5.Cože?

223 14 9
                                    

Asi další čtvrt hodinky to všechno dávali do pořádku,teď myslím tím všechno zvuk.Zkoušeli si to na Lhůtě Záruční.S Andrejkou jsme měli to štěstí stát kousek od něho! Jakmile začali hrát to víte,já jsem byla v sedmém nebi,ale určitě jsem neječela jak ostatní holky,nehraju se na dospělou,ale jen na začátku jsem řekl jé,protože se na mě podíval a usmál.Hráli Celibát,Lhůtu záruční,Vstříc Nekonečnům,Etikety,Demons a Say Something.Hráli nádherně.Ale Vy asi čekáte co stalo tak zvláštního,že?
Teď Vám to konečně řeknu!
Jejich poslední písnička byla Lhůta,hráli ji dvakrát,někdy v půlce koncertu a na konci,protože jsme je přemluvili.Při té písničce nebo při Demons,která byla předposlední, však šel za jednou holkou ona byla na první pohled prostě řádná puberťačka.Začala mu dávat totiž telefon před pusu a ječela,tak on šel blíž ne k ni.ale spis k tomu telefonu a usmál se do něho a natáhl ruku a ona místo toho aby mu ji podala,tak pištěla. ( :D ) U Demons mi bylo divně a už sem nedoufala,že by se mohlo něco stát.Následně po koncertu,přišlo na řadu podepisování! Stála jsem ve předu,ale říkala jsem,ze chci byt mezi posledním ne prvníma.Jenže strýc a mamka měli kamaráda toho bodyguarda (nevím jestli se to tak píše) a oni mi domluvili,jelikož jsem měla dárek,abych tam nestála dlouho a ihned co mu to řekli ten chlap zařval
:"Máme tady dárek pro zpěváka,ale bomba to není nebojte" a začal se smát.
Bylo mi šíleně trapně a přišlo mi nefér předbíhat holky,které tam stály taky.Ale musel jsem.Ten bodyguard mě chytl a dovedl az k němu,ano vážně se bavím o Petrovi.On se zrovna dopodepisovával.Zvedl hlavu a uviděl tam stát mě.Vykulil ty jeho krásné oči a usmál se a řekl:
"To je pro zpěváka?" řekl to tak,protoze přede mnou byl kluk co dával dárek Hoggymu a všichni dávali Hoggymu ne Petrovi.
JÁ:"No ano" přitrouble s pocitem,že si ze mě dělá srandu.
ON:"Ooo mockrát ti děkuju! a usmál se.
A já při odchodu tiché "není vůbec za co".
Já trouba jsem si nevzala ani podpi,tak jsem stála znova frontu,ale v tom mě vzala Andrejky maminka za ruku a Andrejku i mě postavila tam kde se fotili.Tak jsme tam přišli a teta to fotila dvakrát,protože se jí to poprvé rozmazalo.Stála jsem vedle něho a Andrejka vedle Lukyho a ho nebo já už ani nevím.Pak jsem stála znovu a strýc mi dal bílý papír.A Petr na mě:
"Jéé ty už jsi tady zase" a od ucha k uchu se usmíval.
JÁ:"Ano" a začala jsem se smát.Odešla jsem.
Zničehonic me někdo chytl za ruku jak jsme stáli a byla to mamka,táhla mě zpátky za ním,svoji i moji ruku položila na stůl a řekla
"Dvakrát na ruku" ..
On se začal smát jak mě zase uviděl a řekl "Dobře a kam to chceš (ukázal místo),tady?
"Klidně" odpověděla jsem.
Šla jsem pryč,zatímco mamka tam stále stála a prý jí říkal,něco o mě,abych se jí neztratila. :O
Další popisovaní jak jsme stáli a rozlučovali se s Andrejkama nebudu komentovat.My jsme tam ještě zůstávali,ale jen chvilku.Strýc šel na záchod a my si sedli s mamkou na lavičku hned jak se prochází.Najednou vidím jak jde Petr.
JÁ:"ahooj" zakuňkla jsem a natáhla ruku,která se ho stejně nedotkla. Řekla jsem si
"co můžu čekat" se slzami v očích.
On se mžikem otočil jako by ho někdo ovládl a podal mi ruku,strašně krásně se usmál a řekl "ahoj" a pomalu se naše ruky vzdalovaly.

Cesta ke štěstí..Kde žijí příběhy. Začni objevovat