Vzpomínky

3. Důvody

Po hondě dlouhé době, konečně nějaká nová kapitola ke Vzpomíkám, i když krátká příště se snad polepším. Chyb si prosím moc nevšímat.

Z pohledu Talona

Katarina se svého úkolu chytila s opravdu velkou vážností, nepřipadalo ani v sebemenším úvaze Swaina zklamat. Popravdě jsem se jí ani trochu nedivil, vzhledem k tomu, jak je vážená její rodina, by byla hluboká potupa neuspět. Navíc potřebuje přijít k jiným myšlenkám, aby tolik nemyslela na svou drahou sestru Cassiopeiu, kterou od doby, co se vydala do Shurimských pouštích nikdo neviděl. Darius šel kus za mnou, popravdě si říkám, co ho vlastně vedlo k účasti na tomto úkolu. Hlavně, když je většinou raději v bitvě nebo v boji po boku svého mladšího bratra Dravena. Úkoly typu hledání někoho považuje jako něco pod jeho úrovní. Určitě by teď nejraději drtil jednotky Demacie svou obří sekyrou, možná se nějakého boje v Temném lese přeci jen dočká. Proč jsem šel vlastně já? Nejspíš kvůli Katarině. Je sice silná a chytrá, ale má velice specifický přístup k zadržování lidí, který bává velice brutální. Popravdě pár lidí, které měla Kata zadržet živé, zemřelo, další se sice dostali do Noxuské vazby, ale v takovém stavu, že by je ani ten nejlepší léčitel nezachránil před blízkou smrtí. A z tohoto důvodu jsem šel já, i přesto že jsem asasín, tak mám jiný přístup ke spojení zadržet živého.

„Jak je to ještě daleko?" ozval se Darius.

„Řekl bych, že ještě nějakou dobu bude trvat, než tam dorazí. Zatím nevidíme ani náznak onoho lesa," odpověděl jsem mu, Kata na jeho otázku nijak nereagovala, nejspíš byla uvězněná ve svých myšlenkách a zbytek věnovala k soustředění na chůzi k cíly.

„Doufám, že nám cesta nezabere celej den a že toho blonďáka najdem rychle."

„Cesta do Temného lesa je ta nejjednodušší část našeho úkolu, to nejtěžší bude to hledání, jelikož les je velmi rozlehlý, a také nebezpečný," řekl jsem mu.

„Sakra, co by tam mohlo být nebezpečné? Vždyť je to jen hromada stromů na jednom místě."

„Na tvém místě, bych to nepodceňovala, každá legenda se zakládá na pravdě," ozvala se Katarina.

„Ale to sou jen babské povídačky," oznámil Darius.

„I kdyby byly, odmítám cokoliv podceňovat, na této misi velím já a ty se budeš řídit mými rozkazy, rozumíš?"

„Ano madam," odpověděl jí, já to nijak nekomentoval, dále jsme pokračovali k Temnému hvozdu bez zbytečných rozhovorů.