Keeper [CZ]

Kapitola 2

Rychle jsem vytrhla talisman z její ruky a dala si ho zpět na krk.

,,Jsi si jistá?'', plašně jsem se jí zeptala a zvedla zmateně obočí. Anna a Layla přikývly a já jsem zastenála a položila si hlavu do dlaní.

,,To nejde, není můj typ'', zakňučela jsem tlumeným hlasem.

,,Prostě se snaž ho ignorovat'', Anna si povzdechla a poplácala mi záda. Snažila se mě utěšit, ale to se jí vůbec nedařilo.

,,Jak moc je špatnej? Víte ne..co všechno udělal?'', zeptala jsem se zvedla jsem hlavu.

Layla  se už snažila odpovědět, ale zvonek se rozlehl chodbou a dal nám najevo, že začíná první hodina.

,,Promiň, promluvíme si později, dobře?'', mile řekla Layla.

Přikývla jsem a vstala, natáhla jsem si pokrčenou blůzu. Rychle jsem zastrčila svůj řetízek na límeček trička, kdyby náhodou vrazila do Harryho.

Šourala jsem na první hodinu, což byla ta nejhorší za celý den: tělocvik.

Otevřela jsem rozvrzané, studené železné dveře do místnosti se skříňkami, kde jsem neviděla nic jiného než prázdné skříňky. Jsem vždycky tak první, co jde na tělocvik a ta, která odchází jako poslední z tělocviku. Nespíchám, ne jako všichni ostatní, kteří se baví se svými kamarády, já se nemám s kým bavit. Anna a Layla jsou vždycky na druhé straně školy.

Zatímco jsem na sebe oblékala kraťase a tílko, všechny holky se nasáčkovaly do šatny. Všechny jejich hlasy a křik mi zněli v uších jako zvonek. Svoji tašku jsem zamkla do skříňky a vydala jsem se do tělocvičny, kde už někteří kluci hráli basket, nebo spíš házeli na koš. Sedla jsem si na lavičku a sledovala jsem to malé dění přede mnou.

Viděla jsem mezi nimi i Harryho. Jakmile nahrál míč, podíval se mým směrem. Mrknul na mě a pousmál se, jeho oči byly tmavé. Podívala jsem se do země a nechtěla jsem se na něj dál dívat. Mezi námi už to bylo dost zvláštní, nechtěla jsem to dělat ještě horší.

Je to matoucí a upřímně, měla jsem z toho husí kůži, když jsem si představila, že zrovna on je ta osoba, se kterou mám být až do konce svého života, osoba, se kterou mám zestárnout. Jsme prostě dva odlišní lidé, každý máme svůj malý svět. Jsem vystrašená z toho, že mám být jinými slovy s ,,kriminálníkem''.

Za chvilku už byla tělocvična plná. Učitelka vešla dovnitř a mávla na nás.

,,Tak dobře, všichni'', křikla učitelka, aby upoutala naši pozornost.

,,Tento školní rok začneme s pěkně dlouhým nácvikem volejbalu'', sarkasticky pokračovala.

Všichni se začali dívat po sobě a já jsem tam jen trapně stála a spravovala jsem si vlasy.

,,Rozdělte se do týmů po pěti. Vybírejte rychle, nebo to udělám já. Honem, máte 3 minuty'', s touto větou pískla a všichni se začali pohybovat z místa na místo.

Všichni kolem mě chodili a já jsem tam jen stála a čekala, dokud nebudou skupiny rozdělené a já se jen přidám tam, kde bude někdo chybět do počtu.

Najednou jsem ucítila studenou ruku, která se obmotala kolem mé ruky. Skrčila jsem obočí a podívala se nahoru. Otočila jsem a uviděla jsem Harryho, který se na mě usmíval.

,,Vypadá to, že potřebuješ tým'', znovu se pousmál a vedl mě do zadní části tělocvičny, kde byl zbytek týmu. Všichni byli potetovaní a měli na sobě piercingy.

,,Toto je Tommy, Mikey a Kayden''., řekl Harry, když mě představoval třem členům týmu.

Tommy měl černé vyčesané vlasy do vrchu, na rtu měl kroužek, stejně tak v obočí. Mikey měl tmavé hnědé vlasy, podobně jako Harry, jenže Mikey je měl kratší. Jeho ústa se rozšířila do úsměvu.

Kayden vypadal tišše, jeho červené vlasy byly rozházené a obličej byl plný pih. V obočí měl kroužek, stejně tak jako v nose.

Všichni na mě jemně kývli, tak jsem kývla taky.

,,Jsem Harley'', tišše jsem promluvila a oni se usmáli.

,,Líbí se mi'', řekl Mikey.

Usmála jsem se na něj, protože jsem nevěděla, jak reagovat. Nevěděla jsem, jestli to mám brát jako kompliment, nebo ne.

Slyšela jsem, jak si za mnou Harry odkašlal a tak jsem se na něj otočila.

,,Hra za chvilku začne, měli by jsme jít na své pozice. Já a Harley půjdeme dopředu, vy ostatní si stoupněte dozadu'', rozkázal Harry a všichni kývli a šli na svoje pozice.

,,Jen aby jsi věděl, nejsem dobrá ve volejbale'', zasmála jsem se a podívala se na Harryho.

,,To je v pohodě, jen mě nech to vést'', mrknul.