5# Moi

28 1 0
                                    

Hustě! Že by se mi poštěstilo v jeden den potkat dva kluky? Líbila jsem se jim? Zajímali by se o mě?

S těmito a dalšími myšlenkami jsem se dostala domů. Dikybohu se mi to povedlo i bez toho, abych se srazila s nějakým člověkem. Ale jen s člověkem. Já tedy nevím, zdali považujete popelnici a sloup za lidi. Já tedy ne. Ale jak Vám mohla předchozí věta napovědět, povedlo se mi "políbit" popelnici a obejmout sloup. Prostě šikovnost forever.

,, Haló? Je tu někdo?" houkla  jsem neprodleně po příchodu domů. Sice vím, že Amanda by měla být ve škole (alespoň jedna sestra je poctivá) a mamka v práci, ale nechci riskovat. I táta má přeci kličky, ale moje překvapení z jeho návratu Bůh-ví-odkud by bylo stokrát větší než to jeho z mého záškoláctví.

Jupí! Jsem doma sama!

Mé první kroky směřovaly do mého pokoje. Nehodlám s sebou tu tašku stále tahat.

Ještě se musím převléknout do nějakého domácího oblečení. Takže musím podniknout invazi do mě skříně. Neprodleně po otevření jsem se obrnila proti té lavině věcí, co se že všech mých skříni vždy vyvalí. Vážně bych si někdy mohla uklidit, ale jsem móc líná. Ale já tomu neříkám nepořádek, ale chaotické uspořádání.

Po chvíli rozhodování jsem si vybrala růžové tričko a šedé teplášky.

Přistihla jsem se, že stále myslím na ty dva sexuózní kluky. Huh? Asi už mi začíná hrabat z toho, že je mi patnáct a ještě jsem neměla žádného kluka. Což je na tuto dobu dost slušný (podle někoho možná mizerný) výkon.

Abych na ně zapomněla, rozhodla jsem se jít do koupelny a sama se sebou zdrbat svůj vzhled.

Nevím, proč po mně žádný kluk netouží, ale stále je to lepší než být štětka (bez urážky).

Jednou jsme měli za domácí úkol sloh na téma Co vidím, když se kouknu do zrcadla. Mělo to být o vzhledu, ale Chrissy musela být samozřejmě originální tak odevzdala práci jen s jedním slovem: SKVRNY. Ale teď se mi to docela hodí, poněvadž jsem se Vám zřejmě ještě nepředstavila.

(nezajímá-li Vás Chrissyn vzhled a povaha, tuto část přeskočte)

Na mém oválném obličeji jsou dominantní černočervené brýle. Pod nimi se skrývají smaragdově zelené oči. Hodně lidi si všímá mého špičatého nosu, ale kluci spíše plných rtů srdcovitého tvaru.

Obličej mi rámují mírně vlnité blond vlasy, ale nejsem BB.

Hodně lidí si o mě myslí že jsem ticha, ale ti co mě znají by za to byli rádi! Jsem prostě blázen. Nedělá mi problém zařvat na celý obchoďák.

Za své předností považují oči a... (pssst, slibte mi, že to nikomu nepovíte! Víte, co se stalo té holčičce, která to prozradila?! Nevíte? Stalo se ji... stalo se jí... stalo se jí něco opravdu hrozného!)... zadek!



Tak jak se říká, v nejlepším se má přestat :D
Moc vám děkuji za krásné číslo 77 reads :3 jste broucci :3
Takže váš názor na knizku? :3 co změnit? Chcete příp. další Chrissyiny pikantnosti? 3:-)

Takže komentujte, čtete a hlasujte :**

Pusu
Vaše mimonkaxxx

*opravdu je to fiktivní postava, není to o mně ;)

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Oct 13, 2015 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Zlatíčko, karma je sviněKde žijí příběhy. Začni objevovat