Díky bohu odešli.Ležel tam,sedla jsem si k němu a vytáhla kapesníky z kapsy,sedl si.
"Co ty tady děláš?!" podíval se na mě.
"Nemohla jsem to tak nechat" vzala sem kapesník a chtěla očistit ránu pod okem.
"Ale já Tě o to neprosil" strčil do mý ruky.
"A já se Tě na nic neptala" zase sem natáhla ruku na jeho tvář.
"Sakra,nech toho už.Nechci Tě vidět,ani žádnou pomoc,nevím proč se o mě tak staraš,si děvka jako ostatní holky,nech mě už bejt"
Tohle na mě bylo strašně moc.Bolelo to.
"Ale Michale,prosím počkej" chytla sem ho za ruku.Otočil se.
"Tak proč takhle ubližuješ zrovna mě,proč mi děláš ty naschvály.Když jsou všechny děvky,tak proč zrovna mě tohle děláš.Ty si vůbec nedokážeš představit jak mě to bolí."
"Nezajímá mě,co Tě bolí.Budu si dělat co chci a dej mi ten kapesník" strhl mi ho z ruky.A odešel.Vzala jsem si tašku a šla směrem domů.
Doma nikdo nebyl,nepustila sem si vanu.Když sem ležela ve vaně,hlavou mi běhala věta "Si děvka jako ostatní holky"
Nechci na něj dneska už myslet.Vylezla jsem,omotala kolem sebe ručník a šla do pokoje.Přešla sem ke skříňce s oblečením.Vzala sem si černé legíny,a šedý svetr,doma byla zima docela.Udělala jsem si jídlo a pustila si televizi.Mamka přijde až večer,takže se tu budu nudit.Po chvilce jsem na gauči usnula.
MICHAL
Před tím než sem došel domů sem si zapálil cigaretu.Přišel sem kolem osmý domu.Vlezl jsem do sprchy a šel si lehnout.Dneska toho na mě bylo moc.Celou dobu sem musel myslet na Petru.Byl jsem na ní hnusný.Snažila se mi pomoct a já jí jednoduše poslal do prdele.Asi sem ji ublížil tím co sem řekl.Ubližuju jí furt,jak ve škole tak tím co jí řeknu,chovám se jak naprostej kokot.Až teď mi to všechno dochází.V tu chvíli když mě chytila za ruku,se svět kolem mě změnil.Cítil sem pocit,který sem nikdy necítil.Měl sem chuť ji pevně objemout.Protože ona jediná byla která mě před klukama bránila.Nechali mě jen kvůli ní.Kdyby tam nepřišla nechci vědět co by mi udělali.Sem kokot fakt že jo,musím to všechno napravit.
DALŠÍ DEN VE ŠKOLE
MICHAL
Ráno sem šel ke skříňkám,kde vždycky ráno bývá Petra.Čekal jsem asi 10 minut a ona nikde.Bude určitě ve třídě.Běžel sem ke třídě.Taky tam nebyla.Nevěděl sem kde jí hledat.Zazvonilo a ona furt nikde.Do školy chodila každý den,nikdy nic nezameškávala.Co se děje..?Co když se jí včera něco stalo?Co když si kvůli mě a kvůli tomu co sem jí řekl něco udělala.Sakra tolik věcí mi proběhlo hlavou.Čas utíkal strašně pomalu.Chtěl bych jí obejmout,omluvit se jí za všechno co sem jí dělal.Bože já jsem zmrd.Začínám mít pocit,že k ní něco cítím,něco silnýho.
