Yaoi Story

9.Setkání

Stalo se to tehdy. Když jsme se potkali poprvé. Vůbec jsme se neznali a i přes to...Jsme spolu spali. Bylo to alkoholem a stresem. Byla to..Chyba.

No, naštěstí už uplynuly 2 roky, takže pochybuju že si mě bude ještě pamatovat a navíc...Neznali jsme ani svá jména. "Kaito, vytiskl jsi to?"
"Ano, pane" Je vlastně nemožné, že by jsme se znovu potkali, větší pravděpodobnost je, že mě zasáhne blesk. "Kaito, přišel nový zaměstnanec, provedeš ho po firmě" ale tohle jsem opravdu nečekal. Objevil se přímo přede mnou.
"Toto je Masahiro z obchodního. Od teď s námi bude pracovat" všichni tleskali a on se usmíval "Děkuji vám" ale...
"Kaito tě provede po firmě"
Co tady SAKRA DĚLÁ?!! "Kaito?"
"Ah, ano. Pojďte se mnou" proč zrovna já? Budu dělat že ho neznám. Třeba mě nepoznal tak budu předstírat-
"Konečně jsem tě našel" zastavil jsem se "Prosím?"
"Jsi to ty, ne?" Sakra..Poznal mě "Nevím o čem mluvíte. S někým si mě pletete." On si mě pamatujete!! Jsem v pěkný kaši.."Další je oddělení tisku" provedl jsem ho po firmě a pak se vrátil ke své práci. A jako by to bylo naschvál, dostal stůl naproti mě. Celou pracovní dobu jsem cítil jeho pohled ale ani jednou jsem se na něj nepodíval. "Kaito?" Řekl mé jméno.
"Ano?" Mlčel
"Kaito?"
"Co" podíval jsem se na něj a on na mě zíral. Nepromluvil jediné slovo tak jsem se zabořil do papírů co jsem měl na stole. "Dřív jsi brýle nenosil" zarazil jsem se. "Mýlíte se. Nosím je vždycky" už s tím přestaň!
"Kaito"
"Co zas!" Podíval jsem se na něj. "Co kdyby jsme po práci zašli na skleničku?" Co? Dělá si srandu? "Omlouvám se, ale nepiju"
"To je lež"
"Ne, není. Nepiju už dva roky, od té doby co-..." a sakra! Málem jsem se prokecnul.
Po práci jsem šel domů ale on mě pronásledoval "Co je"
"Chci jít s tebou na skleničku"
"Já nechci"
"Tak mi řekni proč nepiješ" ten ví jak na mě. "Dobře, půjdu. Ale jenom dneska" je to snažší než se z toho vykecávat. Sedli jsme si v jedné hospodě k baru a tam mluvili o různých věcech. Než jsem se nadál, měl jsem v sobě 3 skleničky a byl jsem docela malátnej. Tak jsem se sebral a šel domů, jenže ten chlap šel za mnou "Co!" Zamotal jsem se a on mě chytil "Kde bydlíte? Doprovodím vás" najednou mi vyká?
"To není třeba. Bydlím v... Marii"
"Ale to je hodinu a půl cesty!"
"Nevadí, vezmu si taxi" když jsem se ale podíval do peněženky, nic tam nebylo. "Nevadí, pojedu vlakem"
"To nepůjde. Co kdyby jste přespal u mě? Bydlím v hotelu, nedaleko-"
"Ani náhodou."
"Tak chceš přespat tady? Venku? Potuluje se tu dost divných lidí" třeba jako ty? Ahh.. nemám jinou možnost. "Dobře, půjdu s tebou." Cestou se mě ale zeptal : "Jsi to ty, že? ...Před dvěma lety.."
"Říkal jsem, že si mě s někým pleteš"
"Nepletu. Určitě ne. Vím že jsi to ty. Byl jsi tak..Nádherný v tu noc a..Tvoje tělo...Tvoje tvář.."
"Ahh! Říkám že to nejsem já!"
"Vážně? Na zadku máš tři znaménka které jsou vedle sebe."
"To není pravda" nic takového tam nemám.
Došli jsme k němu na pokoj a já se šel vykoupat. Podíval jsem se i na zadek a opravdu tam ta tři znaménka byla! V tom se otevřeli dveře a v nich stál Masahiro. "Věděl jsem že jsi to ty" šel ke mě a obejmul mě. "Co-"
"Hledal jsem tě tak dlouho! Nenapadlo mě že tě potkám v práci" odtáhnul se "Víš jaké to bylo?"
"Nn...Hele. Byl to omil způsobený alkoholem a-" políbil mě. "Hej!"
"Promiň. Ale nejde to. Konečně jsem tě našel." Vzal mě do náruče a odnesl do postele. Lehnul si na mě a políbil mě na krk. "Když jsi z ničeho nic zmizel, bylo mi smutno. Neznal jsem tebe ani tvé jméno ale hledal jsem tě všude možně ale nakonec jsem tě našel." Líbal mě na hrudi a přesouval se pomaličku dolů."Tu noc jsem nemohl zapomenout. Pořád jsem na tebe myslel ale teď.. Tě konečně mám"
"Možná jsem to já ale už nejsem stejný. Tam to, byla jen chvilková slabost"
"Tobě se to taky líbilo" zasekl jsem se. "A nemůžeš říct ne. Sténal jsi přes celý pokoj" taky nemohu zapomenout ale co z toho "To stačí. Pusť mě"
"Ani nápad. Konečně jsme se schledali. Nenechám tě"
"Hej!" Začal mě laskat. "Vážně, ty.."
"Mám tě rád. Nikdy jsem nepotkal člověka, který by byl upřímnější než v tu noc před dvěma lety. Tehdy jsem se do tebe zamiloval" to je.."ah!" Strčil do mě prst. Nijak se s ničím nezdržoval a už jsem cítil jak ho do mě tlačí "Počkej!"
"Na co?" Jak to myslíš na co? "Vždyť mě-" ani nezaváhal a strčil ho do mě "Áh!" Začal přirážet jakmile byl ve mě. Přitom mě laskal a já měl před očima jeho tvář. Za ty dva roky se vůbec nezměnil. No.. v některé části asi ano. "Ah!...Ah..." Netrvalo dlouho a udělal jsem se. Na to se udělal i Masahiro mě na břicho. Políbil mě a lehnul si vedle mě. Měl bych se jít vykoupat ale nemohl jsem se hnout. "Nejdeš se vykoupat?"
"Šel bych ale nemůžu se hnout"
"Vážně? Tak..." Nasadil ďábelský úsměv, vzal mě do náručí "Co kdybychom se koupali společně?" A odnesl do koupelny.
                                 ***