Rok 2023

Zvrácený zvrat

Oba dva doběhli ke dveřím nastejno. Zaklaply se jim před nosem. Dan je naštvaně nakopl a chytl se za hlavu. Filip do nich vrazil.

Zpoza dveří byl slyšet drsný hlas onoho muže. „Poupátko, když ses mi takhle připravila, byla by škoda toho nevyužít." Chraptěl muž. Alice nebyla slyšet vůbec. Pak se ozvaly vzdalující se kroky. Dívka určitě neměla nejmenší šanci proti takovému chlapovi, který jí právě odváděl pryč. Filip zoufale vytřeštil oči.

„Je to tvoje vina! Blbej plán!" Osočil se na Dana a vrhl po něm zlostný pohled. Až teď si uvědomil, že mu na Alici nějak moc záleží. Jak by ne, zachránila mu život. Dvakrát. Nemohla mu být lhostejná.

„Jak sem to moh tušit, že zrovna dneska příde tenhle bouchač? Ty si nevymyslel nic a Alice s tím souhlasila!" Zavrčel Dan a oba se přitlačili na dveře. Aniž by jeden druhému musel cokoliv říkat, oba nastejno do nich zatlačili. Ozvalo se zapraskání. Kluci povolili.

„Jsou blbě dovřený!" Vykřikl Dan, znovu se přitiskl ke dveřím a plnou vahou se do nich opřel. Filip mu okamžitě pomohl. Další zapraskání, najednou záklapka na druhé straně povolila. Oba dva chlapci klopýtli, když se dveře otevřely. Bylo to k neuvěření. Ten tupec ve svojí nadrženosti špatně dovřel záklapku a ta teď pod náporem odletěla asi o dva metry ode dveří dál.

Stáli v tmavé chodbě, ze stropu visela žárovka, který vrhala světlo. Občas problikla. Oba mlčeli, ale zamířili stejným směrem. Po stranách bylo hned několik dveří. Každé z dveří měly svojí cedulku. Kabinet přírodopisu. Třída 3. A. Kabinet chemie. Počítačová učebna jedna. Počítačová učebna dvě. Tohle cedulky hlásaly. Stará škola vypadala bez brebentících dětí neuvěřitelně depresivně.

Zpoza dveří s cedulkou: 5. B se ozýval hlas, který oba chlapci okamžitě poznali. Byla to Alice, která kvílela. Naráz rozevřeli dveře a vtrhli dovnitř. ¨

Alici se nějak podařilo vysmyknout se z mužova sevření a teď stála na druhém konci třídy než on. Už na sobě neměla vršek a byla tam tudíž jenom ve spodním prádle. Muž jí lačně pozoroval a chystal se za ní vyrazit. Když se ale Filip s Danem objevili ve dveřích, věnoval jim překvapivý pohled.

„Vy zmetci ste utekli!" Zabouřil na celé kolo. „Nechám Vás jít, když mi tady tu kočičku, chvilku necháte." Dodal už o něco klidnějším hlasem a lačně si Alici přeměřil pohledem.

„Tos uhod!" Prohodil Dan a zněl až přehnaně sebevědomě. Muž se zamračil.
„Jeden mrzáček," hlavou kývnul k Filipovi „a jeden hrdina. To je mi sestavička. Snad si nemyslíš, že se vás bojim." V dalším okamžiku se ten muž vrhnul přes třídu k Alici. Dan i Filip se rozeběhli taktéž tím směrem. Možná nebyli silnější, Dan byl ale rychlejší a než ten hromotluk stihnul popadnout Alici, uštědřil mu Dan zezadu ránu pěstí do týla. Filip měl bohužel větší smůlu. Doběhl zrovna v okamžiku, kdy se chlapík chystal k protiútoku a vymrštil pěstí přímo do jeho obličeje. Okamžitě se ozvalo jeho zranění na hlavě, na které skoro zapomněl, a z nosu se mu vyvalila spousta krve. Dan mu ránu vrátil, nebylo to pro něj však nic, čím by se muž zabýval a i jemu uštědřil pěst.

Alice se vrhla na muže zezadu. Skočila po něm a začala mu rvát vlasy. Shodil jí jako pírko a nakopl jí do žeber. Tentokrát zaútočil Filip, který se stihl z bolesti alespoň částečně vzpamatovat. Ze stolu popadl předmět neurčitého tvaru. Byl ale dost těžký. Mířil mu na hlavu. Udeřil proti jeho týlu, ale muž se v ten moment otočil. Dostal přesnou ránu do spánku globem. Skácel se na zem. Z hlavy se mu vyvalil potok krve a pokryl podlahu třídy. Všechno ztichlo.

//Chci se všem moc omluvit za tak dlouhou neaktivitu. Snad mi prominete, ale měla jsem příliš mnoho starostí ohledně maturáku, který ale proběhl úspěšně. :) Ještě jednou se omlouvám, takový výpadek už snad nebude následovat.