Když Apríl tak pořádně!

Den šestý - Trest a dobří kamarádi 1. část

Tahle kapitola je úplně stejná, jako ta, kterou jsem smazala, protože se mi tam po publikování některá slova spojily.

Bylo asi sedm hodin večer a v dívčích ložnicích panovalo absolutní ticho. Rudovláska ležela na posteli a koukala do stropu. Stejně tak jako Emma. Angii a Kristy po sobě koukaly, ale ani nepíply.

"Emmo?" zeptala se nesměle Kristy. "Nemáš ten trest s Blackem?" žádné odpovědi se ji nedostalo.

"Holky, budete spolu ještě mluvit?" zeptala se starostlivě Angii

"Ne." odpověděly najednou.

"Nepromluvím s osobou beze smyslu pro humor." dořekla pak ještě Emma.

"A já se nehodlám bavit s nikým, kdo bere jako humor vydávat se za mě a líbat se s mým klukem." řekla Lily

"Ale já se s ním nelíbala, to ty si se na Blacka lepila jako lepidlo sám mi to řekl." pronesla naštvaně Emma.

"Ale já vycházela z toho, že ten kdo vypadá jako James je James." zvýšila trochu hlas rudovláska.

"Byl to jen Apríl Lil a já se od Jamese políbit nenechala." zamručela.

"Hele už spolu mluvíte."řekla trochu ironicky a naštvaně Angii.

"Kristy, řekni Evansové žes ní nemluvím." ta se na ni jen nechápavě podívala a poslušně to řekla jmenované.

"Tak ji řekni že já s ní taky ne." zamrmlala a zabalila se do deky.

"Co mi vzkazuje?" zeptala seEmma.

"Slyšela jsi ne?" podívala se na ni Kristy.

"Ne. Nemluvím s ní a tak ji neslyším." pronesla vážně. Dívka si jen povzdechla.

"Ona prý s tebou taky ne." řekla smutně.

"Já jdu na ten trest. Řekni Evansové ahoj. Jinak ahoj holky." řekla a pobrala mikinu, hůlku, bundu a sešla dolů do společenské místnosti. Sirius už tam čekal. Přistoupila k němu.

"Nemluví se mnou."řekla Emma

"Nemluví se mnou."řekl Sirius. Pak se uchechtl.

"To jsme přehnali co? A ještě ten trest s Gonagallkou." povzdechla si.

"Mě se vůbec nechce." řekl Sirius.

"Už bychom měli jít. Zapět minut nám to začíná." řekla Emma a počkala až se Tichošlápek zvedne.

Šli spolu chodbou až došli ke kabinetu profesorky Mc'Gonagallové. Sirius i Emma celou dobumlčeli. Když došli profesorka už na ně čekala. K jejichpřekvapení se usmívala.

"Dobrý večer paní profesorko." řekli jednohlasně.

"Dobrý večer. Nakonec žádný krutý trest nebude. Chtěla jsem vámvlastně poděkovat." tahle věta je zarazila. Oba tam stáli s otevřenou pusou. Jindy přísné profesorce, cukali nad jejich pohledy, koutky.

"Takže žádný trest nebude?" zeptal s nadějí Sirius.

"Neřekla jsem, že nebude žádný, ale že nebude tak krutý. Půjdete do Zapovězeného lesa. Hagrid vám bude dělat společníka. A to za co jsem vám chtěla poděkovat se týká vašich dvou kamarádů.To jak pan Pottera a slečna Evansová v hodinách neustále štěbetali, nebo si posílali milostná psaníčka se nedalo vydržet. Třeba teď přestanou. Musím uznat, že když jsem viděla výraz pana Pottera, když se před ním objevila slečna Whitová, stálo to zato." zasmála se a nasadila opět přísný výraz. "Tady je seznam bylin. Hagrid ví kde je najdete a myslím, že to nic nebezpečného nebude."podala jim kus popsaného pergamenu, na kterém bylo napsáno nejméně dvacet bylin.