23.Díl.

3.4K 213 3
                                    

V tom jsem se probudila.."Da-Davide!?" Rozhlédla jsem se okolo ale on tu nebyl..Vzala jsem telefon 23:07...no jasně celé to s Davidem se mi jen zdálo.Vylekala jsem se a rozhlédla jsem se okolo..Hned se mi ulevilo..To že jsem doma se mi nezdálo..Byla to realita.Zvedls jsem ze země spadlou peřinu a šla dál spát..

*5:34..jindy bych strašně nadávala jak se mi do té školy nechce a šla bych se vymlouvat naším že jsem nemocná,a když by to nezabralo šla bych za chůvou ale ta by mě stejně jako kdysi poslala do školy.Teď jsem s tím problém ale neměla..Vylezla jsem z postele a otevřela svou skříň.Nasoukala jsem se do ryflí a hledala nějaké volné triko.Jenže jsem žádné nenašla
"Markuu!!" Zavolala jsem a vstoupila do pokoje mého nejstaršího bratra.Nedávno mu bylo 18.
"Mmmm Betooo... Nech mě spát.."
"Jasně jen si pujčím tvé triko."
"Opovaž se!!"
"Máro já potřebuju zamaskovat své břicho.."
"Dělej si co chceš.Jen už vypadni a zhasni mi.."
Vzala jsem si jeho tričko Nike a zas zmizela..Namalovala se, rozpustila se vlasy a šla..

Jenže jako obvykle...Na České dráhy se spolehnout nedá..Vlak měl spoždění 43 minut a já v půlce 1. Hodiny stála před veřmi a rozmýšlela, zda je otevřít..Bude fajn po toce vidět své spolužáky..Ale na druhou stranu..Budou se mě ptát proč jsem nechodila do školy, budou jako obvykle dělat blbosti a co když mi vrazí do břicha? Nebo..co když si toho všimnou?
"Slečno Sergeyová (Serdžejová) nestůjte tady a běžte do třídy..Nebo Vám nechám zapsat neomluvenou hodinu!" Přísně mě napomenula procházející učitelka
"Paní učitelko! Vy-vy si mě pamatuje?! Tak ráda Vás zase vidím.."
"Jasně..kdo by si nepamatoval tak problematickou holku? Navíc když vás slečno Sergeyová vídám každý den..řekla bych Vám taky že Vás ráda vidím, ale lhát vám nebudu.."
(Na střední škole se tyká tak proto Beátě tyká :D )
Vážně?? Ani si nevšimla že jsem rok ve škole nebyla?? No jak myslí.. Ta teprv pozná jak problematická umím být....zakoulela jsem očima a zmáčkla kliku dveří.Vešla jsem do třídy a hned jsem na sobě ucítila pohledy všech 32 spolužáků. "Dobrý den pane Fretrech (Fretreč)"

ÚnosKde žijí příběhy. Začni objevovat