyježděné přistávací dráze. Seděla na lavičce před malou chatkou s administrativou. ,,Teda pokud se tomu dá říkat letiště. Je tu polorozpadlá chata a letadla necháváme ve prastarý podzemní garáži."

,,Stuart je pilotem dlouho, neměl by se ztrácet." Poznamenala Charlie.  

,,Jenže ne ilegálním pilotem." Odsekla Destiny. ,,Dřív přistával na letištích."

,,Přistávají." řekla rázně Natasha, čímž umlčela další negativní námitky Charlie.

Letadlo úplně zastavilo a vyplo motor. Natasha se rozběhla k němu a rychle vydupala schody. Otevřela dveře  vpadla do vnitř. ,,Luku, s Charlie a Destiny vyveďte ty holky." zaúkolovala ho a došla k toaletám. Jemně zaťukala na dveře. ,,Emmo. Otevři prosím."

,,Natsho?" zeptala se Emma. ,,Věděla jsi to?"

,,Ne." řekla upřímně. ,,Něco takovýho bych ti nedokázala zatajit, Em." Cvaknul zámek a dveře se otevřeli. Emma seděla na zemi a díval se na ni. ,,Měla bys vědět, že Lukovi to řekli teprve před dvěma dny. Když dostal tu složku." Oznámila jí.

,,Jak to víš?" Zeptala se Emma.

,,Protože Luka znám. Nezatajil by to, stejně jako já. Když jsem se s ním naposled viděla v New Yorku, bavili jsme se o tvojí rodině, protože Destiny něco tušila, ale Sebastian nám to vyvrátil. V tý době to nevěděl a to bylo před týdnem."



Skleněné městoKde žijí příběhy. Začni objevovat