hfsfmd

12

Museli jsme usnout, protože jsem se probudila s Liamem omotaným kolem sebe. Podívala jsem se na jeho hodiny. Do hajzlu bylo přesně devět! Jake už byl doma. Probudila jsem ho. ″Hej, musím jít, je po devátý," řekla jsem, naléhavě jsem se ho snažila ode mě rozmotat.Zasténal. ″Ještě deset minut, Andílku," zamumlal ospale.Zasmála jsem se, vypadal tak roztomile, když byl ospalej. Zahihňala jsem se, jak jsem ho lochtala. ″Liame, není ráno, je ještě večer, ale musím jít. Jake se bude divit, kde jsem!" Vysvětlila jsem mu, konečně jsem ho od sebe odvalila a vyskočila. Zasténal a přitáhl si mě k sobě zpátky, držíc mě pevně proti jeho tělu, smějíc se ospale. Zahihňala jsem se. ″Přestaň! Musím jít," řekla jsem se smíchem, když mi okusoval ušní lalůček.Zavrtěl hlavou. ″Ne, já nechci, aby si šla," zamumlal, jak mě políbil na krk. Odstrčila jsem ho a on zasténal. ″Ale budeš mi chybět," zakňučel, což mě rozesmálo ještě víc.″Uvidíme se za hodinu. Mimochodem, mám domácí úkol," řekla jsem s pokrčením ramen.Poraženě si povzdechl. ″Jo, já taky," přiznal, mírně špulil rty. Vylezla jsem z postele a šla jsem ke dveřím. ″Hej počkej. Vyprovodím tě." Popadl mě za ruku, jak jsme šli chodbou.Strčila jsem hlavu do obýváku. ″Ahoj, Pat. Ahoj, Ricku," zavolala jsem.″Sbohem, zlato," odpověděl Rick, nespouštějíc oči z televize.Pat se na mě zakřenila. ″Ahoj, Amber. Bavili jste se?" Zeptala se, mrkajíc na mě. Začervenala jsem se jako blázen a přikývla, nejistá, jestli by mi fungoval hlas, kdybych se snažila mluvit. Liam protočil oči a odtáhl mě ke dveřím, kde mě přitiskl k sobě a lehce líbal, dokud se mi netočila hlava.″Uvidíme se v 10:30, OK?" Zašeptal, hladíc mě po tváři.Rychle jsem šla do svého domu, otáčejíc se jsem se usmála na Liama, jak jsem vešla do dveří. Bůh mu žehnej, stál na konci jejich verandy, aby se ujistil, že jsem se vrátila domů v bezpečí a to bydlím třicet stop od něj.Jake seděl na gauči, čekajíc na mě. Když jsem vešla do dveří, podíval se na mě, oči ztvrdlé vztekem. ″Kde jsi byla? Měl jsem strach! Mohla jsi nechat vzkaz, nebo tak něco," řekl a nesouhlasně potřásl hlavou.″Omlouvám se, byla jsem u Liama. Pat mě požádala, abych zůstala na večeři, a já myslela, že když tu nejsi, že bych tam sama mohla jít," řekla jsem s pokrčením ramen.″Miluju večeře Pat!" Zasténal, jeho rozzlobený výraz opouštějíc jeho tvář, nahrazen jedním žárlivým.″Jo, o jednu dobrou si přišel, dělala domácí koláč a všechno," škádlila jsem ho se zlomyslným úsměvem, jak zasténal.″No, já si užil svůj grilovanej sýr," zažertoval, rozesmívajíc mě.″Jdu dělat domácí úkol." Otočila jsem se a vyšla chodbou, tak abych mohla jít do svého pokoje.″Ambs, počkej. Musím s tebou o něčem mluvit," řekl a poklepal na gauč vedle něj, vypadajíc smutně.Svalila jsem se vedle něj. ″Co se děje, Jaku?" Zeptala jsem se, měla jsem obavy, vypadal opravdu rozrušeně.Zhluboka se nadechl. ″Dneska večer jsem mluvil s mámou."Usmála jsem se. ″Jo? Je v pořádku? Přijede domů?" Zeptala jsem se, začínala jsem být nadšená z přemýšlení, že uvidím mámu dřív než za pár týdnů. Stýskalo se mi po ní jako blázen a čas, kdy tu byla, uběhl vždycky až moc rychle.Zavrtěl hlavou. ″Něco mi řekla, ale já nechci, aby si kvůli tomu vyšilovala. Není se čeho bát, slibuju." Vzal mě za ruku a podíval se na mě, smutně se usmívajíc.Oh blbost, tohle bude špatný! ″Co je?" Zeptala jsem se, už jsem si představovala to nejhorší. Chystali jsme se přestěhovat do Číny. Ztratila práci. Bude se znovu vdávat - ale myslím, že to nemusí být nutně špatná věc, pokud by to nebyl kretén. Přes mysl mi běželo stovky věcí, ale to poslední, co jsem čekala, bylo to, co řekl Jake.″Náš otec jí kontaktoval. Chce nás vidět, zdá se, že je napravenej z toho, co dělal," odplivl skrz zuby, jeho smutek se obracel na slepý vztek.Nemohla jsem dýchat. Plíce mi prostě odmítali pracovat. Srdce mi bilo moc rychle, jak se moje tělo začalo třást. On se vrací. Chce nás vidět. Naposledy, kdy jsem toho chlapa viděla, mi roztrhl mojí školní košili a přišpendlil mě na podlaze, zatímco si sundával svoje kalhoty. Chystal se mě znásilnit, když Jake a Liam přišli a zmlátili ho. Ach Bože, on se vrací. Přehrávala jsem si všechno to, kdy mlátil Jakea a mě, všechno to dotýkání se mě, když jsem s ním byla sama, šeptání slov a tajné úsměvy. Začala jsem vidět černé skvrny, jak jsem omdlévala. Chtěla jsem umřít, mohla jsem cítit, jak se moje tělo vypíná, neschopno se vypořádat s těmi bolestnými vzpomínkami.Byla jsem si nejasně vědomá křiku. ″Prostě běž. Já jí můžu pomoct!" Poznala jsem ten hlas, křičel.″Kurva zavolej 911. Nemůže dýchat!" Křičel Jake.″Jaku, pusť ji! Zvládnu to, slibuju," řekl ten hlas znovu naléhavě.Byla jsem lehce odstrčená a pak jsem cítila dvě silné paže omotávající se kolem mě, přitahujíc si mě k tvrdé hrudi, byla tam krásná vůně, kterou jsem znala jako Liamovu.Ach díky Bohu, Liam je tady! Můj srdeční tep se začal zpomalovat, jak jsem cítila jeho rty přitisklé k mému krku a pomalé dýchání tam a zpět. Snažila jsem se s ním srovnat svoje dýchání. Soustředila jsem se na pocit jeho stabilního tepu proti mojí hrudi a černé skvrny pomalu začaly slábnout. Po několika minutách jsem získala kontrolu nad pažemi a omotala jsem je pevně kolem jeho pasu a přitiskla jsem se k němu, jako by to byla ta jediná věc, co mě udrží od pádu z okraje světa. Můj otec se blíží zpátky, ale jsem s Liamem, nedovolí, aby mi bylo ublíženo, to vím. Tak jsem se v jeho náruči začala cítit bezpečně. Potom, co se zdálo jako věčnost, jsem byla schopná se od něj odtáhnout a podívat se na něj.″Teď jsi v pořádku?" Zeptal se, položil mi ruce na tváře a přitiskl čelo k tomu mému.Přikývla jsem a olízla si rty, z nějakého důvodu chutnali slaně a pak jsem si uvědomila, že brečím. Otřela jsem si obličej a popotáhla. Pomalu jsem si začínala být vědomá svého okolí, byla jsem pořád v obýváku. Rozhlédla jsem se a viděla jsem, jak tam sedí Jake, šokovanej, díval se na mě a Liama. Pusu otevřenou, oči vytřeštěné. Přemýšlela jsem, že popojdu zpátky, ale nemohla jsem. Nemůžu se vzdálit od Liama, je mojí bezpečností, je ten, kterého potřebuju, ten, který mě přes to všechno drží při smyslech.Jake přišel a odtáhl mě z náruče Liama, nutíc mě zakňučet. Popadl mě do pevného objetí. ″Sakra, Amber. Už nikdy mi to znovu nedělej! Myslel jsem, že umřeš! Do prdele, vyděsila jsi mě," zakřičel Jake, jak mě jemně pohupoval sem a tam.″Jsem OK," řekla jsem slabě. Podívala jsem se zpátky po Liamovi pro uklidnění a viděla jsem, že tam není, panika začala stoupat v mojí hrudi, jak se mi začalo těžce dýchat. ″Kde je Liam?" Dusila jsem se, slzy mi znovu tekly po tváři. Ach Bože, on mě opustil!Jake mě pevně objal. ″Ššš, to je OK. Dýchej, ššš," zamumlal, ale nemohla jsem, moje plíce byly moc těsný. ″Do prdele!" Zalapal Jake po dechu, dívajíc se na mě. ″Liame, pojď sem rychle!" Skoro křičel.Liam běžel zpátky do místnosti, držíc sklenici vody, kterou mrsknul na stůl, půlku rozlil předtím, než mě objal. ″To je OK, Andílku," zašeptal a znovu mi položil rty na krk.Po několika minutách, kdy jsem se mohla odtáhnout, jsem se na Liama vděčně usmála.Jake se díval vražedně naštvanej. ″Co to kurva je? Vy dva jste spolu, ne?" Zařval.Liam jen zvedl ruku, aby zastavil jeho řvaní. ″Podívej, Jaku, ty a já si o tom promluvíme, ale teď není ten správnej čas po tom, co se právě stalo. Potřebuju se ujistit, že je OK," řekl přísně, ukončujíc rozhovor.Jake se na mě omluvně podíval a přikývl. ″Je mi to líto, Amber, ale musel jsem ti to říct, ujistit se, že to víš, ale slibuju, že ho nikdy nenechám ti ublížit. Nemusíš si kvůli ničemu dělat starosti. Zabiju ho dřív, než se tě dotkne," řekl Jake, vzal mě za ruku.Usmála jsem se, ale měla jsem pocit, že to vypadalo spíš jako úšklebek. ″Já vím, Jaku. Promiň, že jsem vyšilovala a vyděsila tě." Zvedla jsem třesoucí se ruku a znovu si utřela slzy.″To je OK. Prostě to znovu nedělej," řekla a usmál se na mě. Slabě jsem se zasmála a přikývla.Liam mi podal sklenici vody a já ji vděčně vypila. Všimla jsem si, že JakeLiama sleduje na každém kroku, jeho naštvání do očí bijící. ″Přestaň se na něj tak dívat, Jaku, neudělal nic špatnýho," řekla jsem a zamračila jsem se.Zavrtěl hlavou a zaťal zuby, zhluboka se nadechl, očividně se snažil uklidnit předtím, než bude mluvit. ″Vy dva jste spolu," řekl prostě, dívajíc se mezi náma dvěma pro potvrzení. Nepohodlně jsem se na svém místě posunula. OK, tolik k pár týdnům.″Jo," odpověděl Liam, přikyvujíc. Jeho paže omotané těsně kolem mě. Já jsem se do něj přikrčila, chtěla jsem, aby to byl sen. Nejen, že se vrací můj násilnickej otec, ale můj brácha teď bude mlátit mého přítele.″Jak dlouho?" Zeptal se Jake. Jeho čelist byla pořád napjatá, ale zdálo se, že se mu daří ovládat.″Od pátku," odpověděl Liam tiše. Vypadal opravdu provinile a já jsem věděla, že to byla moje chyba, protože jsem ho požádala, aby o tom lhal.″Chtěl ti to říct hned, Jaku, ale já jsem chtěla počkat. Nechci, abyste se prali. Prosím?" Prosila jsem, dívajíc se na svého bráchu, házejíc po něm štěněčí pohled.″Máš ho ráda, Amber?" Zeptal se Jake, zavírajíc oči, vypadal smutný a zklamaný.″Jo," přiznala jsem, pořád jsem ho očima prosila, aby to akceptoval a nedával za to vinu jen Liamovi. Nenáviděla bych, kdyby se kvůli mně rozhádali.Přikývl, ale neotvíral oči. ″Co to bylo, co jsi udělal, Liame? Jak jsi to udělal? Takhle ji uklidnit?" Zeptal se, otevírajíc oči a dívajíc se na něj vděčně.″Nevím. Je to prostě něco, co ji uklidňuje, to je všechno. Dělám to vždycky," řekl Liam s pokrčením ramen.″Děláš to vždycky? Už si to dřív dělal?" Zeptal se Jake, vypadajíc zmateně.″Jo, uklidňoval jsem ji už několikrát," odpověděl Liam smutně. Myslela jsem na to, co měl na mysli, všechny ty časy, kdy mě viděl brečet, pravděpodobně každý večer do věku čtrnácti let.″Co? Kdy? Nikdy jsem neviděl, že bys to dělal," protestoval Jake, zavrtěl hlavou a díval se zmateně. Zhluboka a roztřeseně jsem se nadechla. Teď zjistí, že Liam spí v mém pokoji. Překřížila jsem prsty a modlila jsem se, aby to šlo dobře, aby byl Jake OK a nebyl moc nasranej na jeho nejlepšího kamaráda. Liam se na mě podíval kvůli povolení mu to říct, přikývla jsem a kousala si ret, věděla jsem, že dřív nebo později to musí být řečeno.″Jaku, prosím nevyšiluj," prosila jsem, pohybujíc se, takže bylo moje tělo mírně před Liamem, v případě, že by se na něj Jake vrhl, nebo tak něco. Můj malý posun ho může jen odradit od rvačky s mým přítelem.″Jaku, kámo, nic se nestalo, přísahám," slíbil Liam. Jake se na něj podíval, jeho výraz ještě víc zmatený. ″Když mi bylo deset, viděl jsem ji mým oknem brečet na posteli. Tak jsem se tam vplížil, abych se ujistil, že je OK a skončil jsem tak, že jsem s ní v posteli usnul." Jake se na něj zamračil, jako by ho tu chtěl zabít a pak zase. ″Stalo se to znovu další noc, a další. Brečela, tak jsem se k ní vplížil oknem. Po chvíli se to stalo zvykem," řekl Liam, mírně se mračil.Jake vyskočil se zaťatými pěstmi. Jeho oči tvrdé a zírající na Liama. Rychle jako blesk, Liam mě chytil za ruku a starostlivě mě stáhl za sebe. Jakovi se zablesklo v očích předtím, než se jeho tvář uklidnila. ″Proč jsi to udělal?" Zeptal se Jake, povzdechl si a díval se upřeně na Liama.″Udělal co?" Zeptal se Liam zmateně, pořád mě držel za sebou.″Takhle přesunul mojí ségru za sebe," řekl Jake, jeho tvář teď úplně uklidněná.Liam zavrtěl hlavou, jako by nechápal otázku. ″Nechci, aby se jí něco stalo, to je všechno."Jake se posadil a prohrábl si rukou jeho blond vlasy. ″Opravdu máš rád mojí sestru?" Zeptal se, dívajíc se na podlahu.″Jaku, já tvojí sestru miluju, ty to víš." Liam se na pohovce opřel a přitáhl si mě, abych seděla vedle něj.Jake přikývl. ″A ty si dřív spal v její posteli, když jste byli děti," prohlásil Jake, jako by se snažil ujistit si fakta.″Ne jen, když jsme byli děti, to je to, co se ti snažím říct. Ona pořád brečela, a tak jsem se proplížil a utěšoval ji každou noc. Prostě se to stalo zvykem a teď, ani jeden z nás nemůže skutečně spát, když tam není ten druhý," přiznal Liam, mračíc se.Tvář Jakea vystřelila nahoru. ″Pořád ještě spíš v jejím pokoji? Každou noc, od doby, co ti bylo deset? Sakra, Liame. Do prdele! Vykurvenej, blbej debile!" Křičel Jake, nebyl opravdu schopnej dostat slova ven, udělal krok dopředu, znovu zatínal pěsti. Trhla jsem sebou. Ach Bože, už je to tady!Zvedla jsem ruce a snažila jsem se ho zastavit. ″Jaku, pamatuješ si, když jsem se probouzela a celou dobu křičela?" Zeptala jsem se zoufale. Potřebovala jsem, aby viděl rychle ten důvod, předtím než skončí ve rvačce.Přikývl a trhl sebou. ″Jo, přestalo to, myslím, když ti bylo osm, nebo tak nějak."Přikývla jsem. ″Jo, bylo mi osm. To bylo, když Liam začal spát se mnou. Nemám už noční můry, protože tam je Liam," řekla jsem, usmívala jsem se a tiskla ruku Liama.″Jo tak! Spal jsem pak s tebou od tý doby několikrát," protestoval Jake.″Jo, spal, ale pořád jsem měla noční můry, i když jsi tam byl," opáčila jsem. Jake sebou trhl a přikývl, zřejmě si vzpomněl, jak v jeho posteli křičím na celej dům. ″Od té doby jsem měla jen pár nočních můr, jenom v těch chvílích, kdy tam Liam nebyl. Stejně jako v případě, když byl na dovolených, nebo tak něco," vysvětlovala jsem, dívajíc se na Jakea, sledovala jsem, jak mu přes tvář střelilo porozumění. Všichni jsme byli chvíli zticha. Liam mě hladil po hřetu ruky, Jake prostě zíral na podlahu.Po tom, co se zdálo jako věčnost, Jake se podíval na Liama. ″Liame, jestli ublížíš mojí sestře, nejlepší kámoš nebo ne, zabiju tě," varoval Jake. Mohla jsem vidět, že to myslí vážně.″Neublížím, slibuju," slíbil Liam, smějíc se konejšivě.″Dobře, no, já jdu do postele. Myslím, že se uvidíme ráno, ujistěte se, že jsou zamčený dveře, než půjdete do postele," instruoval Jake, vstal a nechal nás tam sedět na pohovce, v šoku.Podívala jsem se na Liama, prostě vypadal tak ohromeně, jak já jsem se cítila. ″Wow, to bylo jednodušší, než jsem si myslel," přemítal, usmál se na mě a položil mi ruce po stranách obličeje.Usmála jsem se, prostě ráda, že je to konečně venku. ″Chceš jít do postele, Liame? Nemám náladu na domácí úkol, jen chci jít spát." Jen jsem potřebovala ležet v posteli a mít jeho, jak mě objímá, na chvíli.Přikývl a políbil mě na nos. ″Jo, jen se první vrátím domů. Jake volal a říkal, že vyšiluješ, tak jsem vyběhl z domu, aniž bych řekl svým rodičům, kam jdu." Pohladil mi jemně tváře palci, dívajíc se na mě smutným úsměvem.″OK. Myslím, že půjdu do postele a uvidím tě, až budeš připravenej," řekla jsem, vstala a táhla ho ke dveřím.″Hele, můžu použít dveře, teď když to Jake ví?" Usmál se.Zasmála jsem se nad jeho vzrušením, ale zavrtěla jsem hlavou. ″Ne, tví rodiče by tě mohli vidět....pokud jim neřekneš, že tady zůstáváš," navrhla jsem.Šťastně se usmál. ″Rád bych prošel vašimi dveřmi a dostal se do tvojí postele, nikdy předtím jsem to neudělal."Vytáhla jsem svoje klíče a dala mu je. ″Ujisti se, že si za sebou zamkl, OK?" Políbila jsem ho na tvář a vydala se do svého pokoje.Bylo skoro deset, ale moje tělo se cítilo být tak vyčerpané ze všech těch emocionálních dramat, že jsem se cítila, jako bych nespala několik dní. Svlékla jsem se a vklouzla do svého oblíbeného trička, které bývalo Liamovo. Usnula jsem okamžitě. O pár minut později jsem cítila dvě ruce, jak se omotávají kolem mě a těžkou nohu, jak se přehazuje přese mě. Usmála jsem se a přitiskla se zády k němu. Můj přítel. Toho jsem potřebovala, když se něco pokazilo.Je to divný, ale když mě dneska Jake odtáhl od Liama, cítila jsem se divně, jako bych ztratila svoje srdce. Až do té doby jsem si neuvědomila, jak silně jsem s ním propojená. Je pro mě doslova vším. Když kolem mě předtím omotal ruce, cítila jsem se, jako bych byla doma, moje panika začala ustupovat. Cítila jsem, že pokud je se mnou, jsem v pořádku.Schoulila jsem se k němu a slyšela, jak šeptá, ″Miluji Tě," těsně předtím, než jsem spadla do hlubokého spánku beze snů, tentokrát jsem o jeho slovech nepochybovala.