V MINULÉM DÍLE KNIHY "PÁRKY":
jahod jehličnan, náš autistickej kamarád a hlavní hrdina tyhle píčoviny přišel po namáhající cestě do klubu přátel autismu a tam potkal jejich vůdce, barabiáše žaluda, kterej mu řekl, že teď je součástí klubu přátel autismu a že má taky takovej úkol, má najít takový tři lidi a těm dát nějakej papír a jahod na to kejvnul jakože jo
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
jahod jehličnan se chtěl podívat na ten papírek co mu dal barabiáš žalud pro ty lidi co má najít, ale v tu chvíli se takovejten repráček z minulý kapitoly ozval ze zdi, protože furt byl v tom klubu žejo a řekl "dopíči jsi dement nebo jo, ten papírek máš dát těm lidem a nemáš si ho číst ty kreténe", jahod nic neřekl. v tom se náhle objevila známá tvář, velký pobíhající přítel, který se údajně jmenuje žďýb. přišel za jahodem a řekl mu "žďýb žďýb" a podal mu obálku. jahod otevřel obálku a v ní byl dopis a v tom dopise bylo napsaný následující:
"jahode jehličnane to jsem opět já, barabiáš žalud,
musim tě obeznámit s pár okolnostma který jsou bezprostředně spojený s tim co jdeš dělat. ti tři lidi za kterejma teď máš jít nejsou jen tak nějaký random tři lidi, oni jsou to strašný buzeranti, ale to prostě pochopíš časem víšco. jo a taky, nenajdeš je jen tak prostě že random půjdeš ulicí a tak a prostě oni tam budou, ne, oni jdou po celym světě a navštěvujou všechny lidi ale když je zrovna nenavštěvujou, což se možná děje teď a možná taky ne, tak jsou ve svym světě, což je paralelní realita víšco. to je prostě pak jakože něco jinýho, ale možná že taky ne, možná si z tebe jenom dělám prdel lol.
se srdečným pozdravem a úctou,
barabiáš žalud"
jahod vzal ten dopis a dal ho zpátky do obálky a tiše pronesl "hm". tak tu obálku zandal do baťohu kterej s sebou měl a prostě šel ulicí, protože sice jsem to neřekl, ale zatimco si četl ten dopis tak už vyšel ven. no a prostě takhle šel po ulici a tak se rozhodl kontemplovat nad tím, jak to asi může teoreticky bejt možný, že by prostě existovalo něco jako realita kde jsou všichni buzeranti. kdyby nebyl kokot, spíš by přemejšlel nad tím proč vůbec existuje jiná realita a jak to třeba vůbec je možný nebo tak něco, ale na to je jahod až moc debilní, tohle by ho nenapadlo ani v nejlepší den.
no a jahod prostě takhle šel
a spadl do díry.
tohle vás víceméně ujistí v tom jak moc tahle postava je idiotní. jahod je totiž tak moc omezenej, že nedokáže dělat víc věcí najednou, takže třeba ani přemejšlet a chodit najednou, takže jak teď přemejšlel, byl tak debilní, že neviděl, že na cestě je díra. to je ale vedlejší. padal, ale nebyla to jen tak jakákoliv díra, byla to díra, která vedla do kanalizace kde všude plavaly hovna a sračky a odpadní voda. jahod byl oficiálně celej od hoven a sraček. plavil se tedy říčkou sraček, ale neuvědomil si, že nesedí v tom potůčku nechutnejch věcí, ale že pod jeho zadnicí se nacházela ve skutečnosti taková jedna věc, nevim jak bych ji popsal. prostě taková píčovina, dalo se na ni sedět, nebyl to polštář, prostě taková sračka z kovu a mělo to na sobě lampičky a taky reprák. a z toho repráku se ozvalo něco. jahodovi, ačkoliv je úplnej kokot, začalo něco pro jednou docházet - tenhle jeho pád je částečně konspirace. začal se ozývat hlas, ale NEBYL to barabiáš žalud, neradujte se.
"pane jahode jehličnane. já nejsem tady od toho, abych se s vámi smál, nejsem ani od toho, abych se napůl komicky objevoval jako barabiáš žalud, nebo ta jeho polosměšná pofidérní partička. ne. nebudu ani dělat mysterii kolem své identity, nebo tak něco. barabiáš žalud je sice věrný člen mého globálního koncernu a důležitou součástkou pro fungování mého plánu. o tom později. pro mě je důležité, že jste se upsal do mé širší představy. očekávám, že až vám sdělím své jméno, nejspíš nebudete vědět kdo jsem. můžu vám tak akorát říct, že v jiných koncích tohoto konkrétního světa dost jasně vědí kdo jsem a mé jméno, mohu vás ujistit, pojí k sobě neodlučitelnou notoričnost, ale také obrovský respekt a váhu. spíš vám to řeknu takhle - neuražte se, ale, že bystrý nejste, to sám uznejte.--"
ČTEŠ
párky
Randompostmodernistické pojednání o smyslu života a trocha moderní filosofie pro okořenění vašeho pohledu na tento svět, který se kolem nás odehrává