Princezna z Nebelvíru

The End.

" Láska " odpověděl a čekal na mojí reakci

,, L-láska? " odpověděla jsem s němým výrazem ve tváři

,, Jo,říká se tomu tak" řekl s rozklepaným hlasem ,, Věř mi aspoň tohle. Myslím to vážně." dodal a ne spouště mě z očí.

,, Já nevím co říct." řekla jsem

,, Třeba to,ze to cítíš stejně jako já. " odpověděl.

,, A jak můžu vědět,že to myslíš vážně,hm? Ty nejsi ten typ který by si vylil srdíčko" řekla jsem s ironií ve hlase.   ,, A určitě nebudu říkat to co chceš slyšet i kdyby to byla sebemenší pravda" dodala jsem.

,, Opravdu si myslíš,že bych ti řekl tohle,jen abych si tě obmotal kolem prstu?" Vykřikl.

,, Ano myslím. Protože ty si s lidmi jen hraješ" řekla jsem už chladně.

,, Ano hraju,ale ne s tebou. S tebou je to jiný. A jak to říkám,tak to tak taky je. " Řekl  sklesle. ,,konečně jsem našel někoho s kým by mi bylo dobře a změnil bych se." Dodal s mírným úsměvem na tváři.

Tohle co mi řekl jsem nečekala. Stala jsem před ním jako opatřená,nevěděla jsem co říct. Na jednu stranu jsem byla ráda,protože jsem to cítila stejně jako on,ale na druhou stranu jsem ráda nebyla,protože velká část mě mu nevěřila .

,, Tak řekni už něco,nebo mě necháš se trápit? " Vyrušil mě z mých myšlenek.

,, Dám ti šanci,ale pohnojíš to a končíme " odpověděla jsem vážně.

Když jsem ti dořekla,tak mě chytl kolem pasu a přitáhl si mě k sobě a vytiskl mi jemný polibek na rty.

,, Já tě nezklamu, změním se,uvidíš " řekl s upřeným pohledem na mě.,, Miluju tě " dodal a políbil mě.

Po chvíli jsme se dotáhli od sebe a opřeli svá celá o sebe. Dívali jsme se do očí a já se v jeho pohledu ztrácela. Byla jsem zamilovaná až po uši. Doufala jsem,že mě nezklame.

Doprovodil mě na mou kolej. Líbl mě jemně na tvář a rozloučil se a odešel.

O 3 roky později.

,, Draco prospěš si,za chvíli tam máme být" zavolala jsem na něj.

Máme schůzku s lidmi že školy,abysme si řekli co se změnilo. Nevěřila jsem,že nám to vydrží tak dlouho. Draco se opravdu změnil jsem za to ráda. Jsme spolu už 3 roky,dodělali jsme školu a žijeme svůj vlastní život  a jsme šťastní jako nikdy. Čeká nás i svatba,ale to až za rok. A kdo ví co bude dál. To už je ve hvězdách.

Děkuji všem kteří četli můj příběh,nesmírně si toho vážím. Trvalo.mi dlouho než jsem vymyslela poslední část,ale neměla jsem čas. Doufám,že se vám to líbilo. 😍🤗