Prolog

37 3 0
                                    

Otevřu oči, všude je černo. Bolí mě hlava, chvějí se mi ruce. Přes přivřené oči se dívám na displej. Je 5 minut do půlnoci,
matně vzpomínám že jsme měli úlohu, ale nemůžu se hnout. Neříká se jen tak postel - největší lidský magnet. Můžu to ještě stihnout, jen si stoupnout, ale i jedno kliknutí na displej může vše pokazit, začla hrát hudba. Zase si lehnu a začnu pomalu zavírat oči.

Trhliny časuKde žijí příběhy. Začni objevovat