Dětská láska I (POZASTAVENO!)

1. Cast

Amy:

Dneska je 19.11.2015 a jsem v 8mesici a pul. Vcera jsem jsem byla u doktora Alice se ma narodit nejak v Prosinci. Mozna i driv. "Amy?" vola na me muj Sam. Je hezky, ze se o me stara, ale ma strach, ze by se mi neco mohlo stat. "Ano, brouku?" zvolam na nej nazpatek. Jelikoz do me kopla Alice tak silne, ze jsem si sedla. "Sebastien ma dneska narozeniny a mi na to zapomeli." sakra, mi zapomeli na Sebastiana. Meli jsme plnou hlavu starosti.. Ale silny bolesti bricha prichazeli. "Same, pojd sem. A rychle." zakricela jsem tak nahlas, ze tmuseli slyset i nasi sousedi "Copak se deje? Silne bolesti bricha?" kyvla jsem hlavou, ze jo. Hned balil veci. Vedela jsem kam ma namireno. Vzdyt mam rodit, ale za pul mesice. No to je jedno. Hlavne, ze jsem objednana od 19. Listopadu do 2.Prosince. Ten termin mel byt mezi tim. "Zhluboka dychej, jedou taky Salvotorovi. I s malym. Pokud se nase mala dnes narodi, mozna to bude jeho darek k narozeninam." to je dobry napad. Nase mala holcicka by se nam mohla ted narodit. Na jeho narozeniny. Pocitila jsem, ze mi praskla plodova voda. "Sakra, jed. Praskla mi plodova voda." ale bolesti bricha neprestavali. Bylo to silnejsi a silnejsi. "Jsme tu a pojd, jak budes moc. Nebo Te mam tahnout?" tak to teda ne. Za nas obe dve nebude tahat. Nechci abych ho pritlacila na zem. "Zvladnu to a pojd rychle." vzal mi jednu ku a tou druhou drzel tasku s mymi vecmi. A ja se druhou rukou drzela za bricho a kricela, jako kdyby by mi sel o zivot. ( Takle to jednou u me dopadne. :D Ta predstava se mi libi. ) Lidi se na ne divali jak na blazna, ale kdyz uvideli bricho. Pochopili to. Byli jsme na recepcni, hned nas uvideli doktori. Vzali me rovnou na sal. Manzel u toho zustal, sestry dali moje veci do pokoje. Hned me nalozili na lehatko a bezeli semnou na sal. Ta bolest byla nesnesitelna. Byla to horsi bolest nez jak byla doma. Rvala jsem pres cely sal. Neslo to nervat. Ta bolest, mackala jsem Samovi ruku. Az jsem si myslela, ze mu ji urvu. Mel ho dost cervenej. Po deseti minutach, jsem ucitila ze se narodila Amelie. "Mate krasnou, zdravou holcicku." usmala se na nas mile sestricka a podala mi moji holcicku. Byla tak nadherna. Jeji oci byli po Samovi tak krasne modry i vlasy tak blondaty. A tvare mela po me. Byla tak nadherna. Byla vlastne smichana obou z nas. Na prvni pohled je videt, ze se podoba hlavne Samovi. Takova nadherna jako muj Sam. Konecne tady mam moji rodinu dohromady. Vzdycky jsem si prala mit prvni holcicku Alici. Povedlo se to. Muj prvni sen, ktery se mi splnil. Nemohu tomu uverit, ze se Samem jsem se seznamila na Stredni skole. Byli jsme jako maseri. Ale ted? Za tech 10let se toho dost zmenilo. Byli jsme hrozny decka, porad jsme delali prusvihy. Pak svadba a ted z nas jsou rodice. Pred myma ocima je tak nadherne stvoreni, ktere drzim.

Sam:

Ted vidim, co pred myma ocima je tak nase nadherna Alice. Tolik se zmenilo. Ted je ze me je otec. Otec, ktery bude pysni na svou dceru, bude ji ochranovat pred klukama, pred vsim. Bude to moje mala princezna. Vlastne to uz je princezna moje. Ma moje vlasky, oci taky. Ale telicko jeji malicke a tvar je jako Amy. Je neco napul jako ja a neco napul jako Amy. Uz se tesim az mi bude rikat 'Tati' . Moje prvni slovo pry bylo 'Tata'.

Tak jo. Prvni cas je venku, ale ten stejny den bude pridany naj po obede nebo kolem 5hodiny. Nevim jak budu stihat. Tohle prvni knizka ktera bude rozdelena na asi 5 dilu. Jeste uvidim. Mam naplanovany zatim na 3dily.