P:"Myslíš,že bych mohl jít s Tebou?"
J:"Imaginárně jo"..začla jsem se smát.
P:"Otevři dveře!"
J:"Cože?!" ...zdála se mi to hloupost,ale i tak jsem šla ty proklaté dveře otevřít.
POHLED ADRI:
Wau! Strašně jsem se lekla,Petr vchází do dveří,aniž by mi něco řekl.Po 5minutách sedíme v obýváku.Vytahuje telefon a říká mi : "Úsměv beruško"
viz obrázek.. (ano je to hrozné,ale lepší fotku jsem v tu dobu neměla a tak to vypadá takhle :D)
Petr to dal na instagram s popiskem : Až se mě zítra zeptáš,proč došel jsem až sem..:)
#stojimutvejchdveří #čímblížjduktobě #děkujuzadnešek #jedinečná
J:"Můžeš mi prosím Tě říct co tady vlastně děláš?"
P:"My jsme ubytovaní v Luhačovicích,tak jsem Tě chtěl překvapit.
J:"To je milé překvapení,ale teď už musím do toho obchodu."
P:"Jdu s Tebou."
Cestou do obchodu si povídáme o rodině a tak.Nákup byl perný.Máme všechno koupené a vycházíme z obchodu,přičemž mi Petr zdvihá tašku s nákupem.Já na to reaguji následovně :"To nemusíš,já to unesu." On mi odvětí :"Nebudeš se natahovat s tak těžkou taškou prosim Tě" ..přidává k tomu ten jeho sladký úsměv.Cesta nám končí u paneláku a já už musím jít.
P: "Budeš na fb?"
J:"Jojo a Ty?"
P:"Až večer,ale napíšeme si,že jo?" ..ptá se nejistě.
J:"Jasně,že ano" ..usměju se.
P:"Super,budeš mi chybět,bylo mi s Tebou strasně moc supr!"
J:"Ty mi tak"..nestihla jsem to ani doříct,protože se ke mně Petr přitisknul a pořádně mě obejmul.V ten moment jsem byla nejšťastnější holka,protože byl jako bráška.
J:"Tak pa." ..pomalu se vyvlékám z jeho náruče.
P:"Pa princezno." ..nějak jsem nezaregistrovala,že mi řekl 'princezno'.
Po odchodu Petra přemýšlím odkud na mě vzal číslo a jak ví kde přesně bydlím! Hlavně ale přemýšlím? Proč nad ním jenom pořád přemýšlím? (písnička vyjadřuje pocity) Do těch myšlenek začne drnčet mobil.Volá mi nejlepší kamarádka Zoey.Zvedám to a:
J:"Ano? Ahoj Zou." říkám jí zjednodušeně Zou.
Z:"Byl u Tebe teda?" ptá se vyjukaně.
J:"Počkej kdo by u mě měl být? Myslíš Marka? Ještě ne,on beztak na ten projekt ani nesáhne a budu ho dělat sama." ..Marek je náš spolužák a děláme projekty s názvem holocaust ve dvojcích,no zrovna mě učitelka dala s Markem!
Z:"Ale já nemluvím o Markovi >hlasitý smích< ..mluvím o Petrovi Lexovi!"
J:"Cože?! Takže to Ty v tom máš prsty? Ty jsi mu dala moje číslo a adresu?"
Z:"Ano já."
J:"Ale proč sakra?!"
Z:"Áďule klid,jednou mi poděkuješ! Navíc on ho scháněl na své fb zdi,naštěstí já jsem ten status viděla mezi prvníma,tak jsem mu řekla,ať to smaže,že jsem Tvoje kamarádka."
J:"Zoujino já Tě snad uškrtím! A odpověď na tvou otázku..Ano byl u mě."
Z:"To jako fakt? Jéj,to je teda machr,z Prahy jel takovou dálku,měl mít dneska oběd s mamkou a Filipem" (jeho brácha kdo neví).
J:"Co jsi to právě řekla? Oběd? Praha? "...
Tento díl je krátký,ale je to z prostých důvodů :) Aby ch,ale teď už vážně věděla,jestli má smysl s tím pokračovat.Protože pokud to nikdo nečte,tak to smysl nemá.Ohodnoťte komentářem nebo votem,děkuju předem mnohokrát! Mám Vás ráda Mell <3
ČTEŠ
Cesta ke štěstí..
RomansaAhoj,chtěla bych se podělit o můj zážitek s Petrem Lexou. :)Tento příběh NENÍ smyšlený! :) Ráda píšu,a tak jsem se rozhodla,napsat Vám tady tohle a nejen tohle,budu Vám psát pravidelně různé příběhy o něm.A už k popisu zrovna tohoto příběhu.Hlavní r...