Část 7.Tajemství

71 6 0
                                    

Mett

Bylo brzo ráno a nemohl jsem usnout venku byla ještě tma,Becky klidně spala.Slyšel jsem že zavrzali dveře,podíval jsem se co se děje.Přišel jsem k oknu a uviděl Mika jak stojí venku a prohlíží si hory.Otevřel jsem dveře a šel za ním."Ahoj Miku,taky nemůžeš usnout".Trochu sebou cukl."Ahoj Mette docela si mě vyděsil"a usmál se."Ne taky nemůžu spát,tak jsem si šel prohlédnout hory"."Jo je to nádhera,až na to že tu na nás číhá Wendigo"řekl jsem."Jo to je fakt,vzpomínáš si Mette když jsme byly děti jak nás táta sebou bral do lesů a vždycky nám vyprávěl o tom jak v lesích žijí příšery"."Ano,na to si vzpomínám akorát že tam nebyl sníh a nikdy jsem nechtěl chodit sám"."Tak si myslím že táta měl pravdu"řekl Mike."Nejspíš jo,některé legendy jsou pravdivé a my s jednou bojujeme"."Tak jo Miku jdu si lehnout a zkusit ještě usnout zatím ahoj"."Dobře ahoj".Šel jsem si lehnout a slyšel jsem kroky,"to nemůže být Mike"řekl jsem.A podíval jsem se z okna a uviděl Sam s Mikem,ale nevěděl jsem o čem mluví.Mike něco říkal Sam udiveně koukala.Potom Mika pevně objala a stékali jí slzy po tváři,měl jsem docela strach,nevěděl jsem co se stalo.Už se pomalu vraceli,potichu jsem utíkal do pokoje.Když jsem si lehl tak se vzbudila Becky"Co se děje Mette,si nějaký vystrašený"řekla ospale Becky."To je v pořádku,jenom jsem si byl vzít něco na jídlo"."Tak to jo"řekla Becky.Opřela se o mě a za chvilku usnula.A já jsem nevěděl co si mám o tom myslet a zajímalo mě o čem spolu mluvili.Potom jsem taky usnul. 

Ráno

Když jsem se probudil ostatní byly vzhůru,oblékl jsem se a pořád my vrtalo o čem se Mike se Sam bavili.Přišel jsem do obýváku a všichni seděli u  stolu,mluvili o různých věcech asi se chtěl každý na chvilku od reagovat."Ahoj Mette"pozdravili mě všichni."Ahoj,co děláte"."Jenom tak mluvíme  o všem možným"řekl Mike."A co dneska plánuješ,kam půjdeme"zeptal jsem se."Víš že ani nevím,protože už mě nic nenapadá"řekl Mike."Ale mě něco napadlo,co kdybys jsme šli třeba jenom čtyři a ostatní tady zůstali a udržovali s námi spojení"řekl jsem."To je dobrý nápad,vážně dobrý"řekl Mike."Protože když nás je víc tak se sice můžeme rozdělit na skupinky,ale jsme více zranitelní"."To je pravda,dobře uděláme to takhle"."Jo a Mette kdo chceš aby šel"."Já ty Sam a Ashley".Chtěl jsem říct Becky,ale chci aby byla v bezpečí."Tak to dobře"řekl Mike."Lidi teď všichni poslouchejte"řekl Mike."S Mettem jsme se rozhodli že půjdeme dnes jenom čtyři,bude to tak lepší a budeme ve spojení s těmi kteří tady zůstanou".Půjdu já,Mett,Sam,Ashley"."Souhlasíte holky"zeptal se Mike.Sam a Ashley přikývli."Dobře odpoledne zase vyrazíme"řekl Mike."Mike"zeptal jsem se."Ano Mette"."Byl si včera ještě dlouho venku"zeptal jsem se nenápadně."Ne za chvilku jsem šel dovnitř"a podíval se na Sam,která seděla na gauči.Musím zjistit o čem spolu mluvili.Odpoledne se blížilo a měli jsme ještě asi tak dvě hodiny než vyrazíme.Šel jsem se podívat za Becky,která ležela v posteli a četla si knihu."Ahoj krásko"."Ahoj"usmála se."Co čteš"."Wolfcreek hororoví příběh"."Zase horror"zasmál jsem se."Je to podle zkutečnosti a vraha chytli a potom ho pustili"."To jako fakt,skvělí další zabiják".Lehl jsem si vedle Becky a vzal jsem si do ruky deník,který si Becky se sebou sebrala."Mette,až tam půjdete, tak dávej na sebe pozor"řekla Becky."Neboj budu"a políbili jsme se."Tady se píše že Wendiga můžeme zabít tak,že mu usekneme končetiny,to je teda brutus tohle radši použijeme jenom když bude třeba"řekl jsem."To teda jo"řekla Becky.Opřela si hlavu na moje rameno."Trochu se prospím a ty by si měl taky Mette"."Já ne,já jsem toho naspal už dost"."Ale jinak ty se vyspi,já tady budu s tebou".Objal jsem Becky jednou rukou a v další jsem držel deník a četl.Po chvíli jsem si sebral knížku Becky,lákalo mě to si kousek přečíst.Bylo to super,řekl jsem si až tohle skončí tak si pár takových knih přečtu.Uběhla asi hodina a já si četl,Becky spala.Mike přišel do pokoje a zašeptal"Mette už by jsme měli pomalu vyrazit"."Dobře hned jsem u vás".Pomalu jsem si stoupl abych neprobudil Becky.Klekl jsem si a zašeptal jsem"já se vrátím"a dal jsem jí pusu na čelo."Tak co můžeme vyrazit"řekl jsem."Dobře"řekl Mike."Já půjdu se Sam a Ashley půjde s tebou Mette"."Jasně"."Budeme udržovat spojení s ostatními co tady zůstávají"řekl Mike."Tak můžeme vyrazit".

Šli jsme docela dlouho,až jsme narazili na vchod do dolu.Ale byl to jiný vchod nejspíš vedl do druhé části."Tak jo,tady se rozdělíme já a Sam půjdeme vlevo a vy půjdete vpravo".Souhlasili jsme a šli do chodeb.Ušli jsme pár kroků a zeptal jsem se Ashley."Ashley,mohu se tě na něco zeptat"."Ano,co chceš vědět"usmála se na mě."Netajíte před námi něco"."Ne aspoň já teda ne,proč se ptáš"."Jenom že jsem viděl Mika a Sam jak si v noci povídají venku"."Tak to nevím o čem mohli mluvit".Becky se probudila a šla se podívat za ostatníma."Už vyrazili"."Ano ale bud v klidu,máme s nimi spojení"řekl Steve.Šli jsme docela dlouho,ale nic se nedělo."A byla si už tady v dolech"zeptal jsem se."Ne tady nikdy"řekla Ashley.Najednou jsem uslyšel divný zvuk."Počkej Ashley".Co se děje"."Slyšíš to"."Ano co to je"zeptala se Ashley."To nevím".Když jsme chtěli udělat krok,tak se země pod námi začala hroutit."RYCHLE ASHLEY UTÍKEJ"křičel jsem.Ale nemělo to smysl,za chvíli jsme se zřítili dolů."Halo Mette Ashley ozvěte se tady Steve"ale nikdo se neozýval."To je divný,asi jsme s nimi ztratili spojení.Když jsem se probudil,Ashley byla v bezvědomí,měl jsem malé pohmožděniny ale nebylo to tak hrozný.Chytil jsem Ashley."Ashley no tak probuď se".Akorát se probudila a začala kašlat."Jsi v pořádku"."Jo asi....aaau asi mám něco s rukou"."Ukaž,podívám se na to".Ale když jsem se podíval na její levou ruku měla ji asi vyvrácenou nebo vykloubenou."A sakra"."Co co se děje".Když se podívala na svoji ruku zbledla."Ashley halo Ashley".Podívala se na mě."To je ono,teď potřebuji aby ses dívala jenom na mě ano"."Dobře"."A pravou rukou se mě pevně chyt".Dala mi kolem krku ruku a pevně se chytla.Chytl jsem její levou ruku."Připravena"."Ano".Obrátil jsem jí levou ruku a vší silou škubl.Skoro celým dolem šel slyšet Ashley výkřik."To je dobrý,už je to v pořádku".Cítil jsem jak se my bolestí zaryla skoro až pod kůži.Taky to znám,už se my to párkrát stalo a vím že to není příjemné."Tak co v pořádku,můžeme jít dál".Ano,děkuji moc Mette."To je v pořádku"."Kde to asi jsme"zeptala se Ashley."To nevím asi to bude nějaká stará část dolu"."A není tady signál,takže musíme odtud co nejdřív vyjít ven"řekl jsem.Uslyšeli jsme Wendiga."Tohle není dobrý"řekl jsem.A blížilo se to."Rychle utíkej Ashley jdu hned za tebou"."Dobře".Ukázal se přede mnou Wendigo."Tak pojd dáme druhé kolo".Rychle se blížil,jak to měl ve zvyku.Vystřelil jsem pár ran,ale byl rychlejší dal mi ránu a já jsem dopadl až ke zdi.Uslyšel jsem Ashley jak volá."Mette našla jsem východ ven".Podíval jsem se na Wendiga."Tak to druhé kolo odložíme"řekl jsem.A rychle utíkal,ale Wendigo byl za námi."Rychle Ashley musíme pryč"volal jsem.Když jsme vběhli do lesa,tak do nás narazili Mike se Sam."Co to sakra,kde jste byly"řekl Mike.Já a Ashley jsme popadli oba dva a utíkali pryč."Co to děláte co se stalo".řekla Sam."Na vysvětlování bude dost času ted rychle k chatě"řekl jsem.Za námi utíkal Wendigo,ale po chvíli jsme se mu ztratili.

Doběhli jsme do chaty a rychle zavřeli.Všichni se nás ptali kde jsme byly.Pověděli jsme co se nám stalo,Becky ještě pro jistotu prohlédla Ashley ruku.Když se všechno uklidnilo,řekl jsem Mikovi jestli by nešel ven."Co se děje Mette"."Jenom jsem se chtěl zeptat o čem jste se bavili se Sam"."Tak tys nás včera viděl"."Ano"."Tak dobře řeknu ti to ale zatím to nikomu neříkej ví to jenom Chris a Sam"."Dobře".

O 14 hodin dříve.

"Tak o čem si chtěl se mnou mluvit Miku"."Víš Sam nevím jak to říct,ale Joshe nezabil Wendigo"."Vážně jak to víš"řekla nadšeným hlasem."No....víš to Josh je Wendigo"."C....cože,to není možné"."Bohužel je promiň".Objal jsem Sam a zašeptala"děkuji Miku že si mi to řekl."To je v pořádku.

Současnost

"A takhle to bylo"."Takže celou tu dobu co po nás jde Wendigo,tak je to Josh"."Ano"."To je hrůza"."Pod půjdeme zpět do chaty"řekl Mike."Dobře"."Ale zítra ho už musíme dostat"řekl Mike."To ano,protože pořád ho jenom dostáváme ven ale nic"."Teď se vyspíme a zítra ho zkusíme dostat"řekl Mike."Dobře"."Poslední lov se blíží"řekl jsem si pro sebe.

Konec sedmé části.

Until DawnKde žijí příběhy. Začni objevovat