Únos

22.Díl

"David!" Zavolal už z kuchyně Filip..
Podívala jsem se na toho kluka..No jo!!!! David!! Můj David se kterým jsem chodila než mě unesli!pořád se na mě díval..Díval se mi do okna.Ale vypadalo to jako by váhal jestli jsem to já..Otevřela jsem okno
"Ahoj Davide!" Odhodil skateboar a rozběhl se k nám do domu.Cestou minul mého bráchu,který jen nechápavě koukal.Teď mi to došlo..NE!!nemůže přiběhnout sem! Rychle jsem přiběhla ke dveřím a zamkla je..Nechci aby zjistil že jsem těhotná
"Beáto!!" Začal mlátit do dveří.
"Be-Beáto!!musíme si to vyjasnit!!"
Zmlkl.Asi čekal na odpověď nebo na to až otevřu dveře.Jenže já nemohla.Fakřt ne..To že mé těhotenství pochopila má rodina neznamená,že musí i on.Vzala jsem telefon a vytočila taťku který seděl s mamkou v kuchyni."tati prosím můžeš odtud odvest Davida? Nechci s ním teď mluvit." Mluvila jsem potichu aby mě neslyšel David ale i tak myslím že něco pochytil protože naposledy zkusil pohnout klikou a řekl mi "chápu to Beto,když tak se kdykoliv ozvi..milovat jsem tě nepřestal..a bez tebe být nechci.Každý den co si nebyla se mnou jsem si na zápěstí udělal rýhu nožem..." Jen co to dořekl odešel.
Cosi udělal?? Rýhu nožem??! Né ja necjci aby kvůli mě trpěl!!to opravdu ne..přistoupila jsem k oknu..šel po naší příjezdové cestě a smutně ale zároveň naštvaně kopal do kamínků.Pak se otočil.Rychle jsem uhla ale i tak myslím že mě viděl.Za ten rok se dost změnil.Povahově nevím,zdál sw mi stejný,ale vzhledově určitě,začal na sobě pracovat,měl vyrysované ramena,kterých jsem si všimla když si sundával mikinu,pod kterou měl jen nátělník.Stále stál na cestě a mikinu držel v ruce.Díval se mi do okna.Tričkem si otřel obličej a já si vimla,že jeho břicho je taky dokonalé..Už to není ten mazanec co to býval.A má jiný účes..Je celý hezčí.Bylo mi ho líto jak tam tak stál.Otevřela jsem okno a on se otočil a odcházel "Davide promin!neodcházej...prosím..."překvapeně se na mě podíval.upustil mikinu a znova se rozběhl k nám domu.