Princezna z Nebelvíru

Love

Sedím na snídani s ostatními a přemýšlím nad tím,co se za poslední dobu událo.V jedné ruce držím prázdnou lžíci a  druhou rukou se prohrabuji ve svých vlasech a nevnímám okolí.

'' Haló svět volá Nikol!!'' vykřikl Ron.

" Co se děje?" odvětila jsem,ale stále myšlenkami někde jinde.

" Říkali jsme si,že půjdeme za Hagridem,půjdeš s námi?" zeptal se Ron

" Ne" Zavrtěla jsem hlavou v záporu. " Mám jiné věci na práce,ale moc ho pozdravujte ode mě!" dodala jsem.

Pomalu jsme všichni dosnídali,když najednou ředitel školy oznámil,že bude dnes den volna.Všichni zajásali nadšením a rozprchli se pryč. Vzala jsem si své věci,rozloučila jsem se s ostatními a vydala se cestou zpět na mou kolej.

" Blacková!" vykřikl za mnou chlapecký hlas a já se otočila

" Ale,ale  Malfoy,kdo jiný taky že? " řekla jsem s ironiíí v hlase. " Co chceš?" dodala jsem.

" Za tu dobu,co byla snídaně ses na mě ani nepodívala " prskl

" A co má být jako? " odpověděla jsem. " Nemusím se na tebe dívat každičkou vteřinu" dodala jsem se smíchem.

" Jak se to cho-" nestihl to doříct,protože jsem mu skočila do řeči.

" Ale já zapomněla,ty nejsi zvyklý přece,když nejsi zrovna středem pozornosti,nemám pravdu?" prskla jsem a dala jsem se na odchod.

" Ještě jsem neskončil " řekl a hrubě mě chytl za zápěstí.

" Co chceš pořád řešit? " odpověděla jsem a vyvlékla jsem se mu.

" Třeba to,co je mezi námi! " odpověděl s vážným tónem v hlase.

" Mezi námi? Myslíš chemie? ta tam možná je,ale to je tak všechno,protože i kdyby tam bylo něco víc,tak ty to nebereš vážně." špitla jsem. " Takže se nemusíme už o ničem bavit" dodala jsem.

Otočila jsem se na podpatku a svižným krokem jsem šla do svého pokoje,zavřela jsem za sebou dveře a sedla jsem si na postel. Věci jsem si uklidila do skříňky a vydala jsem se do sprchy. 

Nechala jsem na sebe téct horký proud vody a přemýšlela jsem,co mi dnes Malfoy řekl.

" Je to jen flirt přece" šeptla jsem si pro sebe.

Vyšla jsem ze sprchy,oblékla jsem si sukni a tričko a vydala jsem se ven z mého pokoje. Procházela jsem se po školním dvoře,kde jsem byla jen já a poslouchala jsem zpěv ptáků. Když najednou se tu znovu objevil on.

" Ty nejsi ta osoba s kterou bych chtěla momentálně trávit svůj volný čas " řekla jsem hrdě s neutrálním výrazem ve tváři.

" To je mi jasný,ale chci si promluvit" odpověděl klidně.

" Není o čem,mezi námi je jen flirt,nebo ty si myslíš,že je to něco víc?" odpověděla jsem a upřela jsem své oči na něj.

" Myslím se,že to není jen flirt" řekl a upřeně se mi zahleděl do očí.

" A co je to tedy?" usmála jsem se.

" Láska " odpověděl a čekal na mojí reakci.