Until Dawn

Část 9.Nesmíš umřít

Důl-Mett a Ashley

Otevřel jsem oči a viděl Ashley jak sedí vedle mě a poslouchá vysílačku."Neboj Ashley,oni nás jistě už hledají"."Už si vzhůru,spal si necelou hodinu"."Vážně,to se divím že jsem usnul s tou nohou"."Ale nevypadá to tak hrozně,jenom to potřebuji vyčistit,už mě to dokonce ani tak nebolí"."To je dobře,ale raději tady počkáme"."Souhlas"a natočil jsem se,aby se my lépe sedělo,noha jenom trochu zabolela."Mette a chci poděkovat že si mě v čas otočil během toho pádu,protože kdybych spadla tak jak jsem padala,tak nevím jestli bych byla celá"."To je v pořádku Ashley,než jsme sem jeli tak jsem si slíbil že na každého dám pozor,protože to já jsem vás jsem zatáhl"."Víš nečekala bych že to řeknu,ale jsem ráda že tady můžu být s vámi"."To jako fakt"."Ano,zase se dozvíme něco nového"."Ashley,když už jsme u dozvídání se nových věcí,tak ti něco řeknu protože to už nemá cenu to dál tajit"."Co se děje"."Nic neměj strach,jenom budeš docela zaskočená."Tak povídej"dívala se na mě udiveným pohledem."Ten Wendigo,je Josh"."Cože"."Mike s Chrisem my to řekli"."Drželi jsme to v tajnosti,ale teď už to nemá smysl"."To je hrozné,teď aspoň vím co se sním stalo".

Becky a Mike

"Už tam budeme"řekl Mike."Doufám že Mett nemá tu nohu vážně zraněnou"řekla Becky."Snad ne,musíme se tam co nejdřív dostat".Právě došli před dva tunely."Musíme do pravého a potom máme dojít až k nějakému můstku"řekl Mike.Přidali do kroku,aby se co nejdřív dostali k ostatním.

O hodinu později

Mett a Ashley

"Už mě to tu nebaví"řekl jsem."Ashley,ta noha mě moc nebolí,pojďme se zkusit podívat aspoň kousek třeba najdeme východ"."To se my moc nelíbí Mette,ale zkusit to můžeme,ale jestli tě to začne bolet tak se vrátíme,ano"."Ovšem"."Tak pojď,ale opatrně".Ashley mě podepřela a já se postavil.Když jsem udělal krok,tak mě to jenom trochu zabolelo,takže to zase tak vážné nebylo.Dokonce jsem mohl trochu utíkat.Ale nemohli jsme se moc vzdalovat,protože by nás ostatní nenašli."Ashley koukni se,už to ani tak nebolí"."Ale trochu kulháš"."To nic není,ale nebudu zbytečně utíkat aby jsem nohu nenamáhal".Ucítili jsme po chvíli závan větru."Cítíš to"řekla Ashley."Ano cítím"."Tak tady jsem minule došla"."Někde tady bude určitě východ"řekl jsem."Ano ale i když východ najdeme,musíme se vrátit"řekla Ashley."Ano".Po chvíli se my trochu zatočila hlava,jednou rukou jsem se opřel."Mette tohle se my nelíbí,lepší bude když se vrátíme"."Ne to je dobrý ještě půjdeme kousek"."Tak dobře ale jenom kousek"."Ovšem.

Becky a Mike

"Tak a jsme tady,to by měl být ten můstek"řekl Mike."A jak se dostaneme dolů".Mike si sundal batoh a vyndal lano."S tímhle,bojíš se výšek"zeptal se Mike."Ne"."Dobře,tak můžeme se spustit opatrně dolů"."Půjdu první a ty půjdeš hned za mnou"řekl Mike."Dobře".Opatrně slezli dolů."Miku podívej tady je trocha krve"."Neboj Becky,jistě jsou v pořádku".Na Mikovi bylo vidět že má starost,ale Museli zachovat chladnou hlavu."Musíme jít dál"řekla Becky.A vyrazili.

Mette a Ashley

Našli jsme východ ven,ale museli jsme se vrátit."Tak teď tam počkáme na ostatní a můžeme pryč"řekl jsem.Když jsme byly už skoro zpátky,uslyšeli jsme Wendiga.A rychle se blížil."Nehýbat" řekla Ashley.Kývl jsem.Wendigo před nás skočil a my jsme se ani nepohnuli.Běhal kolem nás a já byl nervozní že se něco zvrtne.Už chtěl utíkat pryč,ale pohnul jsem bolavou nohou a trochu jsem vzdychl.Wendigo se otočil a utíkal ke mě.Chytl mě pod krkem a vytáhl do vzduchu.Dusil jsem se a pustil brokovnici na zem."U...teč Ashley.Ashley uviděla na zemi lopatu a běžela pro ni.Stoupla si za Wendiga a napřáhla se."Pust ho"zakřičela.A bouchla Wendiga po zádech.Spadl na zem a já taky,musel jsem se nadechnout.Chtěl jsem si stoupnout,ale Wendigo vstal a udeřil Ashley,odletěla a vrazila do zdi."NÉÉ"vykřikl jsem.Popadl jsem brokovnici a začal střílet.Wendigo na chvíli spadl na zem a byl slabí.Využil jsem situace a utíkal pro Ashley."Ashley si v pořádku"."Jo nic my není,jenom jsem trochu otřesená".Pomohl jsem Ashley vstát.A rychle jsme utíkali,no já teda ani ne noha my to moc nedovolila.Ashley mě podepřela a utíkali jsme jak to nejrychleji šlo.Už jsme slyšeli wendiga,jak za námi běží,ale ani jeden z nás se neohlížel jenom jsme utíkali.Všiml jsem si že chodbu,kterou jsme utíkali přidržovali trámy."Ashley stůj,mě co mě napadlo"."Co,musíme si pospíšit".Počkal jsem až se v chodbě ukáže Wendigo.Když vyskočil,utíkal přímo na nás a já jsem namířil brokovnicí na trámy a vystřelil.Celá chodba se zasypala."To byl dobrý nápad Mette"."Děkuji,ale je tady malý háček cesta ven už není,budeme doufat že si ostatní vzali lano"."Snad ano".Došli jsme na konec a uslyšeli kroky."Pššš,slyšíš to"zašeptal jsem."Ano".Schovali jsme se ke zdi a já mířil na místo odkud šli slyšet kroky."To je Becky a Mike"řekl jsem."Tady jsme,tak rádi vás vidíme"řekli jsme."A co máme říkat my,vystrašili jste nás"řekl nadšeně Mike.Přivítali jsme se."Ahoj zlato"a objali jsme se."Jsem tak ráda že tě zase vidím"."Ukaž co ta noha"."Není to nic vážného,ale podívej se my na to,aspon budu mýt jistotu.Sedl jsem si a odhalil ránu."To nevypadá dobře"."Jenom na pohled,jinak mě to moc nebolí."Vydezinfikuji ti to a obvážu"."Děkuji"."A slyšeli jsme Wendiga"řekl Mike."Taky že po nás šel,ale Mett střelil do starého trámu a celá chodba spadla,tak jsme ho odřízli"."Tak to jo"."A jak jste se sem dostali"řekl jsem."Po laně dolů"řekla Becky."Super,protože ta chodba která spadla byl jediný východ ven"řekl jsem."Tak a je to"."Děkuji Becky".Když jsem si stoupl,tak mě to vůbec nebolelo."To je úžasný Becky,nedivím se že si oblíbenou lékařkou"usmála se."Měla by ses podívat na Ashley,Wendigo ji silně udeřil"."Dobře".Ashley měla trochu rozbité obočí."Ne to je dobrý nic to není"řekla Ashley."Nevadí já ti to aspon zapudruji a zalepím"."Tak jo děkuji".Když nás Becky ošetřila,mohli jsme vyrazit pryč z dolu."Už jsem tě dvakrát zachránil"řekl Mike."Tak ty si to počítáš"řekl jsem vtipně."Ještě jednou se ztrať"...."Ano a zabiješ mě"."I kdybys byl mrtví stejně tě zabiju"a zasmáli jsme se.Vylezli jsme na horu a rychlím krokem zpět do chaty.Vyšli jsme ven z dolu a Mike se vysílačkou spojil s ostatníma."Halo Steve slyšíš mě"."Ano slyším"."Všichni jsme v pořádku a vracíme se do chaty"."To rád slyším".A pokračovali jsme do chaty.