Po vyučování se rozhodnu jít do knihovny. Třeba tam o tom něco bude. Zkusím se zeptat Hany.
Já: Hano?
Hana: No?
Já: Půjdeš se mnou do knihovny?
Adam: Myslíš do kniHOVNY?
Já: Ha, ha, ha...s tebou nemluvím
Hana: Klidně půjdu
Já: OK..dík
V knihovně...
Hana: A co hledáme?
Já: Něco o čase.
Hana: Ok...hele - Čas: včera, dnes a zítra
Já: Jop, super.
Podívám se na obsah, měřidla času, jak funguje čas, hele trhliny času. Přelistovala jsem to na stranu 89.
Trhliny času:
Do těchto trhlin se dá dostat pomocí spánku nebo bezvědomí...To odpovídá.
Dokážou přenést do budoucnosti i přítomnosti...Hm, tak proto ten ptáček.
Do trhlin může vstoupit jen ten kd...Buď se o to někdo zajímal a utrhl to, nebo mají problém s Listožrouty :D.
Doma...
Nějak už na to nemám, furt spát a budit někde nevim kde, kdo by o tom tak mohl vědět? Hned jak to dořeknu, zazvoní mi mobil...nová zpráva od neznámé číslo. Hm, divné.
Nezjištuj nic o trhlinách v čase, varuju tě.
Zbytek dne jsem myslela jen na zprávu a na trhliny v čase, kdo to mohl vědět a jak? Měla bych se jít podívat na google, třeba tam něco bude. V tu chvíli mně popadl zase ten pocit, nesmím usnout, ale nejde to. Víčka se mi pomalu zavírají.
Probudím se v lese, podívám se na mobil, 19:13. Co dělám v sedm hodin v lese? Najednou uslyším známý zpěv, ptáček kterého jsem zachránila. Rychle utíkám za zpěvem a uvidím ho. Nějaký pán ho nese v kleci, bere ho k vodopádům, jdu pomalu za ním. Když dojde k vodopádům, pustí ho a šlápne mu na křídlo, to rupne a zlomí se.
Myslela jsem že tam dojdu a rozmlátím mu hubu, ale stalo se něco jiného. Okolo mně začali kroužit světýlka, každé mělo jinou barvu a pak to namířili rovnou k tomu pánovi, ten chtěl světýlka odehnat ale zakopl a spadl do vodopádů. Hned jak spadl tak jsem vyběhla, vzala ptáčka a šla domů ho ošetřit. Po chvíli mi zase začala ospalá nálada a já usnula. Probudím se a vedle mně je ptáček se zlomeným křídlem.
Už jsem ho 2x zachránila, ale to nebyl sen ani trhlina, pak ale co?
