Yaoi Story

2.Zraněný vlk

Ryu x Kyoichi

Šel jsem po ulici,když v tom jsem zahlédl psa.Přišlo mi to divný,protože na psa byl moc velký.Ležel v tmavé uličce a když jsem přišel blíž, začal vrčet ale nevystartoval.Šel jsem k němu blíž i když na mě vrčel a zjistil,že je to zraněný vlk.Jeho vyceněný zuby mi naháněli strach,ale to že byl zraněný mi dělalo větší starost.Kdyby někoho pokousal,tak ho zabijou a kdyby ho tady našli tak ho vezmou do útulku nebo do zoo. Šel jsem k němu pomalu a on pořád cenil zuby.Sednul jsem si na bobek a chtěl ho pohladit,abych mu dokázal že mi nechci ublížit,jenže mě kousnul.Okamžitě jsem stáhnul ruku a obvázal si ránu.Podíval jsem se na něj a i přes to že mě kousnul jsem ho tam nemohl nechat.Seděl jsem vedle něj dokuď nepřestal vrčet.Povídal jsem si s ním i když jsem věděl že mi nerozumí."Jsem Ryu" chvíli jsem zas mlčel "Víš,ve škole je jeden kluk,který pořád šikanuje ostatní a chodí s nejhezčí holkou na škole. Říká se jim královský pár. Toho kluka se všichni bojí, už jen protože zmlátil tolik lidí a té holky se radši ani nedotknou.Taky mají dobrý známky.. Na rozdíl ode mě." povzdechl jsem si "Nejradši bych ho vyhodil z okna a víš proč?" koukl jsem se na něj a on už necenil zuby.Asi zjistil že je to zbytečný "Protože jsem s ním chodil na základku a on mi pořád bral svačinu a někdy mě i zmlátil. Naštěstí si mě nepamatuje,což je dobře. Vlastně mě ještě ani nepotkal tak možná neví, že jsem tam taky" zaradoval jsem se "Takže se nemusím bát!" usmál jsem sa a stoupl si."Už začíná být zima" chtěl jsem ho vzít, jenže začal zase vrčet "Hele,jestli tě tady někdo najde tak tě zavřou a ty už nebudeš mít svobodu! Nebudeš se moct vrátit ke své smečce" chvíli jsem na něj koukal a pak jsem ho vzal.I když mě chtěl kousnout a já to čekal tak to neudělal. Jen potichu vrčel.Vzal jsem ho potají ke mě a ránu mu ošetřil."Stejnak by bylo nejlepší, kdybych zašel za veterinářem" podíval se na mě takovým pohledem ať nikam nechodim.Sednul jsem si k němu a hladil ho "Dobře, nikam nejdu ale jestli se to zhorší tak tam půjdu" Najednou vstal,lehnul si ke mě do klína a usnul.V zápětí jsem usnul taky jak tak krásně hřál.Ráno mi bylo moc velký horko a když jsem se probudil,ležel jsem vedle nějakého kluka,kterého jsem objímal."Wuaa!!!" lekl jsem se a vstal."C-c-co?!..Kdo jsi" on se probudil a v klidu vstal "Ryu..neřvi tak" žmoulal si oči "Kdo..?..jak?..Jak znáš moje jméno? Jsi stalker? Nebo úchyl?! Jak ses sem dostal?"
"Vzal jsi mě sem i když jsem nechtěl. Dokonce jsem tě pokousal."
"Co?"
"Kdyby jsi mě tam nechal tak by se ti to nestalo ale já... bych se toulal někde zraněnej"
"Co? O čem to mluvíš? Včera jsem..." pak jsem zapřemýšlel "Sakra! Kde si?" koukal jsem se po tom psovi co vypadal jako vlk."Neviděl jsi tu psa co vypadal jako vlk?"
"Jo" otočil jsem se na něj "Vážně? Kde je? Byl zraněnej,jestli se dostal ven tak-" chytil mě za obličej. "C-co to.."
"Koukáš na něj"
"Huh?"
"Já. Jsem to já. Já jsem ten vlk"
"Co blbneš.." sundal jsem mu ruce z mého obličeje. "On je zraněnej,musím ho najít" sednul si na postel a vyhrnul nohavici.Byl zraněnej a na něm můj obvaz.Jak to?" T-ty..! Co jsi zač?"
"Vlk" nemohl jsem uvěřit vlastním uším."Ty si.."
"Jo.Vlk kterého jsi včera zachránil a který tě kousnul" najednou jsem dostal strach a podíval se na ruku "Takže ze mě bude taky..?" on se začal smát "Ne,to ne.To si myslíte jen vy.Copak když tě kousne veverka tak se změníš na veverku?" něco na tom bude.Pak jsem si ale uvědomil že.. "Takže všechno co jsem ti včera řekl jsi mi rozuměl?"
"Jo" v obličeji měl takovej bezstarostnej výraz "A ven" ukázal jsem na dveře "Co? Přece nevyhodíš zraněného.."
"Řekl jsem ven!" pomalu šel ke dveřím a pak se na mě jen otočil. Měl takové stěněčí oči,bylo mi líto ho vyhodit "Opravdu musím? Budu hodný, nebudu ti dělat problémy" šel pomalu ke mě a koukal na mě těma roztomilíma očima.To na mě bylo moc a povolil jsem"Dobře ale jen do doby než se vyléčíš" byl úplně šťastný až mu vyskočil ocas a uši "C-co to.."
"Em..jo.Někdy nedokážu udržet pocity a napůl se proměním" smál se a vrtěl ocasem."Jdu do školy tak tu zůstaneš potichu,rozumíš?" vzal jsem si tašku na rameno a před odchodem mě ještě zastavil "Ty odcházíš?" koukal smutně "Jo,vrátím se až v půl druhé" jeho uši sklesly a bylo poznat že je smutný. Vydechl jsem "Hele,jestli tu potichu počkáš tak až se vrátím, uvařím ti něco dobrého" a už byl zase v dobré náladě. Už jsem sahal na kliku,když na ramano mi zaklepal on.Otočil jsem se a dal mi pusu.Čuměl jsem jak péro z gauče "Tohle už nedělej"
"Proč ne? "
"Protože tohle se dělá jen mezi lidma kteří se mají rádi."
"Ale my se máme rádi"
"Eee..no..ne.My jsme něco jako kamarádi a tohle se mezi kamarádama nedělá"
"Tak budeme nejlepší kamarádi" usmál se.Už jsrm neměl čas a ani náladu "Hele vysvětlím ti to až přijdu" otočil jsem se a šel do školy.Hned jak jsem procházel chodbou pustil se do mě Isano "Hele kdo se vrátil Ryu z blbouna" smál se.Neměl jsem na něj náladu a byl unavený protože mě....nenechal vyspat....jak se vlastně jmenuje? V přemýšlení jsem Isana jen obešel. "Hej...ty mě budeš ignorovat?!" sáhl mi na rameno a otočil mě. Lekl jsem se "Ježiši co to děláš! " omilem mi to ujelo.Isano je taky kluk který se mnou chodil na základku.Není tak populární jako Ken a Airi.Královský pár.Ale všichni se mu radši vyhýbají protože on problémy vyhledává. Naneštěstí jsem jeho obětí já.Kdykoliv mě vidí, pustí se do mě nehledě na to kde jsme.Jestli o hodině nebo při testu.I když se mu vyhnu,najde si mě. Jen mě šikanuje a já ho ignoruju."Promiň..nechtěl jsem.." odstrčil jsem mu ruku a šel do třídy. Když jsem po škole konečně dorazil domu,uvítal mě znova polibkem."Říkal jsem ti ať to neděláš"
"Co mi uděláš?"
"Co?"
"Řekl jsi že když tu potichu zůstanu tak mi uvaříš něco dobrého." už je díky bohu v pohodě. Žádný uši.. Žádný osas..vypadá jak člověk. Něco jsem mu udělal a on to snědl. Když jsem na něj tak koukal něco jsem si uvědomil "Jak se vlastně jmenuješ?"
"Kyoichi"
"Aha..no až to dojíš umij po sobě ten talíř. Já se jdu vykoupat." vzal jsem si pizamo a ručník. Věděl jsem že dneska už nikam nepůjdu a smrděl jsem potem od dnešního tělocviku.Napustil jsem si vanu s bublinkama a vlezl do vnitř.Aahhh...to je bájo..uvolnil jsem se a zapomněl na okolní svět. Po pár minutách jsem slyšel kroky a šplouchání vody.Když jsem otevřel oči, přede mnou seděl Kyo."Hej! Co tu děláš?! "
"Koupu se.S tebou.Proč?"
"Vypadni!" ukázal jsem na dveře. On jen mávnul rukou "Nebuď jak holka" chytil mě za ruku,otočil mě k němu zády a přišoupl blíž.Seděl jsem před ním a cítil jeho ruce okolo svého pasu."Hej,co to děláš? " otočil jsem hlavu k němu a on mě znova políbil "A dost! Řekl jsem ti ať to nedě-" umlčel mě dalším polibkem.Tentokrát použil i jazyk.Ani nevím proč ale nevadilo mi to.Jenže pak jsem cítil jak jeho ruka opistila své místo na mém břiše a posunula se níž. "Hej Kyo!" odstrčil jsem ho "O co ti de?" on si mě znova přivlastnil polibkem ale tentokrát jsem se nenechal.Znova jsem ho odstrčil ale nemělo to takový účinek jako posledně. Přitáhl mě k sobě a líbal dál. Rukou mi začal osahávat zadek a pak jsem cítil jak do mě zajel jeden prst.Začal s ním pohybovat a ať jsem se snažil odstrčit jak jsem chtěl,nemohl jsem.Měl větší sílu.Trochu to bolelo a pak do mě strčil druhý prst. To už bolelo víc,protože mě roztahoval.Začal jsem se odstrkovat a chtěl jsem ho praštit jenže mojí ruku chytil.Tak jsem použil nohu a kopl ho mezi nohy.Okamžitě s tím přestal a svalil se na zem.Mezitím jsem utekl do svého pokoje a zamkl se tam.Asi po pěti minutách jsem ho slyšel za dveřmi jak se omlouvá "Promiň.Neudržel jsem se" nezajímalo mě to protože jsem nemohl zapomenout co mi udělal ale víc mě bolel ten pocit bezmoci.Že jsem nemohl nic udělat. Když jsem slyšel klid a nakoukl klíčovou dírkou, nikde jsem ho neviděl. Pootevřel jsdm dveře a on stál za nimi.Hned jsem je chtěl zavřít ale on mi v tom zabránil. Vlezl me mě do pokoje a jen tak na mě zíral.Pak mě obejmul a ať jsem se kroutil jakkoliv,nevykroutil jsem se z jeho sevření.Měl jsem strach co mi udělá..."Omlouvám se.Opravdu upřímně se omlouvám.Jestli jsem ti ublížil a bojíš se tak odejdu.Bude to lepší" řekl a pustil mě, Když odcházel, nevím proč ale nemohl jsem ho nechat jít. Šel jsem za ním a zastavil ho "Ne-neublížil jsi mi." co to sakra říkám! Vždyť to bolelo! "Opravdu?"
"J-jo.Tak neodcházej" nevím proč jsem řekl tahle slova.Vyšla ze mě bez toho abych si to uvědomil. Tenhle kluk..mě přinutí dělat věci.. A říkat věci které tak ani nemyslím. Opravdu je to vlk? Jestli je vlk tak co jsem já?
Zase mě obejmul "Ty tak sladce voníš......jako nějaký králíček" chvíli jsem si myslel že mě sní.Naštěstí jsem se ubránil ale...nemyslím si že jsem v bezbečí...