párky

kapitola 1 (pilot): co

doporučení spisovatele: pusťte si k tomu starší věci od cypress hill, docela to k sobě ladí

kdysi dávno, kdesi v píči, bydlel jeden člověk.

jmenoval se jahod jehličnan. celej svůj život proklínal svou matku a matčino posraný zfetovaný vědomí za to, že se jmenoval takhle debilně, takže si říkal "jj" (pokud jsi debil, čte se to džejdžej). ale já mu budu, jakožto vypravěč a stvořitel tohoto novýho univerzumu bo jak se to skloňuje, říkat jahod. můžu mu třeba říkat i miroslav a vám to může bejt u píči.

"dementní zpíčenej budík", prohlásil emočně a vášnivě jahod poté co si uvědomil, že je 9:50 a on měl práci od asi 8:00. pracuje jako degustátor rohlíků v pekárně a ani nevíte jak strašně vaše životy závisej od jahoda. co kdyby rohlíky který žerete chutnaly fakt napíču? NO NECHUTNALY BY NAPÍČU ŽEJO, a to protože jahod žere všechny ty rohlíky co chutnají napíču a to vědomí poté předává svým nadřízeným, který se starají aby vaše rohlíky byly fakt top notch. top notch, pro všechny jazykově nevzdělané omezence, znamená něco jakože fakt hodně libový. jahodovi se podařilo už asi posedmý, pokud umí správně počítat, vstát pozdě do práce. "a dopíči", posteskl si - měl totiž 2 zmeškané hovory od šéfa a to znamenalo že je fakt kurva v hajzlu, protože jeho kariéra degustátora rohlíků se nejspíše blíží konci.

jahod tedy nevěděl co dál. "má smysl dál žít?" zeptal se svého psa břetislava, ale pes břetislav mu nic na to neřekl, protože je pes a neumí mluvit. jahod je docela píča a neumí přijímat nepříjemná fakta do života, takže byl celkem posranej z myšlenky, že by zavolal zpět šéfovi, takže si řekl, že si sedne na gauč a fakt popřemejšlí o tom co dál. přemejšlel asi hodinu, ale fakt ho nic nenapadlo, protože je blbej jak prošlej jogurt a přemejšlení mu fakt nejde. pes břetislav kňučel, že si chce hrát, ale jahod mu nikterak nevyhověl. místo toho mu podal gumovou kozu kterou koupil pro bratrance u vietnamců, ale nikdy mu ji nedal. nedal mu ji, abych specifikoval, protože je jeho bratrancovi asi pět a jeho teta mu dala facku když viděla co mu jahod chce dát. takže se mu to nějak pak válelo různě doma a pes břetislav k tý koze nějak přišel a narazil na ni a různě ji žvejkal a tak, ale to jahodovi bylo vlastně celkem u píči, protože je fakt blbej. však jak by mohl bejt tyvole chytrej, když jeho životní cíl je nebejt propuštěnej z pozice degustátora rohlíků.

"chtěl bych asi bejt pes", řekl si jahod, "protože psi mají celkově strašně život v píči. dáš jim nažrat, oni se nažerou, napijou se hnedka potom, prakticky hnedka teda, pokud už nemaj vodu v jídle, ale jakoby jo, napijou se a ty je pak vezmeš ven, kde se vyserou, vychčijou, unavěj se, přijdou domů a pak si lehnou a prospěj zbytek dne, pokud se nežere něco doma, to pak škemraj u stolu. pak jdou zase spát a čekaj na další jídlo. bylo by super bejt pes, místo toho jsem čurák". dokonce i jahod věděl, že je čurák, nejen, že tak vypadal, on fakt i byl. byl, vlastně je, proč o něm píšu v minulym čase, dyť není mrtvej, možná časem v příběhu zemře, ale nechci hnedka házet spoilerama, jednou z toho třeba bude seriál a jahod bude mít crossover s arrowem, protože jahod i arrow mají 5 písmen, jakože ty slova, flash měl taky, proto měl crossover s arrowem. jo. bude seriál jahod.

jahod se tedy, stále nevědíc co se životem, podíval z okna. na chodníku ležela ryba. obul si crocsky a oblíkl si vestičku a sešel schody až ke vchodu do baráku. stále tam ležela ryba. "tyjo, tohle je přece pancéřníček obloukopruhý, jeho latinský jméno je corydoras arcuatus (zdroj: wikipedie), musím si napsat do deníčku, že jsem potkal dnes tuto rybu" přesně tuto větu vyústil a anarchisticky zvedl rybu, pohlédl ji do očí a věděl, že tu něco smrdí. "něco mi na tom smrdí" prohlásil hlasitě jahod. "smrdí tu ta ryba a tvoje shnilý koule, ty zasranej autisto" vzápěti odpověděla jeho sousedka margita, která bydlí v přízemí - celá situace se totiž odehrává pod jejím oknem.

a tak tedy jahod otočil své tělo tak, aby čelil margitině oknu a životasmyslně se podíval, sebral veškerou svou sílu a sílu své inteligence a hrdě odpověděl: "aha"

zajímalo ho však proč byla ryba pod jeho oknem. nebyla to náhoda, říkal si. nevěděl co dál, tak si sedl na schody a dal si rybu přes levé koleno. v kapse měl propisku, tu si také vyndal a zabodl ji do mrtvolky nebohého pancéřníčka obloukopruhého, jen aby v něm nalezl jakýsi papír a na tom papíru byl vzkaz

"jahode jehličnane, vím, že jsi to nalezl ty. nevybral bych si jen tak někoho k tomuto úkonu. ty nevíš kdo jsem, jsem někdo fakt tajemnej a ty nevíš kdo, vím to, vím, ty prahneš po uznání, já to vím a má organizace k tomuto úkonu potřebuje fakt pouze a jenom tebe, proto jsem ti poslal tento vzkaz rybou, aby se dostal fakt pouze a jenom k tobě. vyber si, chceš doživotně bejt degustátor rohlíků? nebo chceš okusit něco víc.. třeba párky? dostav se nejpozději do dvou hodin od přečtení na náměstí dobromila vařečky 37, počká tam na tebe někdo. těším se na spolupráci, s pozdravem, b.ž."

jahod se podíval ke slunci, jako se dívají japonské postavy z anime v openingu, viděl před sebou světlemodré nebe a mraky a odhodlaně zmáčkl onen papír v pěst, vstal, vypustíc jíž silně zapáchající rybu na zem a sebejistě prohlásil: "co"

.....................

VYHODILI JAHODA JEHLIČNANA Z PRÁCE DEGUSTÁTORA ROHLÍKŮ?

KDO JE B.Ž. A CO PO NĚM CHCE?

A CO PES BŘETISLAV, CO TEĎ BUDE S NIM?

KAM POVEDE OSUD JAHODA JEHLIČNANA? JISTĚ VÍME, ŽE TO NABERE OBRÁTKY A NEJEDNOHO ČTENÁŘE JEHO ADVENTURY KATAPULTUJÍ ZE ŽIDLE.

POKRAČOVÁNÍ V PŘÍŠTÍM DÍLE KNIHY "PÁRKY"