Yaoi Story

6.Chci tě sníst

Toto je svět plný zvířat.Polozvířat.Nejsme lidé,ani zvířata..spíš něco mezi tím.A jako u zvířat tu platí...Ten nejsilnější přežije.
Jenže já mám smůlu,protože nejsem nijak silný.Já jsem totiž obyčejný zajíc...
Šel jsem si poklidně lesem když v tom liška.Utíkal jsem jak jsem jen mohl,ale ona mě dohonila..."Prosím..nejez měě..."
"Chytil jsem tě.Teď jsi můj" blížil se ke mě,natahoval ke mě ruku a já ho ze strachu kousnul.Pak jsem ze strachu utekl a když jsem si myslel že jsem mu utekl,opak byl pravdou."Tady jsi..." zahnal mě až do jeskyně,kde nebylo úniku."O-omlouvám se.."
"Vážně? Podívej.." ukázal mi ruku.Měl na ní můj kousanec.Nevinně jsem se na něj podíval"Tenhle kukuč tě nezachrání..." šel ke mě.Opřel mě o zeď a já jen čekal,kdy se zahryzne do mého krku.Jen tak letmě ho očuchával a pak kousnul."Ááá..nejez měě"
"Já tě nejím,jasný?" Trochu mě uklidnil "Zatím..." začal jsem trojčit "Nejez! Nejez!! Nejez!!"
"Jejím,jasný? Jen ochutnávám"
"Já nejsem vůbec dobrý!! Jsem samá modřina a sním všechno co najdu.Určitě se otrávíš když mě sníš.."
"Vážně?..no..." mnul si bradu "Ale na to nepřijdem když to nezkusíme"  chtěl se znovu zahryznout ale já mu vyklouzl.Utíkal jsem ven,ale chytil mě za nohu a já spadl na čumák."Kdyby jsi neutíkal,tak-"
"Wuááá..áá.."
"Co-..počkej..hej"
To jako vážně? Rozbrečel jsem ho? To si děláš legraci.."No ták..." má jen odřený nos "Hej.." proč ho rovnou nesmím? Normálně bych s ním neměl slitování ale..."No ták...králíčku.." furt brečel.Proč ho nezabiju? Přijde mi to otravný..poklepal jsem mu na záda "Promiň jo? " Podíval se na mě s tím jeho ubrečeným výrazem a docela mě zaskočil "Proč se mi omlouváš?" nebylo to ani těmi slovy co řekl,spíš tím výrazem kterým se na mě díval.Uplakané oči plné strachu,které se na mě v tu chvíli dívali byly nádherné.Nedíval se na mě se strachem ani s ublížením,ale jako by mi teď říkal Omlouvám se i když mi nic neudělal.Nedíval se na mě jako na vraha nebo na vlka,ale na sobě rovného.A to bylo poprvé co jsem takový výraz u někoho viděl.
Jen u mě seděl a koukal na mě.Mám z toho docela strach.Proč se mi omlouvá,když mě chce sníst? Pomalu jsem se zvedal,protože vypadal trochu mimo ale chytil mě za ruku "Ty někam jdeš?"
"N..e?.." zase jsem si sedl.Ach..proč? Co jsem komu udělal? Podíval jsem se na něj a on na mě zíral."C..co.."
"Nic.Jen si vychutnávám pohled" ach tak.."Na svoji večeři" nééé...maminkoooo
Je sranda ho sledovat.
On mě sní.Vážně..."Ty.. mě sníš?"
"Přijde na to.."
"..Na co?"
Krůů
Kručelo mu v břiše."Prosím nejez mě!! Nejez mě!"
"Počkej,vždyť-"
"Nechutnám dobře,opravdu!" Přiblížil se ke mě "A jak to můžeš vědět? Já už párkrát zajíce měl a jsou celý měkoučcí a trašně dobří" eee.."Já jsem tuhej! Ano! Jsem samá modřina a-" cítil jsem jeho ruce na boku "Co.."
"Neboj se.Nic ti neudělám." Prohmatával moje tělo a když mi došlo co dělá,tak jsem jeho ruku odstrčil ."Já vík co děláš.Zkoumáš mou tloušťku!"
"Ty jsi ale chytrý zajda"
"Máš smůlu! Já jsem samá kost a kůže"
"Tak si tě vykrmím" co? "Em..tak jsem to nemyslel.."
"Ale já jo." Zvedl jsem se a utíkal ale on byl rychlejší a zatarasil mi cestu."Někam pospícháš?" Jsem v koncích.Tohle je můj konec? "Jak to tak vidím,ty budeš pořát utíkat a moje jeskyně je docela daleko." Nad něčím přemýšlel a pak se na mě podíval.Chytil mě za ruku a táhnul"Co to děláš?"
"Jdeme do mé jeskyně"
"Ne,myslím proč mě držíš za ruku"
"Nějak jsi se rozkecal.." um..sklapnul jsem.Po nějaké době jsme došli do jeho jeskyně.Jsme asi hodně daleko co? Díval jsem se ven."Odsud neutečeš" připravoval nějaké věci"Radím ti tu zůstat.Venku jsou všelijaké zvířata.Třeba medvědi,psy,lišky a ty obzvlášť zajíce milujou." hlasitě jsem polkl."Ale ty mě taky sníš" zarazil se."Ale až za nějakou dobu" připravoval dříví na oheň pak se otočil a prošel kolem mě"Zůstaň tu.Já se za chvíli vrátím." Odešel.Teď bych se mohl vytratit.Rozhlížel jsem se kolem a nikde nic.Rychle jsem utíkal co mi nohy stačili ale objevila se liška.Běžela za mnou a skoro mě dohonila.Vyskočil jsem na strom,na který ona nemohla a jen tak pod tím stromem stála."Slez dolů a slibuji,že to nebude bolet" měl jsem strach.V hlavě jsem měl zmatek a jediné co mě v té chvíli napadlo byl on."Vlku.."
"Co říkáš?"
"Nejdu! Já už někomu patřím,víš?"
"Vážně? Jsi na útěku,takže asi ne.Je to asi špatný lovec když nechytí ani zajdu jako ty"
"Že to říkáš zrovna ty" naštval jsem jí "Okamžitě slez,nebo si pro tebe dojdu!" Začala lézt nahoru a když byla u mě,zapištěla a spadla dolu.Tam stál vlk,udýchaný a naštvaný."To je tvoje kořist?"
"On je můj! Vypadni!" Zavrčel a Liška zmizela.Podíval se na mě"Slez" zavrtěl jsem hlavou "Slez!" Zvýšil hlas.Tak jsem se bál,že jsem poslechl.Chtěl jsem seskočit ale noha se mi zasekla ve větvi a já nabral jiný směr.Padal jsem hlavou dolů,ale vlk mě chytil.Tvářil se opravdu naštvaně.Teď mě sní..teď mě zabije.Odnesl mě zpátky do jeskyně,kde mě položil na zem."Já se om-"
"Ty blbe!" Prudce se na mě otočil"Víš jaký jsem měl strach?!" Cože? On měl strach?..o mě?...ne,to ne.. měl strach o svoji kořist."Když jsem sem přišel a tys tu nebyl,došlo mi žes utekl.Jen jsem doufal,že tě nic nesežralo a pak jsem viděl tu špinavou lišku jak se po tobě sápe!"
"Je mi to líto.."
"Říkal jsem ti ať nikam nechodíš!"
"Já se bojím!"
Bojí? Bojí se mě?
"Ty jsi vlk a já...já jsem jen potrava! Kdykoliv mě může něco připravit o život a když mi můj nepřítel řekne ať tu počkám...ty bys snad čekal na to až tě někdo sežere?!"
Nepřítel? Potrava? Ach...já jsem vlk a on zajíc.."Nevěděl jsem že o mě tak smýšlíš" naštval jsem se."Tak co kdybychom.." nevěděl jsem co říkám "To ukončili?" Nechtěl jsem to.
Co? Šel ke mě a já couval..."Počkej.." on mě fakt sní? Narazil jsem do zdi a přede mnou byl on.Neměl jsem kam utéct.Kousal mě do krku,kousal mi uši "Nejez mě... prosím.."
"Proč? Ty jsi kořist a já lovec,ne?" To je pravda.Přestal jsem se bránit.Schodil mě na zem a od krku se přesunul na moji hruď."Tak proč mě nezabiješ?" Podíval se na mě a já na něj"Proč? Každého zajíce nejdřív zabiješ a pak sníš ne? Tak proč mě -"
"Ty to nechápeš!" Koukal jsem na něj"Chceš mě nejdřív ochutnat?" Slezl ze mě."Takže můžu jít?"
"Ne" sakra..."No nic.." kouknul jsem se do rohu a tam byli ryby,bobule a malé prase."To jsi ulovil?"
"Jo.Nevím co vy zajíci jíte.."
"Jsme bíložravci." Kouknul se na mě "Maso nejíme."
"A ty bobule?"
"Ty jsou jedovaté" povzdechnul si "Zase jsem to zkazil.." bylo mi ho líto."Když mě vezmeš do lesa,nebo na nějakou pastvu tak se najím" souhlasil a odvedl mě.Samozřejmě mě hlídal."Můžeš zalézt?"
"Proč?"
"Když jsi tu,ostatní nechtějí vylézt"
"Jsou tu i jiní?"
"Jo." Zalezl do křoví ale i tak mě sledoval.Ostatní zajíci se ke mě přidali.Někteří se pářili a někteří jedli.No..jeden to zkusil i na mě "Ty jsi ti novej?"
"Jo" jedl jsem."A nechceš se k nám přidat?"
"Ne,díky"
"Můžeš klidně jíst,neboj se" co to má znamenat? Cítil jsem jak mě obejmul zezadu."Počkej,ne! "
"Je to přirozený,neboj"
"Ale já-" cítil jsem vražednou auru a všichni zajíci utekli.Až na toho co byl na mě přilepenej."Máš docela odvahu" Otočil se a jakmile viděl vlka,utekl.Podíval jsem se na něj "Co to mělo znamenat" vypadal naštvaně."Em.. Já ti ti vysvětlím" cestou zpátky jsem mu to vysvětlil."V říji?"
"Jo"
"On byl v říji?"
"Jo"
"Ale vždyť není jaro.."
"Zajíci jsou v říji v jednom kuse"
"Takže i ty?" Mlčel jsem.
"A nebyl to samec?"
"Byl.Ale zajícům to je jedno" ......To jsem to zase něco řekl."I ty jsi..v říji?" Zeptal se a šel ke mě."No..jo.Jsem přece taky zajíc" radši bych měl mlčet."A chceš se uvolnit?"
"Co?..ne,to je dobrý" chytil mě pod bradou a díval se mi do očí.Pak mě znovu kousnul do krku "Nejez mě!"
"Nejím,dobře?" I když to říkal tak jsem mu nevěřil.Chtěl jsem od něj utéct,ale podkopnul mi nohy a já spadl.Cítil jsem ho nade mnou "Otoč se"
"Ne"
"Dělej" kroutil jsem hlavou."Jak chceš" stáhnul mi kraťasy a kousnul mě do ocásku "Aú..nejezz"
"Vždyť nejím.Buď v klidu,nic ti neudělám" ani se mě nedotýkal ale cítil jsem jeho pohled na mích zádech.Navíc to bylo strašně trapný."Otočíš se?"
"Ne" vždyť nemám kalhoty! Kouká mi zadek a když se otočím tak...
Nechci ho sníst,i když tak krásně voní.Kousnul jsem ho do ocásku,když se nechtěl otočit. Takovej kulatej a jemnej.Hmm...pořád nic.Zíral jsem na něj a přemýšlel co mu provedu.Nechtěl jsem ho sníst,chtěl jsem ho škádlit."Jestli se neotočíš,tak.." pořád nic.Jak myslí.Strčil jsem mu do zadku prst.
"Woáá.." podíval jsem se na něj"Co to děláš?!"
"Otoč se"
"Ne" otočil jsem hlavu zpátky .Pak jsem cítil jak se hýbe-jeho prst ve mě.Zkoušel jsem nevydat ani hlásku."Tak? Otočíš se? Nebo to půjde po zlém?"
"Tak mi dej kraťasy"
"Ne"
"No ták..vždyť jsem......a navíc je to strašně trapný"
"No a? Otoč se."
Pořád se neotočil,tak jsem přidal jeden prst."Aw.." skousnul si ret.Je mu to příjemné? Nechce to přiznat,že? Usmál jsem se a vyndal z něj mé prsty "No tak,otoč se.Nebo přijde něco většího než prsty" pomalu se otočil a zakrýval si rozkrok."Hah..vidím že sis to rozmyslel.No,naoplátku budu jemný"
"Co? Řekl jsi že to neuděláš,když se otočím!"
"Ne,to jsem neřekl" usmál jsem se."Ty podrazáku"
"Copak ti to není příjemné? Nejsi v říji?"
Jasně že jsem! Ale nepřiznám to.Dělat to a vlkem.."Vždyť jsi samec!"
"No a? Neříkal jsi náhodou,že je to zajícům jedno?" Sakra..ta moje huba..zase do mě strčil dva prsty a kroužil s nimi.Ať přestane..
"Přestaň.."
"Proč? Vždyť je ti ti příjemný" no právě."Ale tohle dělají mezi sebou stejné druhy! Zajíc se zajícem,ty jakožto vlk se nemůžeš pářit se mnou!"
"Můžu"
Bylo vidět že se mě snaží odradit ale nepovedlo se mu to.To jak se vzpíral mi akorát dodávalo touhu."Je ti jasné že jsem taky samec? Nedám ti potomky"
"Tak se o tom přesvědčíme,hmm?" Odhrnul jsem jeho ruce a viděl to.Měl erekci."Páni.."
"Nesměj se!" Měl uslzenou tvářičku,která se víc a víc červenala."Já se nesměju.Podívej" vzal jsem jeho ruku a položil ji na můj rozkrok.
Je tvrdej.Kouknul jsem se do jeho očí a bylo jasné co chce udělat"Ty..že to neuděláš..?" Viděl jsem jeho pohled.Převrátil jsem se abych utekl ale marně.Přidržel si mě a ani nevím jak,ale sundal si kalhoty a přiložil ho k mojí dírce."Nedělej to"
"Udělám to"
"To nesmíš!"
"Můžu.Sám jsi to řekl ne? Jsi můj a se svýma věcma si budu dělat co chci." Ale já nejsem věc! Cítil jsem jak do mě pomalu proniká "P-poč..kej.." prý že bude jemný..bolelo to jako čert."To bolí.." na chvíli se zastavil."Promiň,ale nedokážu čekat" a přirazil.
Byla to taková slast.Nemohl jsem se nehýbat.Byl tak teplý a úzký..lepší než jakákoliv samice.A ten jeho roztomilý ocásek..Chtěl jsem mu vidět do tváře.Zastavil jsem se "Otočíš se?" Zavrtěl hlavou tak jsem začal přirážet.
"Ah! Umm...ah...uh..." nemohl jsem přemýšlet v hlavě jsem měl mlhu.Jediný na co jsem myslel byl ten pocit blaženosti.Chvílema to bolelo ale jinak to bylo docela příjemné.Už jsem se skoro udělal,když v tom se udělal on a přestal.Co se děje? Proč ze mě nesleze? Podíval jsem se na něj a viděl jsem.."Ne.." byl pořád tvrdý. Otočil mě a znovu přirazil."Ah!" Přidržel mi hlavu a políbil mě.Do toho jsem ho kousnul,protože jsem se udělal.Jen zasyčel ale přirážel dál. "Já už nemůžu.."
"Ještě vydrž" dělali jsme to asi dalších 20 minut než jsme se oba udělali.Lehli jsme si vedle sebe.Po tom co jsme se vydýchali,dostal hlad.Bál jsem se že mě sní,po tom co si se mnou užil ale.."Počkej tady,za chvíli jsem zpátky" za hodinu se vrátil s kupou sena, trávy , pampelišek,kytek a jahodama."To jsi nasbíral ty?"
"Jo." Snaží se mě vykrmit? Aby mě mohl sníst? Radši jsem se nenápadně zeptal "A ty?"
"Už jsem jedl" aha.. Takže..pustil jsem se s radostí do jídla a v tom mě obejmul ze zadu "Až to sníš,můžeme dát další kolo" zakuckal jsem se "Cože? Tobě to nestačilo?" Jen se usmíval"Až se najíš,dáme další kolo.Hm?"
"Ten kdo je v říji jsi ty ne? Nejsou vlci taky neustále v říji?!" A od té doby mi došlo,že mě jako potravu nevidí."Dáme ještě jedno?"
"Jsi ty vůbec vlk?! Nejsi náhodou démon?"
"No ták..zajdo.." občas mi vyhrožuje že mě sní,ale já vím,že to myslí jinak.Myslí to tak,že..."Dostal jsem na tebe chuť.Chci tě sníst"
"Co? Už ne,já už nemůžu! Vždyť jsme to dělali už dvakrát!"
"Do třetice všeho dobrého" políbil mě na krk...ah..na co jsou vůbec dobrá ta přísloví?

***Konec***