The Mark

855 60 2
                                    

Když jsem byla oblečená,tak jsem do tašky naházela učebnice a sešity.

,,Můžeme " řekla jsem udýchaným hlasem.

,,Konečně " zasmála se Hermiona.

Šly jsme rychlým krokem do učebny, měly jsme hodinu věštění. Posadila jsme se dopředu k prostřednímu stolečku,na kterém byl fialovo-růžový ubrus a křišťálová koule.Hermiona si sedla ke mě,u vedlejšího stolečku seděl Harry s Ronem a nad námi Malfoy a jeden z těch jeho kompliců.Tašku jsem si položila vedle sebe na zem a přihlížela jsem si stránku po stránce jedné knihy.

,,Sakra" šeptla jsem.

,,Co je?" zeptala se Hermiona

,,To je ono! víš jak jsem ti o tom říkala. " odpověděla jsem.

,,O tom znaku na ruce?" zašeptala

,,Ano,tady to vypadá jak ten znak, ale v téhle knize to ještě pokračuje" řekla jsem . ,,Ale nic se tu o tom nepíše " dodala jsem

,,Tak to nech plavat,třeba to nic není " špitla Hermiona

,,Asi máš pravdu " kývla jsem hlavou a knihu zavřela.

Po chvíli přišla profesorka a začala vyprávět nějaké příklady věštění. Potom se zastavila u nás.

,,Slečno " ukázala na mě. ,,Podejte mi váš šálek " dodala a já tak učinila.

,,Vidím velkou šelmu, možná tygra,ne panter.Víte co to znamená? " otázala se mě.

,,Nejsem si jistá " odpověděla jsem.

,,Znamená to,že vás někdo ochraňuje, nebo dohlíží v podobě velké šelmy " odpověděla.

,,Blesk" šeptla jsem.

,,Co prosím?" řekla profesorka

,,Nic" usmála jsem se.

Hodina utekla rychle,hodně rychle ,když byl konec hodiny,tak jsem si vzala tašku a společně s Ronem,Harrym a Hermionou jsme šli pryč. Čekala nás hodina s Hagridem,takže jsme si vzali z pokoje učebnice a šli směrem k Hagridovu domu. Tam jsme se všichni sešli včetně Malfoye.Šli jsme lesní stezkou na kraj lesa.

,,Neloudejte se nemáme na to celý den" řekl Hagrid ,,A otevřete si učebnice" dodal.

,,A jak asi" řekl arogantně Malfoy.

,,Zkus ji pohladit po hřbetě " odpověděl Hagrid.

,,Ono kdyby ses nad tím zamyslel, tak by ti to možná došlo" vysmála jsem se mu.

Chytl mě za zápěstí a počkal než všichni projdou, když byli všichni daleko od nás tak mě pustil.

,,Nechováš se zrovna dvakrát zdvořile " řekl

,,Jo to je možný " odpověděla jsem.

,,Začínáš být jak oni" řekl znechuceně.

,,Oni aspoň nejsou arogantní, sobečtí idioti" řekl jsem ironicky.

,,Co si to dovoluješ" řekl a chytl mě za ruku.

Ruku jsem mu vytrhla,strčila jsem do něj a otočila jsem se a chtěla jsem odejít, ale on mě chytl za pas,přitáhl si mě k sobě a políbil.

,,Co si myslíš,že děláš?" vyprskla jsem.

,,Nedělej,že se ti to nelíbilo " ušklibl se.

,,Tohle bylo naposled!" řekla jsem a odešla.

Princezna z NebelvíruKde žijí příběhy. Začni objevovat