Přikývla jsem a soustředila jsem se na síť přede mnou. Tým naproti mě se stále připravoval na hru. Bylo to pět na šest, což bylo dost nefér. Byli jsme v nevýhodě.
,,Víš, jak máš podávat?'', zeptal se Harry.
,,Tak trochu jo. Vím jak, ale nejsem v tom moc dobrá'', zasmála jsem se.
,,Nepřemýšlej nad tím, prostě dej nejlepší ránu'', ujistil mě Harry.
,,Nechceš to podat ty první? Myslím si, že víš, jak se to má dělat'', zasmála jsem se, když jsem držela v ruce míč.
,,Harley, kočičko, vím, jak jak se to dělá'', škádlil mě, tak jsme po něm hodila míč, který on jen lehce chytil jednou rukou.
,,Ou, babe, podívej, jak jsi naštvaná'', mrknul na mně a já jsem se ušlíbla.
,,Přestaň mi říkat babe'', křikla jsem ale jen jsem Harryho rozesmála.
,,Radši ne no. Ale sedí ti to'', zasmál se a já jsem vyvalila oči.
Náhle si začal prohlížet můj krk. Skrčil svoje obočí do jedné úzké linky. Věděla jsem proč, ale doufala jsem, že se mi na to nezeptá. Bohužel se tak nestalo.
,,Proč skrýváš svůj řetízek?''.
Všechna slova v mé hlavě prakticky vymizela a moje ruce vystřelily k řetízku, který jsem měla pevně schovaný pod límečkem trika.
,,Neschovávám'', zakotkala jsem. Harry se opět zamračil.
,,Já jsem jenom chtěla, aby se mi nepletl do hry, to je vše'', usmála jsem se a polkla jsem.
,,Mohl bych ho vidět?'', zeptal se a dal si volejbalový míč pod levou ruku.
,,Ne'', jednoduše jsem odpověděla.
,,Nevadilo, kdybych se na něj podíval, jen tak?'', zeptal se.
Už jsem přemýšlela nad další lží, když na nás Mikey zavolal. ,,Hra začíná!''.
Zasmála jsem se nad tím, jak se Harry otočil a nad tím, jak zatnul čelist.Během jeho jedné akce jsem do něj záměrně strčila, takže stratil míč.
,,Doprdele'', zaklel a snažil se zachránit míč.
,,Promiň'', zavolala jsem a kousla jsem se do tváře, abych se nezačala smát.
Harry se na mě naštvaně podíval a přešel s míčem blíž ke mně. Usmála jsem se ještě víc, abych ho naštvala.
Harry se hluboce nadechnul, když se snažil podávat. U síti jsem dala pořádný smeč, jak nejlépe jsem uměla. Harry na mně nafoukaně mrknul a já jsem se zamračila.
Tým protivníků ihned zareagoval a vrátil míč na naši stranu.
,,Mám to'', zavolala jsem a skočila jsem co nejblíž k míči, co to šlo. Čekala jsem na to, až se míč dotkne mých rukou, což se nestalo. Otevřela jsem oči a uviděla iritovaného Harryho.
Jeho rty byly v úzké lince. Chtěl něco říct ale prvně se pořádně nadechnul.
,,Od teďka už všechno nech na mně, dobře?'', jeho hlas byl hluboký a šlo vidět, že to myslí vážně.
Nechtěla jsem nějak protestovat, tak jsme jenom na sebe kývli. Nechápu, jak můžou kluci všechny tyto hry hrát tak vážně. Myslím, že jenom ten pocit být nejlepším jim pěkně plete hlavu.
Protějšího týmu podavač hodil podání.
,,1-0'', řekl ještě předtím, než to poslal přes síť. Tommy odpálil ránu, která šla na nás. Protější tým naši ránu opět odrazil. Míč letěl přímo nade mně. Podívala jsem se na Harryho a ten se na mě pousmál.
,,Mám to!'', křikla jsem a nachystala svoje ruce.
Harry se ke mně rozběhl ,,Ne, Harley, řekl jsem-''.
Ale předtím, než to dořekl, naše těla se srazila a my jsme oba spadli na zem. Míč spadl na plochu našeho hracího hřiště, takže druhý tým získal bod.
,,Doprdele, Harley'', zavrčel Harry a rychle vyskočil.
,,Promiň'', šeptla jsem, stoupla si a oprášila kalhoty.
,,Co jsem ti řekl? Řekl jsem ti, ať se do toho nepleteš!'', naštvaně řekl a přiblížil se ke mně. Zrovna na něj letěl míč, který hned odpálil a trefil se do břicha protivníka.
,,Nebudeš mi říkat, co mám dělat'', křikla jsem na něj.
Místo řvaní se na mně podíval.
,,Sleduj mě, babe''.
ČTEŠ
Keeper [CZ]
FanfictionKaždý má na světě spřízněnou duši. Když se narodíš, dostaneš na krk stříbrný řetízek s komlikovaným významem. Na celém světě jsou pouze dva úplně stejné. Ti laskaví, ti plaší, ti sebevědomí, ti silní, ti zlostní, ti mdlí, ti šílení, všichni mají ten...