Byl to úžasný pocit, v sedle statného koně a cítit proud větru, který kolem mě rychle svištěl. Pobízela jsem dál koně a přidala do cvalu. Konečně jsem tu zatracenou lišku začala dohánět. Natáhla jsem tětivu luku a soustředila se. Jakoby se čas pokaždé, když mám v rukou zbraň, zastavil. S výdechem jsem pustila tětivu a s ním i smrtonosný šíp. Ačkoliv ode mě byla liška daleko a obě strany se pohybovaly, byl to přímý zásah do lebky. Přiklusala jsem a seskočila z koně. Sebrala jsem mrtvou lišku a vytáhla z ní šíp. Vyhoupla jsem se zpět do sedla a pomalu se rozjela směrem zpátky. Nechtěla jsem zpěněné zvíře pod sebou více uhánět. Dorazila jsem k malé chatičce, kde byl můj domov. Uvázala jsem koně do přístřešku a sama vešla do domku. Položila jsem lišku na stůl a začala se odzbrojovat. Sundavat skryté dýky, meč, luk i toulec. Protáhla jsem se a povzdechla si.
Už to bude přes deset let co mě matka zanechala svému osudu. Počkala do mých asi sedmi let a poté mě ze dne na den opustila. Nikdy jsem nepochopila proč. Ani žádné vzpomínky na ni nemám. Chodila stále zakrytá pláštěm, jakoby se bála ukázat mi svoji tvář. Nevím co byla ta žena zač, ani jestli byla mojí skutečnou matkou. Jediné co mi dala bylo jméno - Galine.
Od doby co mě ta žena opustila jsem se o sebe musela postarat sama. Naštěstí to nebyl zas takový problém. Matka mi tu zanechala tuhle chatičku kde jsme žili, koně kterého jsme vychovávali a s ním i spoustu zbraní. Opravdu nevím co je normálního na tom, zanechat dítě samotné, uprostřed lesa a se spoustou zbraní. Řekla bych, že nade mnou musí držet ruku samotný pán bohů, protože jinak by mě už dávno roztrhali vlci. Vstala jsem a začala porcovat svůj úlovek. Bohužel žiji jako jeskynní člověk. Lovím, sbírám a přežívám.
ČTEŠ
Stinné bytosti ZASTAVENO!
خيال (فانتازيا)Existují různé bytosti, respektive různé druhy. Některým se říká lidé, jiným upíři či existují třeba bohové a další jsou míšenci dvou ras. Ti se nazývají Nečistokrevní a jsou největší splodina světa. Jenže jak může narozené dítě ovlivnit to, jaké dv...
