Are You Okay?

803 51 0
                                    

Došla jsem k malé zíďce a sedla jsem si na ní z tašky jsem si vydala knihu a poté jsem tašku hodila vedle sebe.Otevřela jsem si knihu a začetla jsem se,potom mě vyrušil Hagrid.

,,Tohle je Klof" řekl a ukázal na to stvoření

,,Tak,budu potřebovat jednoho dobrovolníka." zvolal.

Všichni ustoupili nejméně dva kroky zpátky, jediný kdo zůstal vepředu byl Harry,samozřejmě o tom neměl ani tušení,Hagrid ho vyzval ať se ukloni a počká jak bude Klof reagovat.Pak už jsem neposlouchala, občas jsem zvedla hlavu abych se podívala co se děje,jinak jsem si četla dal.Vyrušil mě ze čtení až Malfoy.

,,Bože to je divadlo" řekl a šel dopředu.

,,Taková slepice jako ty nemůže být nebezpečná " řekl arogantně.

,,Malfoyi!" vykřikla jsem,ale bylo pozdě.

Hagrid k němu došel a vzal ho v náručí na ošetřovnu.Ukončil hodinu,vzala jsem si věci a šla za nimi,počkala jsem před ošetřovnou než Malfoy vyjde.Dveře se otevřeli a z nich vyšel Malfoy se zakázanou rukou.

,,Ty jsi vážně idiot" vykřikla jsem.

,,Prosím?" řekl.

,,Ty se musíš za každou cenu předvést,to ti zůstalo už od prvního ročníku!"okřikla jsem ho ,,Mohl té zabít! " dodala jsem.

,,Jak vidíš jsem živý" řekl s ironií a vtiskl mi polibek na rty a poté odešel.

,,Proč jsi to zase udělal?" vykřikla jsem.

,,Chtěl jsem vědět co uděláš " odpověděl a odešel.

Jen jsem pokroutila hlavou a šla do velké síně,kde na mě u stolu čekal Harry s Ronem a Hermionou.

,,Kde jsi byla?" zeptal se Ron

,,Ale nikde" odpověděla jsem.

Tašku jsem si sundala z ramena a položila ji vedle sebe.Koukala kde!m co kde lítá, můj pohled se zastavil na Molfoyovi.I přes tu dálku jsem poznala jak se jeho oči dívaly do těch mých. Po chvíli jsem uhla pohledem a začetla se do dnešních novin.

,,Píšou tam něco zajímavého? " zeptal se Harry.

,,Ani ne,znáš to" zasmala jsem se.

V klidu jsme seděli u stolu a mluvili o všem co se dnes událo,když najednou jsem pálení na levé ruce,tak kde mám tu značkou.

,,AU" sykla jsem bolestí.

,,Jsi v pořádku? " zeptala se Hermiona,byla jediná kdo to slyšel.

,,Potřebuju na vzduch" usmála jsem se.

Vzala jsem si tašku,kterou jsem si přehodila přes rameno a šla jsem rychlým krokem.Kráčela jsem školní chodbou a držela si ruku,když najednou se mi zamotala hlava.Taška mi spadla na zem, měla jsem černo před očima a víc si nepamatuju.Probudila jsem se až na ošetřovně.

Princezna z NebelvíruKde žijí příběhy. Začni objevovat