EVERYTHING WILL BE OKAY

4.část

,,Natálko!" zakřičela jsem a běžela k ní. Začala jsem hystericky brečet a nikdo nic nedělal.

,,Volejte záchranku sakra!" vykřikla jsem po nich a vzala Natálku do náruče.

Každý stál jako přibytý k zemi.

,,Rychle!" zakřičela jsem hlasitěji v ten moment vytáhl Martin mobil.

Jelikož jsme byli v centru záchranná služba tu byla hned.

,,Ukaž vezmu ji" nabízel pomoc Vadim.

,,Ne!" vykřikla jsem a utíkala k sanitce, kde si jí převezli.

Nastupovala jsem do záchranky a držela jí pevně za ruku.

Vytáhla jsem mobil a napsala mamce esemesku.

Sofie : Mami, Natálka asi zkolabovala. Jedem sanitkou do nemocnice. Přijď prosím.

Gangster máma : Jedu

Ohh, ano opravdu svojí mamku mám pojmenovanou Gangster máma, protože pojmenování Mamka je moc mainstream.

***
,,Slečno prosím sedněte si" promluvila na mě v nemocnici sestřička a já tak i udělala.

Z dálky jsem viděla už běžící, uchvácenou mamku.

,,Sofie co se stalo?" řekla udýchaně, když ke mně přišla.

,,J-já nevím. Volala jsem na ní ať příjde a přišla s Vadimem. Pak byla úplně mimo.. Hlasitě dýchala a.. P-potom.." nestihla jsem doříct, protože nás přerušil doktor.

,,Matka od Natálie?" zeptal se a v rukou držel takovou tu složku, kterou drží většinou doktoři. Mamka jemně kývla a doktor začal listoval.

,,Malá Natálie zkolabovala z neznámého důvodu.. Prodělala si jen jemný otřes mozku z toho pádu. Do týdne by jsme jí mohli pustit domů. Celkově je v pořádku" domluvil doktor a přestal listovat složkou.

,,A můžeme jí vidět?" zeptala se mamka.

,,Samozřejmě, ale bude spát" potěšil nás aspoň jednou dobrou zprávou doktor.

***
Seděla jsem v klubíčku na kraji polštáře a nevěděla jsem co dál..

*cink*

Vadim : Tak co Natálka?
√zobrazeno

Nevidím důvod proč mu odpovídat.

Vadim : Prosím tě můžeš mi říct co se za ten měsíc stalo? Proč se mi vyhýbáš?..

Sofie : Natálka je v pohodě. Víc tě zajímat nemusím tak mi prosím nepiš

Vadim : Doprdele Sofie! Co se Ti zase přeletělo přes nos?!

Sofie : Hm, nic. Jen asi to, že čekáš s nějakou holkou dítě.. Promiň, myslím, že je to v pohodě:).

Vadim : Co?
√zobrazeno

Tohle není snad možné!

Znovu se mi nahrnuly do očí slzy. Potřebovala jsem někoho s kým si promluvit.. Ale ne o tom co se teď děje. O blbostech o, kterých jsme se bavili vždy!

Chci aby bylo vše, tak jak bylo..

Sofie : Eli? Máš čas?

Eliška : Promiň, ale nemůžu.. Sejdeme se zítra ? :) A co Natka?

Sofie : Dobře, tak zítra:) Jo, je v pořádku. Jen lehký otřes mozku.

Eliška : Tak držím palce, ať je brzy v pořádku :) A já věřím, že bude! :) A ty budeš taky v pohodě! A bez keců! :D

Její zpráva mě donutila se usmát.

Sofie : Děkuju:) Tak zítra se ještě domluvíme:)

Eliška : Jojo, pa zítra ^•^

Přemýšlela jsem s kým zajít ven.. Napadl mě můj starší kamarád Tom.

Sofie : Ahoj, máš čas?

Tomáš : Čau, jasně, že mám:)

Sofie : Tak v celou na naší oblíbené lavičce?:D

Tomáš : Oukej ne, že na tebe budu čekat:D!

Sofie : Nebudeš!:D

Tomáš : Dobře, dobře:D

Zamkla jsem mobil a šla se připravit.

Došla jsem do koupelny, kde jsem si studenou vodou opláchla obličej. Použila jsem korektor na mé kruhy pod oči a šla se obléct.

Stejně už bude tma, tak proč se malovat..

***
Došla jsem k naší lavičce a čekala než příjde.

Asi po dvou minutách mi někdo zakryl oči.

,,Haha vtipné" řekla jsem ironicky a sundala si jeho studené ruky z očí.

Nemůžu uvěřit, že jsme překonali hranici 200 reads!♥ A k tomu 44★ a Vaše úžasné komentáře!♥ Jste nejlepší!^