Skleněné město

11.) Pojď si pro mě

,,Džus s vodkou." ozvalo se z poza baru. Lucas ani nevěděl kdo si žádá pití a nehodlal to zjišťovat. Automaticky sáhl po flašce vodky i krabici džusu, vytáhl skleničku a začal nalévat, aniž by se díval, co dělá. Pozoroval Natashu sedící na rudé pohovce těsně vedle něj. Celá Wilsonova mafie na čtyřiceti místech po celém světě, včetně jeho domovské Londýnské pobočky, ho hledala. Vlad Dworkin. Zvedl ruku a posunul pramínek Natashiných vlasů z jejího obličeje. Za opaskem se mu zaleskl nůž hned vedle starého revolveru, který na takovou dálku nestihl rozpoznat, protože Dworkinova ruka se vrátila a zbraně zakryla černá bunda.

,,Říkala jsem džus s vodkou, ne vodku s džusem. " Tahle věta přiměla Luka se na zákaznici podívat.

,,Co tu sakra děláš, Em?" začal vyšilovat. Položil flašku vodky, kterou do teď držel s hlasitým prásknutím o krytinu baru. Ve světle reflektorů zazářila kapka čiré tekutiny, která při té příležitosti vyletěla z hrdla lahve.

,,Vedle Dworkina jsem měla sedět já." Namítla Emma.

,,Kdyby vedle toho rusáka  posadili tebe, zákazníci by se tu koupali v naší krvi a užívali si rvačku s přestřelkou jako z levný kriminálky." sdělil jí.

,,Lucasi." oslovila ho káravě, ale on jí nenechal domluvit.

,,Běž spát. Já Nat pohlídám, ráno Jake doveze ty holky a my dva se budeme moct vrátit do Londýna. Zítra můžeš usínat doma, pokud tě tu někdo nezastřelí, takže se vrať do doupěte."

Emma se natáhla po sklenici nápoje, který Luke poslepu namíchal a přičichla k ní. Omámil ji silný pach alkoholu. Po džusu ani stopy. Zhnuseně odstrčila skleničku a podívala se na Lucase. ,,Nemůžeme tě tu jen tak nechat."

,,Nemůžeme?" zopakoval podezřívavě. Až teď si všimnul krásné rudovlásky sedící na křesle s drinkem v ruce. ,,Jak jsi sem mohla zatáhnout Charlie?"

Emma pokrčila rameny. ,,Nezatáhla, potkali jsme se u vchodu do baru měli jsme úplně stejné úmysly."

,,Kde vzala to pití?" ptal se.

,,U tebe. Možná si vzpomeneš na objednávku Pinacolady?"

Luke zavrtěl hlavou. ,,Jak to, že jsem si jí nevšimnul?"

,,A to to první zkoušela Destiny." řekla Emma poněkud vyčítavě a nenápadně ukázala nahoru na balkón, který byl normálně z bezpečnostních důvodů zavřený.

,,Des s vámi měla taky stejné úmysly?" zeptal se Lucas s pohledem na mávající Destiny.

,,Ne, tu přitáhla Charlie. Odchytila jí hned potom, co Dworkina dostala do baru."

Když Lukův pohled klesnul zpět ke křeslům uprostřed baru, zpanikařil. ,,Kde je Nat? A Charlie?" začal vyšilovat. Než se Emma stihla ohlédnout, zazvonil jí mobil. ,,Od Charlie. S.O.S. Sklad hudebních nástrojů." Přečetla nahlas. To už se Lucas vyřítil z poza baru. ,,Počkej, co bar?"

,,Nejsou ty lidi už nasosaný dost?" zeptal se nabroušeně ukázal na chlápka, co se s pusou přitisknutou k tlamě psa nejspíš snažil dát francouzáka jeho nejvěrnějšímu příteli, který se od něj nevzdálil ani, když byl jeho páníček úplně na mol.

,,Já se o bar postarám, Luke ti bude víc platnej než já." Ozvalo se za nimi. Za barem už  stála Destiny a nasosávla Emminu vodku s džusem, kterou jí namíchal Lucas. 

Luke i Emma jen přikývly  začali se proplétat mezi tančícími lidmi.

***

Sotva za sebou Natasha zavřela dveře, Dworkin ji popadl na ramena a tvrdě jí hodil proti regálům. V ráně na boku jí začalo prudce pulzovat a bolest jí projížděla celým tělem až do konečků prstů. Dworkin zamkl dveře a klíč položil na nejvyšší  polici regálu, tak že na něj ani Natasha, která byla na dívku velice vysoká, nedosáhla. Pak pomalým krokem přešel k ní. Položil jí ruce na boky a spojil její rty se svými. Pomalu dlaně posouval nahoru a zastavil se u jejího krku a pevně ho stiskl.

Natasha zalapala po dechu a prudce ho kopla. Dworkin ránu nečekal, zavrávoral a pustil ji. Natasha rychle přeběhla na druhou stranu skladu. Všude kolem ní se válely jen potrhané dráty, kachon a dvě elektrické kytary. Neměla šanci, když Dworkin vytáhl z opasku revolver. ,,Vážně jste si mysleli, že nepoznám nevlastní dceru Arona Willsona?" zasmál se.

Dveře zaduněli, jak do nich někdo narazil a odpoutali Dworkinovu pozornost. Natasha toho využila, vrhla se k němu a dalším prudkým kopem ho odzbrojila. ,,Trochu jsme na to spoléhali." přiznala Natasha. Vrazila mu tvrdou facku a vytáhla z jeho opasku nůž. ,,Teď se otočíš hezky čelem ke zdi." sdělila mu s nožem u jeho hrudi. Dworkin jí nejistě poslechl. Dveře se z dalším zaduněním otevřeli a dovnitř vpadl Lucas následovaný Charlie a Emmou. ,,Doufám, že někdo máte pouta." řekla Natasha s veselím úsměvem na rtech. Zbožňovala trestat lidi za to, že jí podcenili.

***

,,Je to opravdu nutný?" ptal se Dylan. Netrpělivě přešlapával před zadním vchodem do doupěte. Na baru to žilo, takže se neodvažovali projít tamtudy.

,,Je to supernutný. Měl jsem je omráčit už když jsme přesedali do dodávky." vyprskl Jake a zamířil ke dveřím od auta. ,,Kdy se z tebe stala taková měkota, Dylane?" zeptal se. Otevřel dodávku a věnoval pohled třem spoutaným dívkám. ,,Jsme namístě." oznámil jim. Došel k Chloe a klekl si k ní.

Rychle jí chytil za krk a odebíral jí přísun kyslíku. Chloe se pokoušela bránit a její kamarádky se snažili osvobodit a pomoct jí. Dylan se podíval na Cassandru a jen s těží zůstával stát a v duchu proklínal mafiány, přestože byl jeden z nich. ,,Proč musíte pořád někoho dusit?" zašeptal, ale Jake ho stejně slyšel.

Když Chloe svůj boj vzdala a ztratila vědomí, pustil ji, aby jí nezabil. ,,Protože kdybych jí jednu vrazil, nevypadalo by to pěkně. Kdo by chtěl ošklivou děvku?" zeptal se a přešel k Lauře, která se začala cukat.

Po tom, co to dokončil i s ní, došel ke Cassandře. ,,Počkej." křikl Dylan a vystoupil na korbu dodávky.

,,Co?" zeptal se s nezájmem a otočil se k Dylenovi. To ale neměl dělat. Dylan mu zasadil tvrdou ránu do obličeje silnou tak, že ho srazil k zemi. Doběhl ke Cass, zvedl jí na nohy.

Dokázal jí dotáhnout až o dva bloky dál, než ho zastavila. ,,Je tam Laura a Chloe." řekla mu. ,,Nemůžu je tam nechat."

,,Moc se omlouvám." špitl Dylan a pak se do Cassandřiny paže zabodla injekce a Cass se zatmělo před očima.