Únos

34.Díl

"Jak to myslíš..mrtvou ženu?" Zeptal se mě.
"Maria je přece mrtvá...zabil ji.."
"Kdy?" On nechápal mě, já jeho.. Sakra!! Mám vědět přesně rok,měsíc,týde,den,hodinu,minutu, a sekundu kdy ji zabil?!
"Nevím..2-3 roky zpátky?" Jenzak jsem odhadovala.
"Nezabil ji!!! Mučí ji u nich ve sklepě!!"
Tomu jsem nemohla věřit...Vyběhla jsem z chodových dveří..
"Beáto!! Vrať se!!" Křičela na mě máma..
Nezajímalo mě to...Nasedla jsem do autobusu..Bylo už 19:46..
Nevím jak se dostanu domů, když poslední autobus k nám jede ve 20:03 a to já nestíhám....Vystoupila jsem a 3 minuty běžela..Ocitla jsem se před velkou vilou, o které bych ještě ráno byla přesvědčená že jí znám na zpaměť..Ale teď vidím že ne..Chytla jsem kliku a dveře otevřela.Fede seděl na sedačce s Niki a Des tam už nebyla..V tu chvíli mi docvaklo, že jsem už pěkně dlouhou dobu neviděla Amueta..Kde sakra zmizel??!
"Ahoj!" Pozdravila jsem Fedyho a Nikol a hned se hnala do kuchyně.
"Kde se tu bereš?" Nechápal Fede.
"Přece tu bydlím" usmála jsem se a otevřela ledničku...Potřebovala jsem odrud Fedyho dostat..
"Fede, můžeš skočit pro vajíčka prosím? Chci udělat večeři.."
"Teď mám jet pro vajíčka?"
"Ano prosím.."
Jen se na mě podíval a když viděl, že si to nerozmyslím, znuděně vstal, oblekl si bundu, z poličky si vzal klíče auta a odešel z domu..
Sedla jsem si k Nikol."miláčku.utíkej se koupat"
"Pujdeš se mnou?"
"Za 20 minut jsem tam " usmála jsem se na ní a pohladila ji ve vláskách..Hned zmizlela v koupelně..Rozhlédla jsem se okolo a namířila ke knihovně, kterou předemnou Fede tehdy před rokem odsunoval a otevřela železné dveře..Vrzly..Zastavila jsem se a vyčkala, jestli někdo nepříjde.Ocitla jsě se v další chodbě, kde bylo 7 dvěří.Otevřela jsem 1. Dveře..Tu místnost jsem znala..Místnost bez oken..Jen s postelí bez matrace..Zase jsem je zavřela a šla k druhým dvěrím..místnost vypadala uplně stejně...Otevřela jsem další 3 dvěre a za všemi byla stejně vybavena místnost..šla jsem tedy k dalším dveřím ale místnost byla stále stejná..Jen v tehle jsem slyšela slabé vzlyky..
"P-p-prosím...Jacku, neubližuj m-mi"
Podle hlasu to byla žena..
"Nejsem Jack, nemusíš se mě bát, přišla jsem ti pomoct..Maria že ano?" Mezitím jsem rožla světlo..Žena vypadla hrozně..Byla nahá a celá špinavá..Byla vyhublá a svázaná k posteli.Po těle měla modřiny a šrámy..
Přišla jsem k ní a rozvázala jí..Byla hodně slabá.."mario, můžeš se zvednout?"
"N-n-n-e" řekla mezi hlasitými vzlyky..
"Psst Marie, každou chvíli se může vrátit Federico nebo Nikol.."
"M-moje Nikol?" Oči ji zazážíly a usmála se..V očích ji svítla naděje..
"Psst Mary.." Vzala jsem ji na ruky..Nebyla těžká..Typovala jsem jí na 35kg..Zavřela jsem dveře místnosti a odnesla Mary nahoru do "svého" pokoje, následně jsem jí položila do vany v "mé" koupelně a zapla vanu..
"Okoupej se..za chvíli se vrátim.." Rychle jsem utíkala dolů a knihovnu zatáhla zpátky..Vběhla jsem do kuchyně a popadla rohlíky a česnekovou pomazánku a zas běžela nahoru do "své" koupelny.Podala jsem to Mary a sedla jsem si na zem vedle vany..Maria už byla celkem čistá..
"Nikol žije??A Destiny??"
"Marie, jsou to úžasné holky, a ano, obě žijí" usmála se a stoupla si..
"Musím je vidět!!"
"Marie! Nee!! Nesmí tě vidět v takovém stavu!! "
"Beo!! Kde jsi!?" Slyšela jsem Nikol ze "svého" pokoje..Ukázala jsem Marii ať je ticho a šla k Nikol.
"Copak je princezno?"
"Slíbila jsi že přijdeš.." Udělala psí oči..Tak jsem to nesnášela..Vždycky mě tím zlomila.
"Omlouvám se.."
"Nevím jestli ti odpustím" obě jsme se začaly smát..Tak ráda si z mě dělala srandu..