Kluk,který se bojí zamilovat.

#8.část

Díval jsem se takhle po třídě,až jsem si jí všiml.Seděla v první lavici sama.Taková nevinná příjemná holka.Měla kaštanové a vlnité vlasy,dlouhé až ke kříži a byla krásná.Zelené oči,jako kočka.Když se na mě podívala tak se letmo usmála a měla dolíčky,které milují.!Učitelka řekla ať si sednu,tam kde je volno.A já jsem udělal to,že jsem si sedl do první lavice vedle té krásné holky.

,,Ahoj,jak se jmenuješ?'' zeptal jsem se jí

,,Ahoj,Eliška a ty?'' 

,,Sebastian,ale přátelé a rodina mi říkají Sebo.Máš krásné a roztomilé jméno.''

,,Máš také pěkné jméno a díky.''

,,Proč vlastně sedíš v první lavici a ne někde vzadu nebo uprostřed?'' jsem se jí mile zeptal

,,Protože mě tu nikdo nemá rád,a nikdo se se mnou tady nebaví,takže jsem tak trochu černá ovce třídy.Pochopíš to jednou.A proč vlastně sis sedl za mnou a ne za někým jiným?''

,,Protože jsi mě zaujala.Mýlíš se,já tě mám rád a to je znám pár minut.Neboj se,všechno se změní musíš si jenom věřit.'' a mrkl jsem na ní

Z pohledu Elišky

Přišel k nám pěkný kluk.Sedí se mnou v první lavici a je strašně milí.Ale neměl by se se mnou správně bavit,protože nic o mě neví a ani mě pořádně nezná. (:() Äle jestli se spolu někdy budeme moct hodně bavit tak mu všechno řeknu o sobě a uvidím jestli se se mnou bude bavit nebo ne.Nechám jak přijde čas tak mu to řeknu.Ale bojím se jeho reakce.Cítila jsem na sobě něčí pohled,tak jsem se podívala kdo se na mě dívá a hele Sebo se na mě dívá.Ty jeho plné načervenalé rty,jeho dokonalé oči,jeho dolíčky které strašně zbožňují a vlasy má krásné a trčí mu do všech stran jako kdyby stál před nějakým větřákem.A voní po voňavce Playboy.Tak jestli tahle ta dokonalost se mnou bude někdy chodit tak mě asi trefí,protože já jako taková nicka a on takoví boss to nejde prostě dohromady.Ale říká se že se protiklady přitahují.

,,Eli?Jsi tu halo,prober se a nekoukej takhle na mě.'' a začne se smát trochu a já se červenám určitě

,,No co je?Říkal jsi něco??Promiň přemýšlela jsem na něčem a jak na tebe mám koukat?''

,,Ptal jsem se tě jestli nechceš jít po škole se někam projít,že by si mě to tady mohla klidně i ukázat a koukat se na mě můžeš jak chceš,ale nejvíce milují když se na mě holka dívá tím šibalským a ďábělským úsměvem.'' furt se na mě díval a usmíval se na mě

,,Po škole musím jít nakoupit a jít pro brášku do školky.''

,,Dobře tak půjdu s tebou pokud ti to nevadí a kolik je vlastně tvému bráškovi a jak se jmenuje?''

,,Ne nevadí,ale jestli tobě to nevadí,jsou mu 4 a jmenuje se Tomáš má jméno po tátovi.'' řekla jsem a trochu jsem posmutněla

,,Nevadí.Děje se něco?'' vyptával se a to už mi trochu vadilo,ale na štěstí zvonilo na poslední hodinu

,,Jednou ti to možná řeknu.''

,,Ok no.''