Nepřítel (-Larry-)

6.

Ráno jsem se vzbudil a bolela mě hrozně hlava. Ale něco mi tu nehrálo, někdo na mém boku měl položenou ruku. Rychle jsem se otočil spatřil obličej někoho, koho jsem opravdu teď vidět nechtěl.. co se včera stalo? 

Asi jsem se svým pohybem vzbudil, protože otevřel oči. Hned jak si uvědomil v jaké pozici to leží a s kým leží, vyletěl a rychle si stoupl vedle mé postele. ,,Stylesi? Co tu kurva dělam?" sykl a chytl si hlavu, asi ho bolela stejně jako mě. 

,,Nevím, vůbec nevím co se stalo.. jen.. klub. No do háje," zavrčel jsem a podíval se mu do očí. ,,To si děláš srandu, my dva. Jsme spolu něco měli?" zeptal se a vzdychl. Přikývl jsem, protože jsem si tím byl jist.

,,Jestli se to někdo dozví, jsi mrtvej, rozumíš?!" dořekl a já nadzvedl obočí. ,,Já bych to ani nikomu neřekl," přikývl jsem. 

On se zhluboka nadechl a vydechl. Udělal krok ke mě, chytl mě za límec košile, vytáhl mě tak, že jsem stál půl centimetru před ním a on se přilepil na mé rty. Byl to něžný polibek, líbil se mi. 

,,Tohle jsem vždycky chtěl udělat," zašeptal a rychle odešel. Já jsem se nezmohl ani na slovo. Jen jsem si sedl na postel a čuměl do zdi.  

**************************

V pondělí jsem do školy jel s mamkou autem, takže jsem tam byl na minutu přesně. Byla matematika, takže sezení vedle Louise.. 

Kdyby jste se ptali, o víkendu mi Louis ani nenapsal, ani se neukázal. Po tom polibku jsem jiný. Cítím se jinak. Jsem zamilovaný? Nejspíš. Do toho správného? Ne. Doufám že se ke mě teď bude chovat lépe? Ano, ale vím, že tak nebude. 

Hned jak jsem si sedl na své místo, spatřil jsem, jak na mě Louis kouká. Podíval jsem se na něj a usmál se, jenže Payne to musel zkazit. Drcl do něj, něco mu pošeptal do ucha a oba se hlasitě zasmáli. ,,Něco k smíchu, kluci?!" okřikla je učitelka a já se otočil zpět na tabuli. 

Když zazvonilo na přestávku, chtěl jsem vyjít ze třídy, ale Tomlinson s Paynem mě zastavili. Kde mají Malika? ,,Stylesi, pojď k nám," zavolal mě se smíchem Payne. ,,No?" otočil jsem se a hned schytal pěstí mezi oči. ,,Za co?!" křikl jsem bolestí a koukl se na Tomlinsona, který se tvářil, jakoby něčeho litoval. ,,Ty víš za co," sykl po mě a odešli. 

Ty víš za co? To mi dal jako Payne pěstí za to, že jsme spolu s Tomlinsonem něco měli? On o tom ví? To je v háji. 

Najednou ke mě někdo ze zadu přiběhl a objal mě. ,,Niallere!" otočil jsem se a objal ho. ,,Co ty tu?" zasmál jsem se. ,,Chtěl jsem tě vidět. Kam si v pátek zmizel?" vyptával se. ,,Netuším, probudil jsem se až doma v posteli," zasmál jsem se, aby to vypadalo přesvědčivě. ,,Aha, byl jsi úplně na mol," přikývl a sklopil pohled. ,,Co se děje?" zeptal jsem se. ,,No. Víš, vyspal jsem se s jednou holkou.. v ten pátek..." zadrhl se. ,,Dál?" ,,Vlastně nevím, pamatuji si jen to, jak jsem se s ní libal v posteli a ráno jsem se probudil nahý, ale ona nikde. Byla překrásná, ale já nevím její jméno, ani číslo," zněl hodně smutně. To je špatně, nechci ho takhle vidět. 

,,Ni, najdeme jí, ano?" pohladil jsem ho po rameni a on se na mě děkovně usmál. Tak je to lepší. 

,,Co to tu máme, gayoušský páreček?" prošel okolo náš Tomlinson a hned musel něco vypustit z úst. ,,Počkej Ni," zašeptal jsem a doběhl Louise. ,,Co chceš?" sykl, když jsem ho zastavil svojí rukou na jeho rameni. ,,Co to mělo znamenat? Ten polibek? A teď tohle?!" zavrčel jsem. ,,Jestli se o tom někdo dozví, je po tobě Stylesi, rozumíš?! Byl jsem opilej a nadrženej," hnusně zašeptal, abych to opravdu slyšel jen já a odešel. 

Povzdychl jsem si a chtěl se vrátit k Niallovi, jenže ten tam už nestál. Tím pádem jsem odešel do třídy, kde teď máme mít angličtinu. 

Posadil jsem se na místo a čekal, až zazvoní...

Když škola skončila, měl jsem se sejít s Niallerem, aby jsme šli ke mě domů, protože potřebuje pomoct s úkolem.

Protože jsem ho nikde neviděl, tak jsem si ještě skočil na záchod. Koho tu nevidím, Tomlinson, sám. ,,Harry?" vyhrkl, když viděl, jak už chci jít pryč. ,,Ano?" otočil jsem se. ,,Promiň," zašeptal a povzdychl si. ,,Za co?" nadzvedl jsem obočí. ,,Za všechno. Já se Liama snažím uklidnit, ale on má na tebe pořád nějaké kecy. A já nemůžu, nemůžu mu říct, aby toho nechal. Myslel by si, že se tě zastávám, víš?" koukl na mě smutně a já přikývl. ,,Chápu, ale víš jak mě to potom mrzí? Nejdřív se líbáme a potom mě chceš zb--" nenechal mě to doříct a přilepil se mi na rty. 

Chvilku jsme se líbali a tulili se k sobě. Když nám došel dech, tak jsem se musel odlepit. ,,Takhle to chci já, nechci tě mlátit," mrkl na mě a odešel. To jako po každém polibku zdrhne? 

Vyšel jsem ze školy a tam už stepoval Niall. ,,Promiň, byl jsem na záchodě," omluvně jsem se na něj usmál a vyšli jsme směr ke mě domů. ,,Takže s čím že budeš potřebovat pomoct?" vyptával jsem se. ,,S úkolem na matiku. Znáš mě, nechápu jí.." zasmál se. ,,Nechápu, jak si se sem dostal, když si v devítce měl 4 z matiky," pokroutil jsem hlavou a zasmál se. ,,Jsem prostě obyčejný, patnácti letý kluk no, promiň," kníkl a poté dostal výbuch smíchu. Někdy ho fakt nechápu. 

Když jsme došli domů, mamka něco vařila, nejspíš oběd. Sborově jsme jí pozdravili a poté odešli ke mě do pokoje. 

,,Hele, koho to je bunda," ukázal na mě neznámou bundu hozenou přes židli. A sakra, to je Louise. To jsem se jí nevšiml přes víkend? ,,To mi koupila mamka," zalhal jsem. ,,Obleč si jí, chci tě v ní vidět," no to snad ne. Bude mi malá, vždyť Louis je takovej drobeček. 

Přikývl jsem a začal si jí oblékat. No naštěstí mi seděla tak akorát. ,,Možná by mohla bejt větší, ale sluší ti, zejtra si jí vezmi do školy, kluci budou slintat," mrkl na mě a já dal oči v sloup. ,,Myslím to vážně, slibuješ?" poprosil a já přikývl. 

Jenže to mi nedošlo, co se stane, až mě uvidí Payne s Malikem v Tomlinsonovo bundě.