Idiots Together

Hysterický záchvat

Mia

"Já nikam nepůjdu, dokud se nepřevlíknu!" zahulákala jsem a založila si ruce na hrudi. Andy si povzdychnul.

"Tak fajn. Ty se běž převlíct a my mezitím půjdem koupit něco k jídlu. A pak vyrazíme." nadhodila smířlivě Dottie. Jen jsem radostně přikývla a otočila se, abych se mohla vydat do naší chatky.

"Můžu jít s tebou?" zeptal se zničehonic hlas za mnou a já se otočila.

"Jo jasně." kývla jsem usměvavě.

"Nějak jim nechci křenit. Zřejmě si mají o čem povídat." dodal Jinxx.

"Jo. Dott a Andy určitě. A Ash bude očumovat krásu prsaté Barbie, takže ti se taky nudit nebudou." zabrblala jsem se smíchem a on se uchechtnul. Šli jsme tedy areálem vedle sebe, po trávě a hromadě kelímků a všech možných odpadků válejících se na zemi.

"Mimochodem, musel jsem si stáhnout všechny písničky, které jsi mi poslala." začal.

"Fakticky? A která se ti nejvíc líbí?" zazubila jsem se a chytila kliku dřevěných dveří a vešla dovnitř.

"Všechny jsou krásné. A nejlepší z nich, i textem i hudbou, je Tallulah." odpověděl. S úsměvem jsem přikývla, protože mi jeho slova dělala neskutečnou radost.

Odklopila jsem víko svého kufru a co jak nejrychleji se snažila podprsenku, která ležela na hromadě věcí, zahrabat až dolů, tak, aby si jí nevšiml. Byla jsem rudá až na zadku. Jinxx se ale rozhlížel všude kolem sebe, takže jsem si potěšeně oddychla.

Vytáhla jsem mikinu, kterou jsem si chtěla vzít, ale ač jsem se v kufru přehrabovala sebevíc, nemohla jsem najít tričko, které jsem byla odhodlaná si vzít.

"Sakra." zabručela jsem a zkrabatila obočí.
"Hledáš něco?" zeptal se Jinxx, který mi začal věnovat pozornost. Mezitím jsem přešla k posteli.

"Jo, ale nevím, kde to je." odvětila jsem a odkryla deku, jestli jsem ho tam náhodou ráno nehodila. Ihned jsem se dala do šíleného křiku. Srdce se mi rozbušilo jako pomatené, cítila jsem, jak mi ve spáncích pulzuje krev a klepou se mi všechny končetiny. Jinxx zpozorněl.

Hbitě jsem odskočila do jeho nic netušící náruče a cítila, jak mi samým strachem tečou slzy.

"Co se děje?" zeptal se vyjukaně, zatímco mě pevně sevřel pažemi.

"Tam... Je. Pavouk." zaskurala jsem mezi vzlyky a pláčem. On mě pustil, místo toho přešel k posteli a jednou ranou sklonil pavouka časopisem, který chytil do ruky.

"Vidíš, už nežije." zazubil se a pak na mě zůstal jen tak civět, jak jsem jako malá holka hystericky brečela a klepala se.

"Ale no tak. Byl to jen pavouk." nadhodil smířlivě a znova rozpřáhl náruč. Vklouzla jsem do jeho objetí jako malá holka (což vzhledem k naší rozdílné velikosti nebylo úplně od věci přirovnání) a položila si hlavu na jeho hrudník. Zatímco on mě hladil po vlasech a pečlivě svíral, já jsem cítila, jak začínám být klidnější a můj tep zase nabíral normální tempo.

"Ach ji. Nesnáším je, svině černé chlupaté." zabručela jsem a Jinxx se chraplavě zasmál.

"Ty z nic máš opravdu fobii." konstatoval. Pomalu jsem se od něj odtáhla a až teď jsem se začala za svůj výstup cítit trapně.

"Promiň. Jsem hysterka."

"To je v pohodě. Rád jsem si zahrál na statečného rytíře, co tě zachránil před smrtí." zašklebil se.