potomci potomků- hp, ff

~13~

Melindin pohled:

Sakra! Už by se mohli probudit!
Už týden jsem se skoro nehli z ošetřovny.
,,Ehm...hm...no...Reule?"
,,Copak?"neodtrhl pohled od Lukase ktery si něco mumlal, ale nebudil se.
,,Víš. ..no...hele..mohl by jsi mě obejmout? Vím že ti to asi bude kazit reputaci, ale já už tohle dál nesnesu!"
,,Jasně, ty si můžeš říct kdykoli."usmál se a objal jí. Popravdě ion toho už měl dost.!

,,Mládeži! Myslím že byste měli jít na vyučování, nemyslíte?"vyrušila je slečna Pomfreyová. Oni jsi ji ale nevšímali, protože za ten týden se z marodky opravdu hnuli jen na hodiny a na jídlo. Takže si doslova usnuli v náručí.
,,Takhle by to nešlo..."bručela si Popy pod nos ,,musí se vyspat." A pomocí levitačního kouzla je přenesla na vedlejší postel. Nechtěla riskovat že se při "rozmotávání" vzbudí a tak je nechala natisklé na sebe tak jak byli.

.....

Sakra! Proč sem se zas probudila a on mě objímá. ..no to si děláte srandu! Chtěla začít křičet. Naštěstí ji došlo že tam kde jsou se má dodržovat klid. Po chvíli si i vzpomněla že to vlastně byla ona kdo vyžadoval objetí.
No. .ale jak se teď dostat pryč. Možná byla na chlapce ještě naštvaná, ale i tak jej nechtěla budit.
,,Kdy se že mě sakra stala taková cíťa?!"zašeptala do vzduchu ,,Reule. Budíček!"jemně s ním zacloumala. Nic,,Ale no tak. Zlato. Sakra Vstavej!"zesílila. ,,No pusu nedostaneš, na to ani nemysli, prostě vstaň!"to už se na ní smál s otevřenýma očima.
,,V to bych si nedovolil doufat ani v nejdivočejších snech." Zamyslel se ,,teda ne že by si v nich nebyla."
Zasmála se a lehce ho praštila do ramene. Věděla že kousek od nich jsou jejich nejlepší kamarádi a ne v moc fajn stavu, ale věděla že aspoň na chvíli si zaslouží s Reulem vypnout.
Zakroutil hlavou,, Tak ty takhle jo?"
,, Já?"zatvářila se jako neviňátko ,,to bych si nedovolila ,pane Blacku."
,,Tak to nevím slečno Kursová. " sklonil se ke mě blíž a dal mi jemnou pusu na čelo. Už se nadechovala aby na něj něco zařvala ,,copak? Ty by jsi mi žádnou pusu nedala, jak si řekla, to já tobě. ..takže mi jí vlastně dlužíš."
Nastavil k ní tvář. ,,Tak na to zapomeň!"
,,Tak já si ji vyberu jindy no."

,,Asi bychom se měli jít najíst. Ani nevím kolik je."
Kývl, pomohl ji vstát a společně šli do VS.

...

,,Juchů! Akorát oběd!" Radosti jsem poskočila! Sakra jakej já jsem měla hlad!
,,Ty jsi dneska nějaká veselá!"
Rozhodla jsem se Reulovu připomínku nekomentkovat. Ani nebylo jak. Vážně jsem se dneska cítila dobře. Mám skvělej pocit. Dneska se stane něčí dobrého. A moje pocity se nikdy nepletou!
,,Hele! Max s Gabčou!"zavyskla jsem!
Gab se udělalo dobře hned po dvou dnech. Jenom ji stačilo pořádně se vyspat a spořádat snad všechna jablka co měli v kuchyni!
Zamávala jsem na ně. K mému překvapení se ten rádoby borec vedle mě připojil a taky mával jako debil.

,,Ahoj."mrkla na mě G.
,,Čauki. To máme dnes krásný den!"rozplívala jsem se. Dala jsem ji pusu na tvář a po chvíli zaváhání jsem se otočila i k Maxovi a taky jí dostal.
,,Tobě taky pěkný poledne."zakřenil se.
,,Tak tohle je víc než nefér! Já žádnou nedostal."začal si stěžovat Reul.
,,A ani nedostaneš ,zlato."věnovala jsem mu snad ten nejsladčí pohled kterého jsem byla schopná. Pak jsem z vážněla ,,Lidi. Mám takovej skvělej pocit. Myslím že se dneska probudí."
,,Vážně?! To by bylo skvělí!"dovolila si trošku nadšení G. Možná jsem podle zmijozeláků mudlovská šmejdka ,ale moje "věštecké" schopnosti berou všichni vážně.
,,Nejspíš, víš že to nikdy není jistý."nechci jí brát nadšení, ale nechci jí ani dávat nějak extra falešný naděje. Byla by pak hrozně smutná.
Chvíli jme si jen tak povídali a jedli.
,,Hele, nechci být ten zodpovědnej, ale za chvíli nám začínaj lektvary. A asi na ně nechci přijít pozdě."ozval se Reul.

....

Celej den jsem čekala kdy se něco stane. Když sem dostala pochvalu snad ze všech předmětů co jsme měli, dostala jsem strach že to pozitivní co se mělo stát se tykalo školy a ne Vir a Lukiho.
Když jsme chtěli jít na ošetřovnu tak nám to Popy zakázala: ,,Musíte se vyspat! Dneska bude té u sebe! V posteli a ne mi tu klimbat na židlích!" Asi nemělo cenu ji odporovat. Dohodli jsme se že budem spát u kluků na pokoji, protože bez Lili jsme tam být nechtěli.
,,Jsi v pořádku Mel?"jemně se zeptala G a položila mi ruce na ramena.
,,Byla jsem si tak jistá že dneska udělaj nějakej pokrok! Třeba aspoň otevřou oči!"
,,Dobře to dopadne, uvidíš."usmála se,,teď už si pojď lehnout."zívla a vlezla k Maxovi do postele.
No to bych sice ráda.. ,,Za chvíli jsem zpět, jen se k nám dojdu osprchovat a pro pyžamo."
Už sem vycházela ze dveří. Někdo chytil moje zápěstí ,,Nemusíš. Půjčim ti svoje tričko. I šampon."
,,Reulie, to je vážně milí, ale to by asi nešlo...."
,,No tak! Ať už si v koupelně.! "Hodil po mě triko co právě vyndal ze skříně.
Z hluboka jsem vydechla, to je blbeček! Nemělo ale cenu se hádat.
Jejich koupelna byla vážně úžasná! Věští než naše s krásnými zelenými dlaždičkami! Hm... rychle do ty sprchy! Sundala jsem si uniformu a pomocí kouzla všechno svoje oblečení vyčistila. Pak jsem vlezla do sprchovyho koutu. ..nezklamalo. ..i u nich teče nejdřív ledová! Aspoň něco.
,,Don't stop your...." začala sem si zpívat.
Najednou se vedle mě objevil stříbrný obláček a začal se tvarovat. Došlo mi že je to patron. Vlk? Princezno, máš úžasnej hlas, ale Max s Gab už spí. Tak je nevzbuď.! A rozplynul se.
,,Sakra!"úplně jsem zapomněl kde jsem. Rychle jsem vylezla a osušila se. ..obalená v ručníku jsem zkoumala tričko. Černé s potiskem. Bylo na něm něčí jako I'm perfect! And I know it.....úžasný! Protočila jsem oči. Ale jestli jsem nechtěla spát v uniformě tak jsem neměla na výběr.
Bylo mi do půlky stehen. Aspoň něco no....sice bych byla vděčná ještě za kratasy ale nebyly no...
Po tichu jsem vešla do ložnice. Gabča byla napůl položená na Maxovi a oba v klidu oddychovali.
Na druhý posteli byl rozplaclej Reul. ,,Hezký triko."zašklebil se.
,,Hmm...vlk? "Jen pokrčil rameny ,,už nikdy mi neposílej nic do koupelny!"
,,No tak. ..promiň. .jenom jsem nechtěl aby se ti dva vzbudili."mávla jsem hůlkou a vytvořila kolem jejich postele zvukotěsnou clonu a zatáhla jim závěsy a hodila jsem na Blacka pohled tohle tě nenapadlo?! ,,ale vážně krásně zpíváš"zašeptal.
,,Děkuju."chabě jsem se usmála.
Ale protože se mi koukal na stehna hned jsem se zašklebila,,aby ti nevypadali oči!"
Zakroutil hlavou: ,,To by byla škoda."roztáhl ruce,,pojď si už lehnout." Kvůli těm jeho rukám jsem zase skončila v jeho objetí.
No tak když je dneska ten dobrej den. ... otočila jsem hlavu a dala mu pusu, chtěla jsem na tvář, ale byl tak nějak natočenej že skončila na puse ,,To je ta co ti dlužím z poledne"
,,Tak to jsem nečekal..."otočil si mě čelem k sobě a svoje čelo opřel o mé. ...sakra to s ním tolik udělala jedna pusa? To jsem do Cassanovi Bradavic nečekala.....
Když se ke mě začal naklánět pro další vletěl do pokoje kočičí patron. ..
Vydechla jsem, ..záchrana!
,,To bude McGonagallová, nikdo jinej kočku nemá, co vím."zašeptal

Slečna Malfoy-Potterová a pan Lupin se probrali, jestli chcete, dovoluji návštěvu, pouze vás čtyř, víte o koho se jedná a velmi krátkou vzhledem k tomu že je noc, ale vím jak se o ně strachujete. Pokud chcete sejdeme se za deset minut před ošetřovnou.
A patron se rozplynul.

,,Já to věděla!"vykřikla jsem ,,ehm..když tam jdeme nemáš ještě třeba kraťasy? Takhle se mi tam jít nechce"
Zasmál se.... ,,Fajn,něco ti najdu" pak se podíval jak vypadá on. Byl jen v trenýrkách ,,a sobě taky. Vzbuď zatím M a G. "
Konečně!!!!!........