When I need motivation
My one solution is my queen
'Cause she stays strong
Yeah, yeah
She is always in my corner
Right there when I want her
All these other girls are tempting
But I'm empty when you're gone
And they say
Ou jak já miluju tuhle písničku. Vždycky mě tak nakopne. Nejspiš proto ji mám jako budík. Je pondělí. Což znamená začátek nového školního roku. Těším se? Já myslím, že ne. Když se konečně přemohu vylézt z postele jdu hned do koupelny a tam si udělám ranní hygienu. Na sebe si dám černé legíny a červenou kostkovanou košili. K snídani jsem si nachystala jogurt s jahodama. Mňamka. Když jsem se zvedla abych šla odnést talíř, zastavil mě v tom zvonek. Talíř jsem teda položila na stul a vydala se ke dveřím. "Ahoj Veru" Pozdravila jsem svou kámošku. Dá se říct, že už nejlepší. "Kde se loudáš Nell? Za 20min začíná škola a ty ještě nejsi ani obutá!" Zvíšila na mě hlas a já se musela nad tim pousmát. "Proč tam chceš být tak brzo?" A v tu chvíli jsem se začala totalně smát. "Každý deváťák musí mít jeden předmět navíc. No a jestli si nepospíšime, tak přijdem o ty nejlepší. A já si myslím, že sázet kytičky se ti nechce." Jop to má nejspíš pravdu. V rychlosti blesku jsem byla připravena k odchodu. Zamkla jsem dveře a jen tak se koukla na Verču. Koukala směrem k domu,kde bydlí Vadim. "Děje se něco?" Pobídla jsem ji a ona jen zakroutila hlavou.
Verča měla pravdu. Jsem ráda,že jsem se zapsala do "pěveckého sboru" téhle školy a ne žádné sázení kytiček. Asi si možná říkáte proč ty uvozovky. Verča říkala, že to je jen takové prej heslo pro ten kroužek a že tam se nic nedělá. Vlastně ani na tu hodinu chodit nemusíme, takže super. Verča mi šla ukázat, kde mám skriňku. Skriňku jsem měla docela blízko od své třídy což bylo taky super. "Co podniknem dneska po škole?" Zeptala se mě Veru a já se zahleděla zpátky do skříňky. " Co třeba ukázka města?" Navrhla jsem, ale Veronika byla mimo. Koukala do blba a při tom ji nenápadně spadla jedna slza. "Vážně ti nic neni? Chováš se jinak." Verča jen zakroutila hlavou a šly jsme do třídy. Během ani ne chvílky zazvonilo na hodinu a já si sedla vedle Verči. Do třidy si to nakráčela nějaká osoba. Nejspíš učitel. Ani nebyl tak starej, spíš naopak. Tomu učiteli mohlo být okolo 20. "Dobrý den třído. Posaďte se" Svolal sborově a jeho pohled se střetl s mým. "Jak už jste si někteří z vás všimly, tak tu mezi námi máme novou žákyni. Pojď se nám prosím představit." Nejspíš mluvil ke mě. Protoze hodil na mě šteněcí pohled a ukazoval před tabuli. Zvedla jsem se ze židle a kráčela jsem si to k tabuli. "Omlouvám se, že jsem došel pozdě." Promluvil někdo, ale já jsem se ani nekoukala kdo to byl, protože jsem se snažila nezakopnout a neudělat si trapas hned první školní den. "To je vpořádku Vadime, běž si sednout." Oznamil mu učitel a hned se zpět koukl na mě. Počkat?! Vadime?! Můj pohled se střetl s Vadimovým. "Ahoj jsem Nella Smith a pocházím z Anglie." Představila jsem se jen tak v kostce a skoro celá třída se vzpřímila a vypadala jako kdybych je zajímala. "Fajn Nell, tak jak slyším tak si určítě budem rozumět" Řekl mi učitel a mrkl na mě. Celou cestu ke své lavici jsem měla na sobě něčí pohled. Ano. Byl to Vadimův pohled. Sedla jsem si vedle Verči, která měla své oči plných slz. "Co se děje? " Koukla se na ní a čekala na její odpověď.
Taaaak máme tu další část. Jaký zatím máte názor na tuhle story? A co byste chtěli aby se někdy v budoucnu odehrálo. Ne žebych neměla napady, ale protože chci aby tam bylo i něco od vás :)
xxClairxx
