hfsfmd

2

- o 8 let později -Probudila jsem se do známého pocitu rozmáčknutí, kroutila jsem se, tlačila rameno dozadu. Liam ze mě o něco posunul svoji hmotnost. Byl zavrtanej za mnou, hluboce oddechujíc do zadní části mých vlasů. Jeho těžká paže přehozená přese mě, přišpendlujíc moje ruce k mojí hrudi, pevně držíc mojí ruku, naše prsty propletené, jeho noha ležérně přehozená přes tu mojí. Můžu cítit obvyklou 'Ranní Slávu' tlačící se na moje malá záda.Rychle jsem umlčela svůj vyzvánějící mobil a šťouchla ho loktem do břicha. ″Šest hodin," zamumlala jsem ospale, zavírajíc oči.″Ještě deset minut, Andílku. Jsem pořád unavenej," mumlal, přitahujíc si mě pevněji k hrudi.″Ne, žádných deset minut navíc. Minule se to změnilo na další hodinu a Jake tě tady málem chytil," zamumlala jsem a znovu ho šťouchla loktem do břicha.Pohybujíc rukama, přišpendlil ty moje na postel u mojí hlavy, v modlící pozici. ″Jen ještě deset minut, Andílku," zakňučel. Povzdechla jsem si a znovu zavřela oči. Nejde se s ním hádat, když je na tom takhle, prostě jsem tohle ráno neměla energii dostat se s ním do boje. Oba jsme odletěli zpátky do spánku, okamžitě.″Amber, radši už bys měla být vzhůru!" Vykřikl můj brácha, bouchajíc na dveře. Prudce jsem vylítla, a stejně tak Liam, bylo skoro 07:30.″Ehm....jo, už jsem, Jaku," křikla jsem zpátky, dívajíc se na Liama, který si mnul tvář, dívajíc se trochu zmateně.″Dobře. Jdu na snídani. Pospěš si. Dneska Liam řídí, takže odjedeme za třicet minut," zavolal Jake skrz dveře, předtím, než odešel chodbou.″Ježiš, Andílku, proč jsi mě nevzbudila?" Obvinil mě Liam, zamračil se.Varovně jsem se na něj podívala a věnovala mu můj nejlepší smrtící pohled. ″To jsem udělala, pitomče! Říkal jsi 'ještě deset minut' a pak si mě přišpendlil k posteli, aby si zastavil to, jak jsem do tebe šťouchala loktem!" Zavrčela jsem sarkasticky, dávajíc špatný přízvuk k jeho hlasu.Zasmál se a zatlačil mě zpátky na postel, připnul mi ruce nad hlavu a přehoupl se nade mě. ″Přišpendlil tě k posteli? Zase si o mě snila, Andílku? Mohl bych ten sen pro tebe udělat pravdivým," vysmíval se mi, jeho tvář jen pár centimetrů od té mojí.″Jo, to by sis přál! A teď ze mě sakra slez, Liame, a jdi se připravit. Zdá se, že dneska řídíš," zasyčela jsem, kývajíc k oknu. Povzdechl si a zvedl se ze mě, natáhl si džíny a tričko. Vylezl ven oknem a tiše ho za sebou zase zavřel. Šla jsem tam a zamkla ho předtím, než jsem si dala tu nejrychlejší sprchu vůbec.Přesně o dvacet šest minut později jsem se vlekla do kuchyně se zamračením, Liam se tam nedbale opíral o pult, jí moje cereálie. Sakra, každý ráno! Jeho hnědé vlasy byly v chaosu, v jeho obvyklém prostě jsem zrovna vylezl z postele vzhledu, což upřímně, když opravdu vylezl z postele, vypadalo to úplně stejně. Všechno, co kdy udělal, bylo, že si skrz vlasy několikrát projel rukama a přidal trochu vosku.Vypadal stejně, jako každý ráno, jako zatracenejsupermodel. Měl na sobě nízké, roztrhané džíny, které trochu odhalují jeho boxerky, a vždy to způsobuje, že holky omdlívají. Dneska na sobě měl bílý tričko, které předvádí jeho dokonale tvarované tělo a oranžovo šedou kostkovanou košili s krátkým rukávem, kterou nechal úplně rozepnutou. Jeho oči se pobaveně třpytí, jak se na mě dívá.″Tohle ráno jdeš pozdě, Andílku?" Zeptal se s úšklebkem. Hodila jsem po něm smrtící pohled, nutíc ho se uchechtnout. ″Sklapni, Liame! Proč sakra zase jíš moje cereálie? Nemáš žádný jídlo doma?" Zeptala jsem se, popadla jsem mu misku z rukou a snědla její obsah. Jen mě sledoval s pobaveným úsměvem.Jake mi hodil krabici džusu. ″Tohle ráno vypadáš trochu vyčerpaně, Ambs. Všechno v pořádku?" Zeptal se, dívajíc se na mě trochu s obavami.Zírala jsem na Liama, který se znovu začal smát. Samozřejmě, že jsem vypadala vyčerpaně, měla jsem půl hodiny na to, abych se osprchovala a oblékla. ″Nedělej si s tím hlavu," zamumlala jsem s poraženeckým povzdechem.Jake neměl ani tušení, že Liam spal každou noc se mnou v mém pokoji, pokud by to věděl, zbláznil by se. Jake je hodně ochranářský, pokud jde o mě, vždycky byl, ale ještě se to zhoršilo, když můj táta odešel, když mi bylo třináct. Dobře, říkám odešel, ale ve skutečnosti přišli Jake a Liam jeden den domů dřív z hokeje a viděli, že mě táta zbil do bezvědomí a snažil se mě znásilnit. Jake nakonec vybouchl a on a Liam ho začali mlátit, málem ho v tom procesu zabili. Vyhodili ho z domu a řekli mu, že jestli se někdy vrátí, zabijou ho. Nikdy se nevrátil, stalo se to před třemi lety.Chvíli potom, máma dostala práci v obrovský firmě s elektronikou, byla osobní asistentka ředitele a tak hodně cestuje. Je pryč dvakrát tolik, než je tady, takže ji vidíme jen jeden týden v měsíci, ne-li míň. Jakeje můj jediný dozor, i když je to občas tak, jako bych se víc starala já o něj.Liam je ke mně taky hodně ochranářský, ale nikdy jsme se k tomu nedostali - ani, když doslova trávil každý večer omotaný kolem mě v mojí posteli posledních osm let. Vplížil se zpátky do mého pokoje noc potom, co mě viděl znovu brečet a znovu jsme skončili usínáním v posteli. Po dvou týdnech se to prostě stalo pravidelnou věcí. Nebylo nic, o čem bychom kdy mluvili, prostě jsem nechala odemčené okno a on sám přišel, když ho jeho rodiče zkontrolovali, aby se ujistili, že spí. V těch osmi letech jsme nebyli ani jednou chyceni. I když, párkrát jsme k tomu byli blízko. Před pár lety, našla máma Liama jeho postel prázdnou, ale něco ho napadlo a lhal, řekl, že se vyplížil ven na párty a zůstal u kamaráda. Nikdo neměl podezření, že byl hned vedle, se mnou.Pořád si mě dobírá jako blázen a otravuje mi život, stejně, jako to dělal, když jsme byli děti, ale vždycky jsem věděla, že tam pro mě je, kdybych potřebovala. Bylo to, jako by měl rozdělenou osobnost. Ve dne mě štve, což mě přivádí k šílenství a pořád mě vytáčí a v noci je ten nejsladší kluk na světě, který mě mazlí, což způsobuje, že se cítím v bezpečí.″Vypadáš dneska žhavě, Andílku." Prohlásil Liam s jeho typickým úšklebkem, pomalu mě prohlíží od shora dolů, nutíc mě se vrtět.Jo, jasně, že jo! Moje hnědý vlasy, jsou pořád vlhký, protože jsem neměla čas si je vysušit, kvůli jeho blbejm 'ještě deset minut', tak jsem si je stáhla do chaotickýho drdolu. Hodila jsem na sebe svoje tmavě modrý úzký džíny a červený tričko s výstřihem do V, na to jsem hodila černou mikinu a černý conversky. Dala jsem si minimum make-upu, jako obvykle, jen trochu řasenky, aby moje šedozelené oči vynikly, a nějaký jasný lesk na rty. Nechtěla jsem vypadat sexy. Blbej debil! Vyfakovala jsem ho a šla k jeho autu. Naštvaně se naklánějíc, čekajíc na ně, až mě poctí svojí přítomností.Jízda do školy byla stejná jako obvykle, oni seděli vepředu a mluvili o fotbale a večírcích, a já seděla vzadu a poslouchala svůj iPod, snažíc se ignorovat Liama, jak se na mě culí ve zpětném zrcátku. Přijeli jsme ke škole a auto bylo okamžitě zaplavené lidmi, stejně jako každý ráno. Liam a Jake jsou považováni za 'žhavý hráče' na naší škole. Jsou maturanti a sen každý holky, kluci s nimi chtějí být kámoši a holky s nimi chtějí spát.Liam se smál, jak jsem se otřepala a dostávala se ven z auta, snažíc se vyhnout hordě kravek, které do mě narážely, protože se snažily dostat k němu. Jedna holka mě praštila loktem. Podívala jsem se na ní v tý její malý sukni, která vypadala spíš jako pásek a jejím topu, který ukazoval břicho, a ušklíbla jsem se. Bože, ona je taková blbka.″Do prdele, Jessico, věděla jsi, že si nechala svojí sukni doma?" Zeptala jsem se s předstíranou hrůzou.Zamračila se na mě a slyšela jsem, jak se Liam a Jake smějí. ″Jako ty víš, že emo vzhled není nic pro tebe, ne?" Vyprskla zpátky.Prostě jsem se zasmála a odešla. Pro Jesiccu a mě je obvyklý, že na sebe máme tenhle druh komentářů. Malou chvíli randila s Liamem, dobře, pokud randěním myslíte mít několikrát sex, a pak to opadlo. Pořád se přes to ještě nedostala a chce ho zpátky, hodně k jeho znechucení.″To nebylo hezký, Andílku." Smál se Liam, když mě dohonil a objal mě kolem ramen. Sklonil hlavu blízko k té mojí. ″Omlouvám se za to ráno," vydechl mi do ucha, posílajíc mrazení po mojí páteři. Šťouchla jsem ho loktem do žeber, což ho donutilo se zasmát a odtáhnout se dál. ″A ignoruj Jesiccu, myslím tvůj rock emo vzhled," dodal s koketním mrknutím.Jake ho plácl zezadu do hlavy. ″Vole, to je moje malá ségra!" Nadává vztekle, odtahujíc ho ode mě. Liam se jen zasmál a znovu na mě mrkl, já jsem protočila oči. Liam se odtáhl a šel rovnou k něčemu, co vypadalo jako jeho nejnovější šukačka. Svůdně se na ni usmál a ona se začervenala, jak s ní ihned začal flirtovat.Našla jsem svoje přátele, prakticky propichovaly Jakea a Liama zasněným výrazem. ″Ahoj, Kate, Seane, Sarah," štěbetala jsem, jak jsem k nim přistoupila.″Ahoj, Ambs, přijela si dneska znovu se žhavým zadečkem jedna a dva?" Zeptala se Kate, dívajíc se po mém bráchovi, jak odcházel.Zasmála jsem se a zavrtěla hlavou. ″Ne, prostě obyčejnej starej Jake a Liam, stejně jako obvykle."Kate si povzdechla. ″Jak sakra nemůžeš být ovlivněná tím, jak zatraceně žhavý jsou? Myslím, si šťastlivec, že žiješ s Jakem! Ráda bych se dívala na jeho žhavej zadek chodící kolem celej den," zavrněla, ovívajíc si obličej.Předstírala jsem, že jí umlčuju. ″Kate, je to můj brácha a jeho debilní kámoš! Jak se proboha můžeš dostat přes to děvkovský chování? Oba dva jsou pitomci." Pokrčila jsem rameny. Nedodala jsem proč, ale každá holka na týhle škole je milovala. Jake je skvělej člověk, ale zachází s holkama jako s věcma, a Liam, dobře Liam je prostě všestranej blbec. mohla dostat," řekla sugestivně, kývajíc obočím s úšklebkem, takže mě rozesmála. Přehodila si ruku přes tu mojí a odtáhla mě na naší hodinu.Škola byla dobrá, jako obvykle, jsem hodně populární vzhledem k tomu, že můj brácha a jeho nejlepší kamarád tu jsou nejvíce chtění kluci. Dohlížejí na mě, což v podstatě znamená, že varují všechny lidi, aby ode mě zůstali daleko, což mě opravdu hází do klidu, protože nechci randit. Většina holek se se mnou chce přátelit, aby se mohly dostat blíž k mýmubráchovi. I když rádoby přítelkyně bylo docela snadný prohlédnout, většinou byste mohli říct, co chtějí, podle toho, jaký druh oblečení měly na sobě - v případě, že na sobě nemají nic moc, pak šly po mém bráchovi, nebo po Liamovi.Miluju svoje hodiny, mezi učiteli jsem byla vždycky docela populární, protože moje známky nikdy nešly pod B. Vždycky jsem měla svoje domácí úkoly a nikdy jsem nebyla nedochvilná, jsem za to na sebe hrdá, i když nejsem šprtka. Na oběd jsem seděla se svými kamarádkami, když jsem slyšela obvyklé šeptání a chichotání. Holky si začaly kontrolovat svoje vlasy a upravovat jejich make-up, takže jsem věděla, že můj brácha a jeho přátelé dorazí do jídelny. Povzdechla jsem si, jak po nich Kate a Sarah začaly jako obvykle toužit.″Ach, joj, žhavej zadek číslo jedna se blíží!" Zahihňala se Sarah, šťouchajíc Kate loktem do žeber.Protočila jsem oči, jak z prostoru za mnou vystřelila ruka a ukradla hrst mých hranolek. ″Ahoj, Andílku," vydechl mi Liam na krk.Plácla jsem ho přes ruku, když se chystal ukrást ještě víc. ″Liame, Proboha! Jdi a kup si vlastní jídlo, ty napjatej zadku," křikla jsem otráveně.Zasmál se. ″Ale ty víš, že se se mnou chceš rozdělit," odpověděl, plesknul sebou vedle mě na lavičku, strkajíc do mě bokem.″Liame, co chceš?" Zeptala jsem se s povzdechem, odsouvajíc svůj talíř pryč od něj.Hodil mi paži kolem ramen. ″Jen jsem chtěl navštívit mojí holku. Vím, že ti chybím, když mě nevidíš celý odpoledne a všechno," řekl arogantně.Všechny moje kamarádky si povzdechly a toužebně na něj zíraly. ″Dej ze mě tu tvojí děvkovskou ruku, Liame, proboha, nechci něco chytit!" Zanadávala jsem, shazujíc ho ze mě.Znovu se zasmál. ″Nebuď taková, Andílku. Jen jsem chtěl, aby si věděla, že tě dneska odvezu domů. Tvůj brácha má rande, takže...." Nedokončil, culíc se na mě.Skvělý, prostě skvělý! Odveze mě domů. Fantastický. Vždycky cestu domů protahoval na tak dlouho, jak jen to bylo možný, jen aby mi otravoval život. Pak, trval na tom, že se mnou počká v domě, než můj brácha nepřijde domů, což znamenalo, že jsem pro něj taky musela vařit. Sakra, on je tak otravnej!″To je skvělý, Liame. Teď běž, jsem si jistá, že máš nějakou další pohlavní chorobu, kterou musíš kolem sebe šířit," řekla jsem, mávajíc rukou v gestu vystřel.Zasmál se a políbil mě na tvář, jak vstával. ″Předstírej všechno, co chceš, Andílku, oba víme, že budeš chtít, abych s tebou dneska večer spal." Lstivě na mě mrkl, dávajíc tomu co řekl dvojí význam a já se modlila, aby to na tom nikdo jiný nepoznal.″Samozřejmě budu, Liame, protože jsem do tebe tak zamilovaná." Povzdechla jsem si, převrátila oči a třela si tvář tam, kde mě políbil.″Já tě taky miluju." Usmál se, jak odcházel ke stejný holce, jako z dnešního rána. Objal ji kolem ramen, jeho špinavý, hnusný rty se přiblížily k těm jejím. Zamračila jsem se a odvrátila pohled zpátky ke svým kamarádkám, když se s ní začal oblizovat uprostřed jídelny.Kate a Sarah a polovina holek v jídelně se po něm žádostivě dívaly. ″Ježiš, ten kluk je tak šíleně otravnej! Proč si můj brácha nevybral pěknýho nejlepšího kamaráda, někoho, kdo není arogantní, zahleděnej do sebe, vůl?" Vykřikla jsem, házejíc rukama.″Oh, přestaň fňukat! Liam James měl kolem tebe jen paži a políbil tě na tvář, dala bych cokoliv, aby ty sladký rty byly na mě," řekla Sarah zasněně, což mě rozesmálo.″Cokoliv. Pojďme na naší další hodinu," navrhla jsem, jak jsme zvedaly svoje podnosy a zamířily ven.Po škole jdu neochotně na parkoviště, kde se už uculoval Liam, opírající se o svoje auto a čekajíc na mě. ″Ahoj, krásko." Flirtovně na mě mrkl a otevřel mi dveře.″Čau, Liame." Vyšplhala jsem do jeho auta, už otrávená jeho koketním zadkem, kdyby tu byl Jake tak by ho praštil, a ne jednou.Sedl si vedle mě. ″Takže, Andílku, prostě se na zpáteční cestě musím stavit v krámě." Uvedl auto do provozu a vyjížděl z parkoviště.″Skvělý," zamumlala jsem. Rozhodla jsem se dívat z okna a ignorovat ho, byla jsem na něj ještě pořád naštvaná kolem celý tý ranní věci s 'ještě deset minut'.O několik minut později zajel na parkoviště obchoďáku. ″Pojď, Andílku," řekl, vylézajíc ven. Já jsem tam prostě seděla a zkřížila si ruce na prsou, odmítajíc opustit auto. Obešel auto a otevřel mi dveře. ″Pojď, Andílku," zopakoval, podávajíc mi ruku.″Nemusíme jít dovnitř oba, Liame. Počkám tady," opáčila jsem. Sáhl do auta a snadno mě zvedl, přehodil si mě přes rameno, smějíc se. Kopnutím zavřel dveře a vykročil směrem k obchoďáku. ″Dej mě sakra dolů, debile!" Křičela jsem, mlátíc ho po zádech.On se jen smál nad mými chabými pokusy dostat se dolů a pokračoval v chůzi. Potom, co jsme byli v obchoďáku, mě konečně postavil na nohy. Podívala jsem se kolem, v rozpacích, kontrolujíc, jestli to nikdo neviděl, ale zdálo se, že ne. Natáhl ruku a zastrčil některé z mých trčících vlasů za ucho, prsty přetrvávající na mojí tváři.Odplácla jsem jeho ruku pryč z mojí tváře a věnovala jsem mu rozzlobený pohled. ″To bylo tak trapný!" Zasyčela jsem.″V čem je problém? Většina holek by mě milovala za to, kdybych jim tohle udělal," odpověděl s pokrčením ramen a šel pryč směrem k časopisům.Dupla jsem nohou a pak jsem se začervenala, protože jsem právě dupla jako dítě, naštěstí se Liam nedíval, jinak bych od něj nikdy neslyšela nic jinýho. Popadl sportovní časopis, čokoládovou tyčinku a odkráčel k pultu zaplatit.Šťastně jsem listovala TeenVogue, když ke mně šli dva kluci. Ztuhla jsem. ″No, ahoj," zavrněl jeden z nich. Kývla jsem na pozdrav a dala časopis zpátky, šla jsem rychle pryč najít Liama.″Hej, kam jdeš?" Zeptal se mě ten druhý, popadl mě za ruku.Srdce mi začalo závodit, jak jsem se rozhlédla kolem, zoufale. ″Hledám mého přítele," lžu a snažím se znít sebejistě.″Přítel? Nevidím přítele," řekl ten druhý, šklebil se na mě. ″Co kdybychom někam šli a navzájem se líp poznali?" Nadhodil kluk, který mě držel za ruku, mírně mě přitahujíc k sobě.Je mi na zvracení. Ach bože, Liame, pomoz mi prosím! Vím, že jsem patetická, ale prostě nenávidím konfrontace a nenávidím, když se mě lidi dotýkají, a to zejména lidé, které neznám.″Hej, Andílku," řekl Liam, přehodil kolem mě paži a zíral na ty dva kluky, kteří okamžitě pustili mojí ruku a vykročili zpátky. Přesunula jsem se blíž k boku Liama a tiskla jsem se k němu tak tvrdě, že by to mohlo opravdu ublížit. ″Doufám hoši, že jste nenapadli mojí holku," řekl ledabyle, ale slyšela jsem v tónu jeho hlasu vztek. Liam mě vždycky chránil, jednou mě kluk strčil do louže, když mi bylo sedm a Liam šel rovnou do domu toho kluka a praštil ho do obličeje.″Kdepak, člověče. Jen jsme si povídali, to je všechno," lže ten kluk, ruce má nevinně zvednuté.″To je dobře. Tak pojď, Andílku, jdeme domů," řekl Liam, vedl mě přímo ke dveřím. Jakmile jsme byli venku, otočil se a podíval se na mě. ″Jsi v pořádku?" Zeptal se, dívajíc se na mě s obavami. Byla jsem OK, moje srdce se přestalo snažit vyskočit mi z hrudníku, jakmile jsem uslyšela jeho hlas.Přikývla jsem a vděčně se na něho usmála. ″Díky," zamumlala jsem. Otevřel dveře auta a čekal, až vlezu dovnitř, než ho znovu obešel na jeho stranu. Potom, co byl vevnitř, mi hodil něco do klína, podívala jsem se dolů a byla to tyčinka mojí oblíbené čokolády, nemohla jsem si pomoct, ale usmála jsem se. ″Děkuju, Liame." Vždycky dělal ty sladký věci, jako nakupování sladkostí pro mě, jen je škoda, že to jetakovejděvkařskej blbec, jinak by to byl pravděpodobně milej kluk.Když jsem se dostala do mého domu, šla jsem rovnou dělat lasagne na večeři. Liam se pohyboval po kuchyni za mnou, nutíc mě cítit se zneuctěně, když se díval na moje tělo. ″Proboha, Liame, moje oči jsou tady nahoře!" Zvolala jsem vztekle a ukázala na svoji tvář.Zasmál se. ″Wow, dneska si se mnou opravdu ve špatný náladě, huh?" Škádlil mě a uculoval se.″Jo, jsem. Nemůžu uvěřit, co si dneska ráno vyváděl. Nesnáším spěchat kolem, a celej den vypadat a cítit se jako hovno," křikla jsem kysele.″Myslím, že jsi celý den vypadala žhavě," opáčil a pokrčil rameny.″Ble, můžeš se mnou prostě přestat mluvit? Nemám náladu." Hodila jsem jídlo do trouby a začala krájet nějakej salát.″Fajn, cokoliv." Znovu pokrčil rameny a postavil se vedle mě, pomáhajíc mi nakrájet přísady na salát. Stál tak blízko mě, že jsem cítila teplo vyzařující z jeho těla, bylo to podivně uklidňující.″Půjdu začít se svým domácím úkolem. Lasagne budou hotový za půl hodiny, předpokládám, že tu zůstáváš na večeři," prohlásila jsem. Nebyla to otázka, věděla jsem, že jo. Nejsem si jistá, jestli ho Jake požádal, aby zůstal se mnou, když bude venku, ale Liam tu stejně vždycky byl.″Jasně, když jsi mě tak hezky požádala." Usmál se.″Nepožádala," zavrčela jsem sarkasticky, když jsem se otáčela k odchodu.Popadl mě za ruku a přistoupil ke mně blíž, byl tak blízko, můj hrudník dotýkající se toho jeho, můžu cítit, jak jeho dech vane přes můj obličej. ″Andílku, omlouvám se za to ráno. Prosím, přestaň být na mě taková mrcha, nesluší ti to," řekl tiše.Zhluboka jsem se nadechla a povzdechla si. ″OK, jo, taky se omlouvám. Myslím, byla jsem na tebe svině," přiznala jsem, snažíc se odtrhnout od jeho krásných nebesky modrých očí, mám pocit, jako by mohl vidět do mojí duše.″Takže, je mi odpuštěno?" Zeptal se s úsměvem.Mám ráda tohohle Liama, on byl ten, kdo mě zkoumal, byl jiný, když jsme byli sami. Ukazoval mi svojí roztomilou štěněcí tvář, který se prostě nedá říct ne, a já jsem cítila, jak mu proti své vůli podléhám, což nenávidím.Cítím se divně být k němu tak blízko, jako bych ještě mohla cítit brnění proudící elektřiny skrz moje ruce, kde mě držel, mohla bych ještě cítit jeho sladký dech, který ovíval moji tvář. Neměla jsem tušení, co za divnou atmosféru to v kuchyni bylo, bylo to všechno až moc matoucí. Zavrtěla jsem hlavou a vytáhla svoje početní úlohy, aspoň na nich začít pracovat.Potom, co jsme v tichu snědli večeři, jsem dokončila svůj domácí úkol. Bylo jen půl devátý, takže se Liam rozhodl pustit film. Dal tam TheFinalDestination a my jsme seděli na gauči a sledovali to. Z nějakého důvodu jsem se cítila trochu nesvá, ale nemohla jsem pochopit, proč. Prostě jsem tam seděla jako obvykle, ale něco jsem cítila jinak. Pořád jsem vrhala tajné malé pohledy jeho směrem, seděl tam a sledoval film, jednu nohu zastrčenou pod sebou, ruku ledabyle přehozenou přes opěradlo gauče.Ani jeden z nás se nepohnul, dokud film neskončil. Potlačila jsem zívnutí. ″Myslím, že jdu do postele, Liame, jsem docela unavená," zamumlala jsem, vstala a protáhla se jako kočka. Když jsem se podívala zpátky na něj, všimla jsem si, že mě pozorně sleduje. Odkašlala jsem si, protože na mě pořád zíral s podivným výrazem ve tváři.″Oh správně, jo, OK. Jen si zaběhnu domů a budu zpátky do třiceti minut," řekl, vstávajíc k odchodu.Následovala jsem ho ven a zamkla za ním dveře, trochu zmatená. Proč mezi námi bylo dneska večer všechno tak podivný a napjatý? Asi jen proto, že jsem na něj byla dneska ráno tak naštvaná, to udělá věci trochu trapnými.Rychle jsem se převlíkla do tílka a kraťasů, vyčistila jsem si zuby a učesala vlasy, pak jsem vklouzla do postele. Postel byla studená a moc velká, stejně jako každou noc. Asi po dvaceti minutách, nebo tak, jsem slyšela, jak se okno otevírá a zase zavírá. Oblečení kleslo na podlahu a pak se postel za mnou prohnula.″Hej, ty spíš?" Zašeptal.″Ne, ještě ne," zamumlala jsem.Zvedla jsem hlavu, aby mohl dát jednu ze svých paží pod můj krk. Přitiskl mi hruď až na záda a druhou ruku ovinul kolem mě, nohu hodil přes moji. Slyšela jsem ho si povzdechnout, jak jsem se kroutila, abych k němu byla blíž, miluju Liama spícího se mnou, ta postel bez něj není dobrá.″Co se děje?" Zeptala jsem se, utahujíc jeho paže pevněji kolem mě a tisknouc svůj obličej do jeho ramene, voní tou jeho krásnou vůní, která není jako nic jiného na světě.″Nic, Andílku. Jsem jen unavenej, to je všechno," zamumlal proti zadní části mojí hlavy, tisknouc rty do mých vlasů.″OK. Dobrou noc, Liame," zašeptala jsem, líbajíc ho na paži.″Dobrou noc, Andílku," odpověděl a políbil mě na temeno hlavy.