potomci potomků- hp, ff

~19~

Reulův pohled:

     Ukázal jsem jí celý příběh....sakra co mě to zase napadlo?!  Za pár hodin se mám setkat se snad největším žijícím zastáncem Voldemorta, takže s velikým odpůrcem mudlů....nesmí se dozvědět že ....že jsem s ní sdílel vzpomínky nebo už jen to že ji vůbec znám!
    Ale co. .. lepší být zbitej od dědy než ignorance od Melindy. ..to by bylo o dost horší.
    Jestli přežiju dnešek tak už snad vše.  A usnul jsem.

.....    .....
  

  Měl bych už vyrazit. ..nechám tu klukům vzkaz, je sobota tak není důvod je budit

         Čau, musím si něco zařídit, uvidíme se u oběda.
                  Reul!

   A vážně jsem doufal že se na oběd vrátím, nebo že se vlastně vůbec vrátím!
    Vyšel jsem před školu ,našel dlouhej klacek a s jeho pomocí jsem zmáčkl čudlík, který znehybní vrbu Mlátičku (pod jejími kořeny je tajná cesta která ústí přímo do Chroptící Chýše).
    Před dveřmi jsem se zhluboka nadechl a i tu poslední myšlenku na Mel jsem poslal hodně daleko od sebe.
     ,,Jdeš přesně."křivě se usmál týpek z druhé strany místnosti ,,to tě ctí. Copak neobejmeš dědečka co strávil léta v lochu?"
     Udiveně jsem na něj zíral, svoje příbuzný nemám rád a nemám potřebu jim nějak projevovat náklonnost, a takhle se chová člověk z aristokratické rodiny?! ,,Ehm...s tím bych radši posečkal..pořád nevím jaký je důvod našeho setkání.!"
     ,,Á...koukám že Blackovská výchova se nezměnila. Dokážeme odmítat celkem...uctivě? Ne to asi není to správné slovo, musíš mě omluvit, léta v Azkabanu, člověk si nemá s kým povídat. ..zřejmě se mi lehce omezila slovní zásoba."tak tohle už zní víc jako někdo z mojí familie ,,K tvé nepřímé otázce. Všichni víme že Pán Zla se už nevrátí...o to se postaral ten ničem Potter..."zašklebil se ,,ale i tak by někdo měl dokončit to co začal. Zbavit svět mudlů!"
     ,,Důvod?"neviděl jsem nic proč bych měl svoje otázky nějak zabalovat.
     ,,To se mi teď nechce rozebírat. Teď jde o to jestli se k nám přidáš nebo budeš jako můj bratr. Všichni víme jak dopadl."odfrkl si ,,Vyvrhel rodiny a oni z něj udělají po smrti hrdinu. .pf!"
     ,,K nám? Už nezbylo moc těch co uctívali tyto názory na mudly, většina z nich má vnoučata a jejich děti se občas sezdali s mudly! Myslíš že by si nechali dobrovolně vyvraždit půlku rodiny?! A co jim za to že se přidají na tvou stranu chceš nabídnout?!"
      ,,Spousta z nich naopak zůstává u starého přesvědčení.  A rodiny ...ty jim právě chci nabídnout, vím jak někoho dostat z vězení! Kdo by nechtěl aby se mu vrátil otec ,bratr nebo třeba manžel? To se neodmítá."odhrnul si rukáv ,,I jejich potomci mají v žilách temnou krev. I ty! Sice nemáš znamení ale musíš to taky cítit!"přejel si hůlkou po tetování.
    Trhaně jsem se nadechl protože najednou jakoby mě začaly brnět dlaně, prudce jsem je sevřel v pěst. Děda se jen usmál ,,Já to říkal." pak se zamračil a začal otáčet po místnosti ,,Dávám ti čas na rozmyšlenou než odejdete na turnaj. Momentálně mě ale prosím omluv, jdou po mě mozkomoři a já se musím rychle ztratit. Mimochodem, vyřiď prosím svým známým že jsem jim zavázán. Kdyby tehdy neodehnali ty mrchy černý tak už by mě chytili."
S tím se přemístil.

   Vůbec jsem nevěděl co si myslet! To kvůli němu byli Luki s Vir v bezvědomí!!! Co si myslí!? Zhluboka jsem se nadechl a hledal aspoň něco co bylo za dnešní dopoledne prospěšný.  Mám to! Aspoň už vím proč se u školy na Gininy narozeniny objevili mozkomoři.
     Po cestě zpět do Bradavic jsem se snažil přijít ještě na něco pozitivního ale nic mě nenapadlo.

.....

     ,,V pohodě, brácho?"zeptal se mě u oběda Max. 
    ,,Jo, jasně. Jak se ti to vyvíjí s Gabčou."rozhodl jsem se rychle změnit téma.
    Znejistěl: ,,Jo to kdybych věděl."

    ,,Čau!" ,,Ahoj" přišli k nám ruku v ruce Luki s Vir.
     ,,Tak jsem si říkala. .."spustila hned Ginie. Mám ji rád a to že má dva bráchy jí navíc pomáhá vidět podle mě svět i tak trochu klučičíma očima, ale občas se v ní holka nezapře ,,už jsme dlouho nic neprovedli, zmijáci maj už zase normální vlasy. A průšvih jsme z toho stejně neměli."
     ,,Nějakej plán?"začíná mě to zajímat. Třeba to bude po ránu příjemný rozptýlení.
     Nevinně zamrkala ,,Od toho jste tu vy."

Začal jsem uvažovat. Všichni jsme se zamysleli.
    ,,Noční hra?"prolomil ticho Max.
    Podívali jsme se na něj jako na cvoka ,,není na to brzo?"zeptal se opatrně Lukas ,,vždycky jí pořádáme až na konci roku."
     ,,Tak ale kdo znáš ví jestli budeme na konci roku tady nebo v Krásnohůlkách."zabrblal Max očividně zklamaný že nám jeho návrh neudělal radost.
     Noční hru máme už od prváku a máme jí spíš z tradice protože obvykle z toho je velkej poprask. Večer si navzájem někoho zadáme a musíme se mu vloupat do pokoje bez pomoci kouzelných předmětů (jako je plánek, plášť a tak...hůlku mít můžeme) a něco tomu dotyčnému vzít a pak to schovat někam všem na očích. Například kouzlem připevnit učebnici přejmenování nad dveře do Velké Síně. Většinou z toho máme průšvih, ale je to takový "cvičení" a fakt jsme zatím žádnej rok nevynechali.

      ,,No tak fajn!"přikývl jsem jako první.
      ,,Souhlasím."řekl potichu Luki.No jo náš prefekt...neměl by nás podporovat, natož jít do toho s námi.
     ,,Fajn, jdu najít holky a říct jim to. Detaily dohodneme po večeři u vás."usmála se Vir ,zvedla se a odešla pryč.
  

To zase bude noc....