19

9 0 0
                                    

″Amber?" Opakovala ta paní, rozhlížejíc se mezi ním a mnou. ″Tvoje dcera, Amber?" Zeptala se, úsměv jí tahal za rty. Můj otec přikývl, jeho oči neopouštějíc ty moje. Připadala jsem si jako jelen chycený v reflektorech blížícího se auta a všechno, co jsem mohla dělat, bylo připravit se na dopad. ″No, to je skvělé, že tě nakonec poznávám. Slyšela jsem o tobě tolik od Stephena a Johnnyho, že mám pocit, že už tě znám," švitořila ta žena, vřele se na mě usmívajíc. Snažila jsem se usmát a předstírat, že je všechno v pohodě, že jsem neměla v úmyslu každou chvíli utéct ven, že jsem nebyla asi pět sekund od toho, abych začala křičet na celý dům.″Já o vás taky, Ruby," odpověděla jsem tiše, odtahujíc oči pryč od něj.″Co tady děláš, Amber?" Zeptal se můj otec, vyklenul obočí a pousmál se. Zvuk jeho hlasu mi poslal mrazení dolů po páteři, jak jsem se snažila si zoufale nevzpomenout na svoje dětství. Měla jsem noční můry o jeho hlase, jeho očích, jak stál rovně a jak měl vždycky zaťaté pěsti, stejně jako je měl zaťaté teď.″Já....já jsem přišla s Johnnym. On je....on se šel převlíknout," koktala jsem. Okamžitě jsem si v duchu nadávala sama sobě, protože jsem koktala. Jeho stará pravidla se vracela zpátky, stát zpříma, mluvit jasně, bez mumlání.Ruby se usmála. ″No, je skvělé, že jsi tady. Chtěla bys zůstat na večeři? Myslím, že budeme muset jít ven, protože tu není moc jídla. Neměli jsme se vrátit dřív, než pozdě večer, ale Matt byl celý víkend nemocný, tak jsme se vrátili brzy," vysvětlila Ruby, jak dítě tiše políbila na hlavu. Zdála se být opravdu milá, moc milá pro tohohle zneužívajícího kreténa. Zavrtěla jsem hlavou, zase jsem nemohla mluvit. Třásly se mi ruce, tak jsem pevně stiskla stůl, snažíc se je udržet pod kontrolou a nespadnout na podlahu a vzlykat. ″Jsi si jistá? Není to problém. Byli bychom rádi, kdyby si zůstala na večeři, ne, Stephene?" Pokračovala, usmívajíc se na něj, absolutně si nevšímajíc, že právě teď prožívám svojí nejhorší noční můru. Přikývl, jeho pohled se táhl po celé délce mého těla, což mě zmrazilo.″Jsem si jistá, díky," řekla jsem tiše, můj hlas se na konci zlomil.Chlapeček začal znovu plakat. Ruby vytřeštila oči, jak se podívala na Stephena. ″Půjdu mu dát nějaký lék a dát ho spát," řekla, směřujíc k příborníku vytáhla lahvičku a lžíci.Můj otec šel pár kroků směrem ke mně a já jsem couvla proti dveřím, dýchání mi šlo jen mělce. Palec jsem měla na otevřeném mobilu na vytáčení Johnnyho - byl to teď ten nejbližší člověk, kdybych mu jen mohla zavolat a nějak mu říct, aby se sakra dostal dolů, pak bychom mohli odejít.″Jak se máš, Amber? Snažil jsem se tě roky vidět, ale tvůj bratr mi to nedovolil," prohlásil, pohrdavě se usmívajíc nad slovem bratr.Snažil se mě vidět a Jake mi to neřekl? Proč by mi sakra něco takovýho neřekl? Znám Jakea, pravděpodobně si myslel, že mě tím chrání. Podívala jsem se na matku Johnnyho pro pomoc, ona dávala zpátky lahvičku medicíny.″Je mi fajn, díky," odpověděla jsem. Podívala jsem se dolů na svůj mobil, pořád vyzváněl, Johnny to nezvedal. Sakra!″Jen dámMatta do postele, pak se vrátím a připravím kávu, nebo něco," navrhla Ruby, laskavě se na mě usmívajíc.″OK, lásko," odpověděl můj otec, jeho oči neopouštějíc ty moje.Polkla jsem, nemohla jsem tu s ním být sama! ″Můžu jít s vámi?" Zeptala jsem se zoufale. Ruby se na mě podívala trochu v šoku. ″Ráda bych viděla pokoj Matta, jestli to je OK," lhala jsem rychle. Není tu žádnej způsob, jak bych tu s ním mohla zůstat.″Nemyslím si, že je to dobrý nápad, Amber. Mattovi není dobře. Můžeš jeho pokoj vidět jindy," vložil se od toho můj otec, než Ruby odpověděla.Ruby se usmála. ″Budu hned zpátky." Zamířila ven z místnosti s malým chlapcem přitisknutým u krku.Odstoupila jsem na stranu a skoro jsem vyběhla z místnosti spolu s ní. Ale když jsem ho míjela, chytil mě za zápěstí, trhl se mnou, abych zastavila a téměř způsobil, že jsem spadla. Cítila jsem, jak se mi z krku snaží prodrat výkřik, ale spolkla jsem ho zpátky, nemohla jsem mu ukázat, jak velkou moc nade mnou má.″Moc ti to sluší, Amber. Stejně jako tvojí matce, když byla ve tvym věku. Vždycky si kurevská kost," zavrněl a olízl si rty, jak mi přejel rukou po tváři.Vrazila jsem mu koleno do rozkroku tak tvrdě, jak jen to šlo, vytrhla jsem ruku z jeho sevření a běžela jsem chodbou tak rychle, jak mě moje nohy nesly. I když jsem neměla ponětí, kam bych měla jít. Přijela jsem sem v autě Jonnyho, takže bych neměla prostě vyběhnout z domu a někam jít. Takže jsem místo toho běžela po schodech nahoru, přímo chodbou, až jsem si všimla dveří s nápisem 'Vstup na vlastní nebezpečí' , který na nich visel. To muselo být Johnnyho. Neobtěžovala jsem klepat, jak jsem rozrazila dveře, zabouchla jsem za sebou a propukla v hysterický pláč, jak jsem se o ně opřela.″Amber! Co to sakra je!" Zalapal Johnny po dechu. Vzhlédla jsem, stál tam jen v ručníku, jeho tělo mokré, jak zrovna vylezl ze sprchy. Odstrčila jsem se ode dveří a vrhla jsem se na něj, pevně jsem ho objala, ignorujíc, že na mě z jeho vlasů kape voda, jak jsem brečela proti jeho krku. ″Co se děje? Amber, proboha! Co se stalo?" Zeptal se zoufale, když mi mnul rukama záda, snažíc se mě uklidnit.″Musím jít domů. Musím jít, hned!" Brečela jsem. Nohy mě sotva nesly, on držel většinu mojí hmotnosti. Asi jsem mu ubližovala, protože jsem ho hodně pevně držela, ale nestěžoval si.″Co se děje?" Zeptal se, odtáhl se a podíval se na mě.″Johnny, prosím?" Dusila jsem se.Přikývl a přitáhl mě k posteli, nutíc mě si sednout. ″Musím se obléct," řekl a začervenal se. Přikývla jsem a zavřela oči, snažíc se představit si Liama, potřebovala jsem se uklidnit, nemohla jsem se tady zhroutit. Slyšela jsem, jak se pohybuje, obléká se. Méně než o minutu později mě vzal za ruku. ″Jsem připravenej. Pojďme," prohlásil a jemně mě vytáhl. Držela jsem jeho ruku pevně, jak mě vedl přes místnost k jeho dveřím, zastavil se s rukou na rukojeti. ″Slibuješ, že mi řekneš co tohle je potom?" Zeptal se a podíval se na mě prosebně. Přikývla jsem. Souhlasila bych se vším, o co by mě požádal, jestli mě odtud prostě dostane. Ovinul kolem mě ruku a přitáhl si mě blízko k boku, když otevřel dveře, rychle nás vedl dolů po schodech. Ztuhla jsem, když jeho matka vyšla z obýváku. ″Do prdele! Co děláte doma?" Zeptal se šokovaně.Trochu smutně se usmála. ″Mattovi není dobře. Včera večer onemocněl a fňukal celý den, tak jsme přijeli domů dřív," vysvětlila, otevírají pro něj náruč. Odstoupil ode mě a já cítila, jak se mi zasekl dech v krku kvůli tomu, jak jsem sama. Rychle ji objal. ″Chyběl jsi mi," zacukrovala a poplácala ho po zádech.Usmál se a políbil ji na tvář. ″Ty mě taky. Podívej, mami, musím vzít Amber domů, její brácha jí potřebuje," zalhal, rychle se pohybujíc zpátky ke mně.Smutně se usmála. ″Jsi si jistá, že nemůžeš zůstat na večeři, Amber? Stephen by s tebou rád strávil nějaký čas."Strávil se mnou nějaký čas? Dělá si ze mě zatracenou prdel? Zavrtěla jsem hlavou. ″Nemůžu," zašeptala jsem.Můj otec vyšel za rohem a já jsem se přitiskla k Johnnyho boku, tiskla jsem se proti němu tak tvrdě, že ho to vlastně bolelo. Jeho paže se kolem mě utáhla, i když nevěděl, proč jsem se takhle chovala. Byl to opravdu skvělej nevlastní brácha.″Ahoj, Stephene," pozdravil Johnny strnule.″Ahoj, Johnny. Je s mojí dcerou příjemně?" Zeptal se Stephen, jeho tvrdý hlas mě donutil sebou trhnout.″Musím jít," zašeptala jsem zoufale, zarývajíc prsty do jeho boku.″Uvidíme se pak," řekl Johnny, otočil se a tlačil mě před sebe, sám si stoupajíc mezi mě a mého otce, jak jsme šli ke dveřím. Prakticky jsem běžela k autu, sledujíc celou dobu domovní dveře v případě, že by šel za mnou. I když jsem věděla, že by to neudělal. Potřeboval předstírat pro jeho manželku a Johnnyho, ale to nezastavilo paniku rostoucí v mém hrudníku.Johnny se na mě ustaraně díval, jak uháněl ulicemi. ″Jsi v pořádku, Amber? Vypadáš opravdu bledě, třeseš se," řekla a vzal mě za ruku.Přikývla jsem. ″Chci se vrátit domů," dusila jsem se.″OK, ššš, vezmu tě domů." Mnul mi palcem horní část ruky, jak jel do mého domu. Stisknutím jsem zavřela oči. Opravdu se vůbec nezměnil, způsob, jakým se na mě díval, mi zvedal žaludek. Ach Bože, potřebuju Liama!Asi po deseti minutách snažení se myslet na něco jinýho, než na mého otce jsme zastavili na naší příjezdové cestě. Vyrazila jsem z auta a rozeběhla se k domu, modlila jsem se, aby tam Liam ještě byl. Trhnutím jsem otevřela dveře a viděla ho, jak sedí na gauči a hraje s JakemPlayStation.Oba vzhlédli, jak jsem vešla. Liam se na mě šťastně usmál předtím, než jeho tvář potemněla. Vyskočil z pohovky, jak jsem se k němu rozeběhla. ″Co to sakra?" Vztekle zařval, zírajíc na Johnnyho, který přišel za mnou. Vrhla jsem se na něj a brečela jsem. Bože, jak já ho potřebovala, je ta jediná věc, která mě udržuje při rozumu, když se můj svět začíná rozpadat. Pevně mě vzal do náruče a otočil se pryč od Johnnyho, celé jeho tělo bylo napjaté a ve stresu.″Co se to sakra děje?" Zařval Jake, kráčejíc směrem k Johnnymu, vypadajíc opravdu naštvaně.″Já nevím. Byl jsem se převlíknout, a potom prostě vyšilovala a začala brečet. Jaku, já jsem nic neudělal!" Vykřikl Johnny, zněl trochu vystrašeně.Jake mě chytil za ruku, tahajíc mě pryč od Liama. ″Ublížil ti, Amber?" Zeptal se ostře, ukazujíc vyčítavě na Johnnyho.Zavrtěla jsem hlavou, snažíc se mluvit. Mysleli si, že mi Johnny ublížil? ″Šla jsem do jeho domu. Neměl tam být," vzlykala jsem, nohy se mi podlamovaly. Liam mě chytil kolem pasu, než jsem se svezla na podlahu, zvedl mě a rychle mě posadil, tahajíc si mě na klín, dal mi vlasy pryč z obličeje a políbil mě na tvář.″Ššš, to je v pořádku, Andílku. Všechno je OK," zavrkal.″Kdo tam neměl být? Někdo mi musí říct, co se stalo, TEĎ HNED!" Zařval Jake, byl vzteklejší a vzteklejší.″Táta," zachraptěla jsem.Jake vytřeštil oči, ruce zaťaté v pěst, jeho čelist zatnutá. Cítila jsem, jak se paže Liama kolem mě utáhly pevněji. ″Viděla jsi ho?" Zeptal se Jake a jeho hlas zněl opravdu hrozivě. Přikývla jsem a sledovala, jak se znovu zamračil na Johnnyho, jako by to byla nějak jeho chyba. ″Vzal si jí do svýho domu a nechal u ní toho kreténa?" Zavrčel Jake, nutíc Johnnyho sebou trhnout.″Nevěděl jsem, že tam bude! Neměl tam bejt. Přijeli domů dřív, když jsem byl ve sprše," zaprotestoval, držel ruce nahoře ve znamení, že je v tom nevinně, jak Jake vypadal, jako by ho tu chtěl zabít. Kdyby Johnnyho mohl zabít pohled, byl by teď mrtvej.″Co udělal, Andílku?" Zašeptal Liam, posouvajíc mou tvář, abych se na něj podívala. Zavrtěla jsem hlavou. Mohla jsem to říct? Pokud se o tom dozvědí, nemám pochyb o tom, že tam ve velmi, velmi blízké budoucnosti půjdou a dostanou se do problémů. ″Řekni mi to," nařídil Liam.Pevně jsem ho objala, nemohla jsem mu lhát. ″On....on mě chytil za ruku. Řekl, že....že mi to moc sluší, stejně jako mojí mámě v mém věku, a že jsem k....kurevská k....kost," zašeptala jsem, sotva schopná dostat ta slova ven, můj hlas se ztrácel a přeskakoval přes vzlyky. Paže Liama se kolem mě utáhly tak pevně, že mě vlastně začala bolet žebra. ″Liame, ubližuješ mi," zakňučela jsem, svírajíc jeho vlasy. Jeho paže se okamžitě uvolnily, ale celé jeho tělo bylo tak napjaté, že pravděpodobně sám sobě způsoboval bolest.Jake popadl klíče. ″Já jdu. Jdeš, Liame?" Zeptal se Jake a zamířil ke dveřím. Ach sakra ne! Nemohla jsem je nechat dostat se do průšvihu!Liam mě zvedl z klína a posadil mě na pohovku. ″Hlídej jí," řekl Johnnymu přísně, jak vstal k odchodu.″Ne!" Zařvala jsem, popadajíc Liama za ruku. ″Jaku, ne!" Prosila jsem.″Nedovolím, aby ti znovu ublížil," zavrčel Jake.″Neudělá to. Nepřijde do mojí blízkosti. Byla to moje chyba, neměla jsem jít k Johnnymu. Neměla jsem brát to riziko. Prosím, prosím, ne. Nechci vás vidět v problémech. Potřebuju tě. Potřebuju vás oba. Prosím, nenechávej mě samotnou," prosila jsem. Pro důraz jsem stiskla ruku Liama. ″Prosím," prosila jsem, tahajíc ho k sobě blíž.Povzdechl si a podíval se na Jakea. ″Má pravdu, Jaku. Nemůžeme jít, aniž by nejdřív něco neudělal. Jen to pak všechno vytáhne a my budeme v potížích," odůvodnil to Liam.Uvolnila jsem se. Liam viděl smysl, vždycky viděl věci s rozmyslem, ne jako Jake. ″Co tím myslíš, znovu jí ublížit?" Zeptal se Johnny tiše.Všichni tři jsme se na něj podívali. Jake promluvil jako první. ″Nic. Myslím, že bys měl jít, Johnny." Kývl na dveře, signalizujíc, aby odešel.Johhny zavrtěl hlavou. ″Ne. Amber slíbila, že mi řekne, o co tady jde," prohlásil a podíval se na mě prosebně.Má pravdu, řekla jsem mu to. Jake se na mě podíval, nechajíc mě se rozhodnout. ″Slíbila jsem to," potvrdila jsem, kývla jsem hlavou a zavřela oči, tlačíc se znovu na Liama. Bože, to bude tak zatraceně těžký!LiamPřitáhl jsem si jí na klín, chtěl jsem jí mít u sebe. Srdce se mi ještě nevrátilo k normálu z toho, jak jsem jí takhle viděl brečet. Byl jsem tak nasranej, že mě bolela čelist, jak jsem zatínal tak pevně zuby, snažil jsem se zůstat pod kontrolou. Chtěl jsem tam jít a mlátit ho, dokud by z něj nic nezbylo, ale měla pravdu, my bychom byli ti, kteří by se pak dostali do potíží, a ona právě teď nepotřebovala víc stresu.Jake pokynul Johnnymu, aby si sedl na gauč naproti nám a on se posadil vedle něj. Oba vypadali vystresovaně. Amber se mi na klíně zkroutila do klubíčka, tahajíc si kolena k obličeji na straně mého krku. Jemně jsem se otřásl, jak jsem poslouchal Jakea, jak říká Johnnymu o týrání, když byli děti, jak se jejich otec snažil napadnout Amber a jak jsme ho před třemi lety vyhodili. Vynechal sexuální zneužívání, ve skutečnosti o tom nikdo moc nevěděl, protože ona o tom odmítla mluvit. Celou dobu tam Johnny jen seděl, hrál si s rukama. Proč kvůli tomu všemu nevypadal v šoku? Pokud bych tu seděl a někdo mi řekl, že je jejich otec roky týral, myslím, že bych byl aspoň trochu v šoku, ne?Asi po deseti minutách jsem se podíval dolů na Amber a viděl jsem, že mi spí v náručí. Vypadala tak smutně a zranitelně, její tvář byla pořád červená od pláče. Nikdy bych nedovolil, aby jí znovu ublížil. Zamával jsem na Jakea, abych získal jeho pozornost. ″Dám jí do postele," zašeptal jsem, vstal a snažil jsem se ji udržet pořád stejně, jak jsem ji odnesl do jejího pokoje a položil na postel. Zafňukala a přitulila se blíž ke mně, takže jsem s ní pár minut ležel, než se vrátila do hlubokého spánku. Políbil jsem ji na čelo a vrátil jsem se do obýváku.Johnny měl hlavu v dlaních. Jake znovu vypadal opravdu naštvaně. ″Co se děje?" Zeptal jsem se a díval jsem se mezi nima. Jake se na mě podíval, vypadal opravdu ve stresu a vystrašeně. Neviděl jsem Jakea takhle moc často, vždycky byl tak silnej, vlastně mi bylo trochu špatně, když jsem ho teď takhle viděl.″On to dělá znovu. Zmlátil Johnnyho a jeho mámu párkrát," zavrčel Jake a díval se znechuceně. Sakra! Říkal jsem Jakovi, že máme zavolat policajty, ne ho jen zbít, ale trval na tom, že nechce, aby si tím Amber prošla. A teď to dělá někomu jinýmu!″Moje máma mluvila minulej rok o jeho odchodu. Pak jsme se přestěhovali sem. Řekla, že je to novej začátek a že bychom měli všichni začít znovu, ale nepomohlo to," řekl Johnny smutně. Klekl jsem si vedle něj a dal jsem mu ruku na rameno. Ve skutečnosti jsem ho neznal tak dobře, on byl víc Andílkův přítel než můj, ale věděl jsem, že je to dobrej kluk.″Johnny, tvoje máma ho chce pořád opustit?" Zeptal jsem se a podíval se na Jakea, který vypadal, jako by byl připravenej každou chvíli vybouchnout. Budu ho muset bedlivě sledovat. Pokud přijde čas, budu po jeho boku, ale nemůžeme se do něčeho vřítit, potřebujeme, aby to vypadalo jako sebeobrana.Johnny pokrčil rameny. ″Nemluvil jsem s ní o tom od doby, co jsme se sem přestěhovali, takže nevím. Vím, že má strach o Matta. Ještě mu neublížil, ale je mu jenom rok," odpověděl, hlas se mu zlomil.Stiskl jsem mu podpůrně rameno. Ten hajzl je fakt nemocnej. Jake se posadil vedle něj a rozpačitě ho pohladil po zádech. Jako kluci jsme na podporu nebyli opravdu moc dobrý. Andílek by pro to byla ideální, je tak zatraceně milující a laskavá.″Johnny, musíš říct mámě, že už to předtím dělal. To nemůže jen tak hodit za hlavu, musí ho opustit dřív, než udělá něco Mattovi," řekl Jake laskavě.Johnny přikývl a vstal. ″Půjdu si s ní domů promluvit, pokud budu moct."″Johnny, pokud budeš někdy potřebovat pomoc, můžeš mi zavolat. Ve dne v noci, rozumíš? A pokud budeš potřebovat místo k přespání na několik dní, tvoje máma a brácha taky, pak můžete zůstat tady," řekl Jake divoce. Myslí to vážně, Jake je skvělej kluk a nikdy by nenechal ublížit svojí rodině nebo přátelům, myslím, že technicky byl Johnny taky jeho rodina.″Díky. Počkám, dokud tam nebude a pak si s ní promluvím." Johnny přikývl a díval se opravdu smutně a trochu vystrašeně.″Zavolej mi a dej mi vědět, jak to jde. A mám vážně místo k bydlení, mojí mámě to vadit nebude, a nevrátí se domů další dva týdny," prohlásil Jake, doprovázejíc Johnnyho ke dveřím. Položil mu ruku na ramena. ″Všechno bude v pohodě," ujistil ho Jake. Johnny vypadal jako malý ztracený chlapec, nevypadal být na všechno připravený, ale myslím, že se stane rychle chlapem jako Jake, když byl malej.″Nemyslím si, že bys měl říct Amber některou z těchto věcí. Opravdu si kolem toho nepotřebuje dělat starosti a nevím, co mi na to všechno řekne máma," zamumlal Johnny, mračíc se.Přikývl jsem. To byl asi dobrej nápad. Pokud by Andílek o tom všem věděla, určitě by byla vytočená, bála by se o Johnnyho a Matta a všechno, co víme, jeho máma ho možná na prvním místě ani nebude chtít opustit. Můžeme jí to říct, až přijde čas. ″Jo, dobrej nápad," souhlasil jsem přikyvujíc.″OK díky. Mějte se." Smutně se usmál a zamířil ven z domu.Jake zavřel dveře a přitiskl na ně čelo. ″Liame, musíš mi dát jeden dobrej důvod, proč bych tam neměl jít a neměl mu podříznout hrdlo," zavrčel, celé jeho tělo strnulé.″Protože pak budeš ve vězení a Andílek tu nebude mít svýhovelkýhobráchu, aby ji chránil," řekl jsem rychle, protože jsem věděl, že Amber byla jedinou věcí, která ho udrží v klidu a zdrženlivýho.Jake se ke mně otočil a udělal něco, co jsem ho v jeho životě ještě nikdy neviděl udělat, klesl proti dveřím, přitáhl si kolena k hrudi a brečel. Cítil jsem, jak se mi při pohledu na něj kroutí vnitřnosti. Byl jsem zase tak naštvanej, potřeboval jsem si připomenou přesně ten samej důvod, proč jsem tam nemohl jít a podříznout mu hrdlo. Sedl jsem si vedle Jakea a dal jsem mu ruku kolem ramen, zatímco brečel. Nemyslím si, že by to ze sebe někdy předtím dostal.AmberMezi mnou a Johnnym byli věci opravdu napjatý za poslední týden. Věděla jsem, že věděl o tom, co nám náš otec dělal, dobře, něco z toho. Jake mě ujistil, že mu toho o mě neřekl hodně, protože věděl, že nechci, aby o tom lidi věděli. Řekla jsem Johnnymu, že o ničem z toho nechci mluvit a on to respektoval. Zdálo se, že se poflakuje venku s Jakem a Liamem víc, než se mnou a Kate v současný době. Vždycky mluvili tichýmšeptem a přestali, když jsem se dostala do jejich blízkosti. Napadlo mě, jestli nemluví o mě, ale abych byla upřímná, opravdu jsem to nechtěla vědět. Nechtěla jsem o tom chlapovi už nikdy znovu mluvit, takže jestli mluvili o mně a vynechali mě z toho, pak dobrý.Když jsem se probudila v pátek ráno, Liam byl už vzhůru a tiše se oblékal. ″Hej, jdeš dělat procházku hanby?" Škádlila jsem ho, přemýšlejíc, proč se plíží z mého pokoje. Nikdy se neprobudil dřív než já.Zasmál se a natáhl si tričko dřív, než vlezl zpátky do postele. Zahákla jsem prsty do poutek jeho pásku a přitáhla jsem si ho blížk sobě. ″Jediná hanba, co mám je, že musím vylézt z tvojí postele. Byl bych šťastnej, kdybych s tebou zůstal v posteli navždycky, ale mám něco, co je dneska třeba udělat, takže půjdu." Něžně mě políbil, což způsobilo malé třepotání v mém žaludku, to ve mně jeho líbání vyvolávalo.Něco, co musí udělat? Co to má znamenat? ″Co musíš udělat, fešáku?" Zeptala jsem se a přitáhla si ho blíž k sobě, zastavujíc ho od vstávání.Usmál se a převalil se na záda, přetahujíc si mě na sebe. ″Nic zajímavýho. Jen musím něco vyřešit ohledně vysoký, to je všechno."Odpověděl, vypadajíc, že mu je nepohodlně. Lhal mi? Podívala jsem se na jeho tvář, oči měl trochu napjaté, určitě mu bylo kvůli něčemu nepříjemně.″Liame, děje se něco?" Zeptala jsem se ustaraně. Ach srát na to, vídá se s někým dalším, nebo něco?Usmál se a zapletl mi do vlasů prsty. ″Nic se neděje. Nedělej si svojí hezkou hlavou kvůli ničemu starosti. Je to jen pár lovcůtalentů, co se se mnou chtějí setkat, a tohle je jediný čas, kdy můžou přijet,"vysvětlit, pořád vypadajíc, že mu je nepříjemně.Přikývla jsem, zřejmě měl něco, co se přede mnou snaží utajit, nakonec mi to řekne. Věřím mu. Byla jsem si jistá, že mě nepodvádí -bylo prostě hloupý si to na ten okamžik myslet. Vím, že mě miluje. Sklonila jsem se a políbila jsem ho, odtahujíc se jsem ho kousla do brady, miloval, kdyžjsem to dělala. Jeho ruce se mi sevřely kolem pasu, jak se jeho dech začal zrychlovat, usmála jsem se a kousla ho do ušního lalůčku.Zasténal. ″Andílku, musím jít. Neškádli mě," zakňučel.Usmála jsem se mu proti krku a posadila jsem se, nafučená, rozhodnutá mít s ním nějakou zábavu předtím, než odejde. Dramaticky jsem si povzdechla. ″OK, no myslím, že si teda půjdu dát sprchu sama."Znovu zasténal. ″Andílku, nedělej mi to, to není fér, víš,"zamumlal, mračíc se.Nemohla jsem si pomoct, ale smála jsem se jeho chlípnému výrazu, jak jsem z něj slézala. ″No, bav se se svými hledači talentů.Zapůsob tvým úžasným talentem, fešáku," instruovala jsem a znovu jsem ho něžně políbila.Dal mi vlasy za ucho. ″Miluji Tě. Uvidíme se po škole."Zamračila jsem se. Nepřijde do školy? ″Nejdeš potom doškoly?" Zeptala jsem se, zklamaná, že se s ním dneska moc neuvidím.Povzdechl si a zavrtěl hlavou. ″Ne, ale uvidíme se potom,"opáčil, znovu mě líbajíc, jak vylézal z postele.″Liame?" Zavolala jsem, jak se chystal vyjít ze dveří. Zastavil se a zvědavě se na mě ohlédl. ″Taky Tě Miluji a hodně štěstí s hledači talentů. Prostě si pamatuj, že budou mít štěstí, pokud tě budou mít, není jiná cesta," řekla jsem upřímně. Hledači talentů se předháněli kvůli Liamovi, nemusel moc pracovat, aby na lidi zapůsobil, jeho schopnosti mluvili sami za sebe. Usmál se a mrkl na mě, než se vydal dveřmi ven.Osprchovala jsem se a vyšla ven, abych si dala něco k snídani, Jake tam seděl v pyžamu, i když byl skoro čas odejít. ″Hele, měl by sis pospíšit, nebo přijdeš pozdě," pokárala jsem ho, mračíc se při pomyšlení na zdržení.Zavrtěl hlavou. ″Není mi dobře, takže nepůjdu. Požádal jsem Caseyho, aby tě odvezl, protože Liam má sraz s hledači talentů," řekl tiše.Jakovi se stěží někdy udělalo špatně. Šla jsem k němu trochu s obavami a položila jsem mu ruku na čelo. Nebyl horký, nebo tak něco. ″Nemyslím si, že máš teplotu. Co se děje?" Zeptala jsem se, měla jsem starosti.″Je mi blbě, to je všechno. Jdu zpátky do postele. Casey tu bude za patnáct minut," odpověděl, vstal a zamířil na chodbu.″Nic ode mě nechceš, Jaku?" Zeptala jsem se.Zavrtěl hlavou. ″Budu v pořádku, Ambs. Uvidíme se později." Mávl přes rameno a zmizel ve svém pokoji.Casey byl vtipnej na cestě do školy, vždycky jsem ho měla ráda a on po mě nikdy nešel, což je skvělý. Zdálo se, že na mě všichni kluci přestali mít ty svoje komentáře, od doby, co jsem s Liamem. Když jsme dorazili, všimla jsem si Kate, Seana a Sarah, tak jsem přišla k nim.″Ahoj," hlaholila jsem s úsměvem.″Ahoj, Amber. Kde je Jake a Liam?" Zeptal se Sean, dívajíc se přes moje rameno.″Liam má sraz s nějakými hledači talentů kvůli vysoký,"řekla jsem hrdě. ″A Jake je nemocnej," dodala jsem a nakrčila jsem nos. Doufám,že se někam nevyzvrací a nebude to po mě chtít uklidit!″Jo? Johnny je taky nemocnej. Volal mi dneska ráno," řekla Kate nafučeně. Pořád se jí nezeptal, jestli spolu budou, jak se chystal. Neřekla jsem jí, co o ní říkal, myslela jsem, že by bylo lepší, když to zjistí od něj.″Johnny je taky nemocnej? Doufám, že se tu nic nešíří."Trhla jsem sebou při pomyšlení, že jsem nemocná, nenáviděla jsem zvracení.″Já taky. Pojď, jdeme do třídy," navrhla Kate, zahákla se do mě a táhla mě do budovy.Škola utíkala neuvěřitelně pomalu, protože jsem neviděla Liama v době oběda, na což jsem se vždycky těšila. Dopoledne a odpoledne bylo rozmazané jen do jednoho dlouhého dne bez-Liama a k tomu všemu jsem se taky začala cítit trochu špatně. Bylo mi zle od žaludku a nemohla jsem do sebe vnutit ani oběd.Skvělý, teď budu nemocná!Snažila jsem se volat Jakovi, aby věděl, jak se cítím, ale nezvedal to. Pravděpodobně spal, nebo tak něco. Kate mě hodila domů, protože kluci tu dneska nebyli. Vysadila mě vepředu a já vešla do domu, cítila jsem se vyčerpaně, všechno, co jsem chtěla dělat, bylo jít spát.Jak jsem vešla předními dveřmi, viděla jsem kufry a krabice a černé odpadkové pytle plné věcí, všechno nashromážděné v hale. Co k čertu tohle všechno je? ″Jaku?" Zavolala jsem.Slyšela jsem hlasy v kuchyni, tak jsem tam šla a viděla jsem Liama, Jaka, Johnnyho a Ruby, která držela v náručí malé dítě, cožpředpokládám, že byl můj malý bratr Matt. Oficiálně jsem ho ještě neviděla, kromě toho, co bylo minulý týden. Co tu k čertu dělají? Počkat, myslela jsem, že Kate říkala, že je Johnny nemocný - nevypadal nemocně.″Ahoj. Co je tohle všechno? Lidi, vy tu máte zasedání?"Popichovala jsem je. Ruby se na mě slabě usmála, oči měla mírně růžové, jako by brečela. Cítila jsem, jak mi tuhnou záda při pohledu na její smutný obličej.Liam přišel a ovinul mi ruku kolem pasu. ″Andílku, musíme ti něco říct," řekl tiše. Zalapala jsem po dechu, protože tón jeho hlasu naznačoval, že to co přijde, bude špatný.Jake udělal krok vpřed. ″Dělá to zase, Ambs. Opustili ho.Řekl jsem, že tu můžou chvíli zůstat. Máma říkala, že je to v pořádku," vysvětlil.Ruby začala znovu tiše plakat. Podívala jsem se na Johnnyho. Byl týranej a neřekl mi to? Cítila jsem, že jsem na něj za to naštvaná. Věděl, co nám ten člověk dělal, měl by vědět, že se mnou mohl mluvit! Otevřela jsem pusu, abych na něj křičela, ale jeho výraz mě zastavil. Vypadal tak smutně, vinen a vlastně trochu vystrašeně. Odtáhla jsem se z Liamovo náruče a pevně jsem objala Johnnyho. Bože, taky byl týranej mužem mých nočních můr, nemohla jsem na něj být naštvaná, tohle nepotřebuje ještě k tomu všemu ostatnímu.Najednou všechno dávalo smysl, nikdy o něm nemluvil rád. Když jsem se ho zeptala, jestli to s ním jde dobře, vždycky vypadal, že mu je opravdu nepříjemně. Byl tak nervózní, když jsem minulý týden byla u nich doma, když uviděl mého otce.″Mohl jsi se mnou mluvit," zašeptala jsem, cítila jsem, jak mi pomalu tečou po tváři slzy, truchlila jsem, protože jsem přesně věděla, na co myslel a jak se právě teď cítil. Já jsem alespoň měla Jaka a Liama, kteří na mě pak dávali pozor, ale Johnny byl starší, pravděpodobně měl pocit, že má chránit svojí matku a bratra.Johnny mě objal. ″Nechtěl jsem tě rozrušit, plánovali jsme to celejtejden. Jake a Liam nám dneska pomohli sbalit všechny věci, zatímco byl on v práci. Je na víkend pryč. Nevrátí se zpátky dřív než v neděli ráno."Odtáhla jsem se a políbila ho na tvář. ″Teď je všechno v pořádku. Žádnej strach, už ti neublíží," řekla jsem přísně. Otočila jsem se a objala Ruby, i když jsem ji ani neznala, prostě vypadala, jako když právěteď potřebuje obejmout. Dítě v její náruči bylo nádherný, vypadal stejnějako ona, ale s blond vlasy.″Jsi v pořádku, Ambs?" Zeptal se Jake, obavy obarvily jeho hlas.Hlasitě jsem polkla. Ve skutečnosti jsem se cítila špatně.Myslím, že jsem tím vším byla trochu ohromená. Nemohla jsem vlastně všechno vstřebat. ″Vlastně se cítím trochu divně," přiznala jsem a mnula jsem si rukou tvář.″Andílku, vypadáš trochu bledě. Chceš něco k pití, nebo tak něco?" Zeptal se Liam, šel směrem ke mně.Sakra, byla jsem tak horká! Rty a prsty mi brněly, začala jsem cítit trochu závra

hfsfmdKde žijí příběhy. Začni objevovat