Gods of Asgard /Loki/

Kapitola 12. Vyzrát na boha lstí

Irys vzpomínky

"Volstaggu, zešílel jsi snad?! Jdeme do bitvy a ne na piknik, okamžitě odhoď to žebírko!" Rozčiloval se uvědomělý Fandrál na mlsného boha války, který by si spíše zasluhoval titul bůh obžerství.

"Proč? Potřebuji si přece doplnit energii," obhájil si Volstagg své.

"A to ještě před bojem, příteli?!" Kroutil hlavou Fandrál.

Pozorovat ty dva při každé jejich hádce mi přijde velmi nevhodné, ale zároveň ohromně zábavné.

"Jsem rád, že jste všichni dorazili," přicválal k nim na koni i Thor.

Seskočil z něj a jedním lehkým plácnutím ruky, ásgardského hřebce vyslal zase zpátky do královského města.

"Kde je Loki?" Zadívala se nervózně Lady Sif dál za polootevřenou bránu Bifrostu, kudy se teď vracel Thorův kůň.

"Asi neměl nervy," prohodil Hogun.

"Ty já nemám nikdy," zaznělo odněkud na mostě.

"Proto jsem tak výborný v tom co dělám," zhmotnil se Loki hned vedle bratra a obdaroval všechny přítomné svým lišáckým úsměvem.

"Loki! Už jsem se vážně bál, že nedorazíš!" Zajásal ironicky Fandrál.

"Poznámka, nezaměňovat strach s doufáním," uchechtla se Sif směrem k družině.

"Takže jsme všichni!" napřímil se hrdě Thor, značíc že nastal čas vyrazit.

Ano to jsme.. zazubila jsem se jen několik málo stop od něj.

Nemůžu uvěřit, že mi to prošlo!

Všichni udělali krok kupředu.

//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

Zbytek noci, což byly asi dvě hodiny, jsem si ve svém pokoji lámala hlavu nad tím, jak se nepozorovaně přiblížit k šestici válečníků a spolu s nimi se přenést do ledového Jotunheimu.

Přemýšlení se náhle zdálo tak únavné, že jsem měla chvílemi chuť se na všechno vykašlat a raději si jít lehnout, přeci jen jsem byla dost unavená a už je to pár dní, co jsem se pořádně nevyspala kvůli učení a tréninku, Lokimu tréninku!

Vztek mi zfackoval obě tváře a já celá rudá vyskočila ven z postele.

"On nebude mít pořád pravdu! Nebude neustále rozhodovat o tom, co je pro mě správné a co ne! Já mu také věčně neradím, jak má s ostatními jednat i když on by takovou menší lekci společenského chování jistě potřeboval!" zanadávala jsem si potichu.

"Divím se že mu královna Frigga nikdy nedomluví a to je s ním často v cimře zavřená i celý den a nic mu.. moment, kouzelná cimra!" Rozpomněla jsem se na místnost uzamčenou před zraky obyvatelů Ásgardu.

Královna mě tam jednou poslala pro léčivé mazání, odkryla mi také tajné heslo, otevírajíc vchod do cimry, abych ji mohla později sama navštěvovat, pod podmínkou, že o existenci skryté komnaty pomlčím a to i před Lokim. Prý by nebyl vůbec rád, kdyby zjistil, že vím o jeho jediném místě v celém Ásgardu, kde se přede mnou může schovat.

Někdy je Loki vážně bručoun.

Každopádně cimra byla mojí nejrozumnější odpovědí, jak obelstít samotného Lokiho, boha lsti.

Tak jde se! Poručila jsem si.

Pod opasek svého oděvu jsem si zahákla pár ostrých dýk, zahalila se do bílého pláště a vyšla ven z komnaty do potemnělých chodeb.

Zastavila jsem se v té "správné" a křečovitým gestem ruky přivolala dveře.

Srdce mi bilo až v krku, nechtěla jsem, aby mě kdokoliv načapal.

Úlevně jsem si oddechla, když se, po mém vstupu, obě křídla dveří opět zabouchla.

Kouzelná cimra, nebo-li laboratoř jak tomu Frigg říká, je veliká hala plná všelijakých magických dobrodružství.

Čarovné lektvary, mezihvězdné brány, mytická zvěř, nová a lepší magie.. Jako bych se pokaždé při návštěvě magické cimry ocitla v naprosto jiném světě. Frigga tu dokonce i schovává některou zakázanou literaturu, kterou by Ódin jinak s jistotou zničil.

Moji nejoblíbenější knihou je "vesmírná pravidla" kterou královna vlastní jako jedna z členů Mudrců osudu.

Avšak nemohu ani popřít, lásku k Lokiho dětem, vlku Fenrimu a hadu Jormungandovi, které si zde vytvořil pomocí, jak tomu říká Frigg, mutace.

Často se sem na ně chodím dívat a někdy jim i něco dobrého přinesu, přestože všeho mají dosti.

Dnes jsem ovšem přišla z jiného důvodu.

Pro plášť neviditelnosti, zní to zvláštně když vím, že jde pouze o stříbrný náramek, schopný zneviditelnit každého, kdo si jej nasadí na zápěstí.

Popadla jsem ho, nasadila a už zcela neviditelná opustila magickou cimru.

Doufám, že je stihnu, už se rozednívá! Začala jsem běžet.

Kámen mi spadl ze srdce, když jsem k bráně Bifrostu dorazila, a to i bez koně, dřív než Loki a Thor.

////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

"Již nyní porušujete nařízení krále Ásgardu, přesto chcete pokračovat?" Odpověděl si sám Heimdall.

"To souhlasí!" Pozvedl hlavu Thor a pokynul také ostatním, aby ho v rozhodnutí následovali.

Mlčky jsem se k nim připojila a všichni jsme vešli do cestovní kopule.

S velikým zpožděním přidávám další díl :D Doufám, že se líbí :) Budu ráda za váš názor :) Děkuji :))))