párky

kapitola 6: autismus a hořčice

4 roky typíčo, to jsem na to dobře sral

tak já vím, že to je kontroverzní začátek když kapitola se nejmenuje písmenem nebo samohláskou, ale tak tyvole, to je život a tak to prostě je, každopádně, je to tu zas

ve zkratce, jahod a jeho novej kámoš pirát firka připluli na pevninu v buznaversu a potkali robotického psa břetislava

----------------------------------------------------------------------------------

jahod se zarazil.

slyšel v sobě slova "cipřimil konipásek". jeho hruď silně vibrovala a vypadal jako lachtan s epilepsií, ale jen tak cca pár vteřin. 

firka zařval:

"jaaahodeee"

kybernetický pes břetislav mezitím kráčel všude kolem dokola a tvořil díry v zemi svými mohutnými psími kroky. jahod bezvládně ležel na zemi a vypadalo to s nim velmi bledě. firka začal tiše plakat a utekl k nejbližšímu křoví.

"jahode... drž se, kamaráde", pomýšlel pirát fiří. "A NYNÍ, JAHODE, TOHLE, TO, CO NYNÍ PROVEDU, TO JE ZA TY VŠECHNY GRANULE COS MI KOUPIL VE SLEVĚ MÍSTO TĚCH DOBREJCH O KILO DRAŽŠÍCH", zakřičel robotickým hlasem pes břetislav a udělal další díru do země. vypadalo to jako by se celé město prdel třáslo. prdelí otřásalo chvění reality, zatímco oči psa břetislava byly vínově rudé, krvelačné, duše, která jej vyjadřovala, je pryč. zbyl jen pes.

"JAHODE, JE KO---", pes břetislav byl přerušen a pomalu spadl na kolena. jedna mrkev mu proletěla jedním ramenem, další druhým, třetí srdcem a pomalu z něj tekl olej, protože teď to byl robot žejo. 

"Nade" "šel" "čas", vyřkli Gusloj, Křenděj a Goribor. 

odteď už budu psát gramaticky hezčím způsobem btw

Gusloj poklekl před své kolegy a pravil: "Ještě před čtyřmi lety bychom ti mohli říct, kdo jsme - přečti si předchozí kapitoly a zjistíš, dnes by ti za to hrozilo velké tytyty". Křenděj ho pohladil po hlavě a řekl: "Ano, miláčci, Firko a Jahode, hledali jste zrovna nás?". Goribor zahrál na violončelo. 

"Proč máš violončelo" zeptal se Jahod. Firka pravil "to je hudební nástroj" jahod prolistoval své extrémní sáhodlouhé znalosti a řekl "Ahá no". Jahod učinil pár kroků směrem k třem mužným pánům, jež již kvůli "etiketě" sociálních konstriktů nemůžeme jmenovat a pravil: "Nyní jsem nabyl inteligenci. Již nejsem jen ten prázdný Jahod Jehličnan, ne. Nyní jsem byl osvícen. Ve mně jest Cipřim---". Jahod upadl na koleno a přišel o veškerou inteligenci, znova. "Cipřim není slovo, jahode", pravil Firka. Jahod se poškrábal na koleni a zase nabral inteligenci. "--mil Konipásek. Je uvězněný v bráně reality pod vládou autokracie Velikého Generála Miřmoje McNováčka, galaktického velevévody, kybervůdce všech realit desíti lichoběžníků Gzormxonu".

Goribor znovu začal hrát na violončelo a v tom Gusloj pravil: "McNováček. To je dobrých pár let, co jsem naposledy slyšel o něm. Naposledy, co jsem zaslechl jeho jméno, bylo to při genocidě humanoidních cvrčků na hvězdě Hvězda, když chtěl importovat lednice aby to už nebyla hvězda, ale planeta, a příště, když zjistil, že kolonie humanoidních cvrčků přežila, když jel pro hnojivo, aby mohl začít sázet rostliny. McNováček neuspěl ve vyhlazení humanoidních cvrčků. Praví se, že jejich rebelské síly někde proti jemu kují pykle, dost možná v paralelní realitě, díky čemuž McNováček povolal 14 divizí exterminátorů ze tří nejbližších lichoběžníků života a obsadil veškeré brány všech realit, které nalezl. Nyní jsou tyto brány součástí jeho území, kde vládne a hned několik realit se bojí, zda, kdy a kam bude expandovat. Tohle my víme jelikož jsme základem vědomí minimálně našeho souboru světů, minimálně tady, u nás, v Prdeli. A ačkoliv jsme dostali jiný úkol, je na čase vás vzdělat. Je to v zájmu i našeho koncernu - globálního i toho co je víc ještě než globální."

Goribor přestal hrát na violončelo. 

Cipřimil Konipásek prohlédl skrz oči Jahodovy a přiblížil se Guslojovi, nevšímaje si faktu, že v ruce držel Křenděj hořčici a totálně se jí zasral. V tom začala zářit jeho ruka a hořčice se vypařila. "Vidíte co se právě stalo? O tyhle schopnosti jsem si nikdy neřekl. Tahle schopnost je opravdu silná. Jsem nedotknutelný, aniž bych chtěl. Kdo by, ostatně, sám od sebe měl chtít schopnost odstraňovat přílohy k jídlům... tohle se mi stalo v koncentračním táboře na hvězdě Hvězda již po genocidě cvrčků. Chtěl jsem využít slabých chvilek Miřmoje McNováčka a zkusit udělat převrat. Věřím, že bych naložil lépe s jeho silami. Nachází se v jeho hrsti až moc, hodně moc, fakt hodně moci. Musíme s tím něco udělat". 

Z nebes spadla galaktická projekce ve tvaru nepravidelného hranolu a vykoukla z ní hlava. "Hledals mě, dlouholetý kamaráde, Cipřimile Konipásku?". Cipřimil a Jahod v jednom se podívali udiveně. "No to jsem přeci já, COSMIC ROSŤA DOPÍČI, ZAČÍNÁ PAAAAAARTYYYYyyY"

..........................................................

Je tady šance, že další kapitola bude až za 4 roky, a možná taky příští týden, uvidíme, toť vše for now.