Únos

35.Díl

"Uděláš večeři?"
"A strejda se už vrátil??"
"Ne ještě ne.."
"Tím pádem nemám co dělat.."
Jen se usmála a odešla dolů..
Přišla jsem k Marii..Jídlo už mělá snězené.
"Mario, ty znáš Georga Hana?"
(Ano muj taťka se nejmenuje stejňe jako já)
"Georga?? Je tady?!"
"Mario, jak ho znáš?"
"George a jeho že a Nina byli mými velmi blízkými kamarády.Navštěvovali jsme je s Jackem,Destiny a tehdy asi s měsíční Nikol každý den..Potom mě tady Jack začal týrat a zamkl mě ve sklepě a od té doby jsme nikoho z jejich rodiny neviděla."
"Až do teď " usmála jsem se na ní
"Prosím?"
"Těší mě....Jsem Beáta Sergeyová"
Začala se smát a objala mě..Pak nahodila vážný výraz.
"Co tady k sakru děláš? Netýraj tě? Že ne!"
"Ne, ne už ne"
Pohladila mě ve vlasech a vylézla z vany.Došlo mi že nemá oblečení tak jsem jí pujčila nějaké své co tu ještě zbylo.
"Teď musíme od tud" pošeptala jsem ji a za ruku zatáhla do pokoje.Stále jsem jí držela za ruku a přibližovaly jsme se blíž a blíž ke schodům.Nikol tám nebyla!!Lekla jsem se jestli není v horním patře jako my a rychle jsem stáhla Mariu se schodů..Od zadních dveří nás dělil jen obývák..Rozhlédly jsme se okolo ale Nikol tady nikde nebyla
"Lásko, čisti si ty zoubky pořádně..Já jdu najít Beu že tu má ty vajíčka" zaslechla jsem Fedyho z koupelny a už jsem na nic nečekala..Drapla jsem Mariu za ruku a dotáhla jí k chodovým dveřím..."běž! Běž! A počkej mě za lesem" pošeptala jsem a dveře jsem za ní rychle zaklapla
"Tady jsi...Ty jsi byla venku?"
"Coo?? Nee...ne..Zdálo se mi že tam něco je.Ale byla to jen zbloudilá kočka."
"Jo..těch je tu plno..máš tu ty vajíčka."
"Díky Fede..Jsi zlato" protáhla jsem se kolem něj a pohladila ho po tváři.Udělala jsem jim vajíčka a namířila k vchodovým dveřím "stavím se k vám zítra. Pa"
"Tak brzy?" Zeptal se mě Fede.
"Jo" zavřela jsem za sebou dveře a oběhla si celou zahradu a namířila do lesa, kde jsme se tehdy byly projít s Nikol.Už jsem byla nakonci...Na Mariinych ústech se oběvil úsměv jen co mě zahlédla..Bezeslova jsem k ní přišla a chytla jí za ruku.Jenže jsme musely pěšky, protože jak jsem už říkala podlední autobus jel ve 20:03
A kolem 22 hodiny jsme skutečně došly domů..Naši byli z Marie doopravdy nadčení a měli ohromnou radost..Dali ji najíst a uložili jí do pokoje pro hosty.