Kopa's Pride

12.Čas hojí všechny rány

**O pár měsíců později**

Nala se ze všeho pomalu ,ale jistě vzpamatovávala. Už nebyla tak moc uzavřená do sebe a trávila čas se svými vnoučaty což jí dělalo šťastnější.  V pondělí odpoledne se obvykle procházela kolem napajedla. Bylo to tu klidné no když tu zrovna nedupali sloni nebo nosorožci. Posadila se u vody a koukala na západ slunce kdysi to dělávala se Simbou byla však silná a nad tou vzpomínkou se jen usmála. Uslyšela za sebou křapnutí větvičky tak se otočila za zvukem když uviděla před sebou lva usmála se "Ahoj ,Zuko co tě sem přivádí?" zeptala se lva s hnědou hřívou. Zuko se pousmál a přisedl si k Nale "Jen se tak procházím a přemýšlím o životě" řekl a nadechl se. Nalu už pár měsíců pozoroval a něco mu na ní připadalo vyjímečného ,že by se náš Zuko zamiloval? Jak na to mohl pomyslet když zrovna před nedávném jí umřel partner. Otřepal se a zadíval se do země.  Nala se k němu na chvilku přitiskla vlastně ani nevnímala co vyvádí bylo to nekontrolovatelné gesto. Zuko se na ní překvapeně podíval "Nalo je vše v pořádku?" zeptal se. Nala si teprve teď všimla ,že má hlavu na jeho rameni a omluvně se na Zuka podíval "Ach moc se omlouvám byla to chvilková slabost" řekla a stáhla uši k hlavě.

**Lví skála**

Kiara seděla na vrcholku skály a koukala se do dálky. Překvapeně zaostřovala když uviděla mamčinu siluetu s nějakým lvem. Když zjistila kdo to je zvolala na svého bratra Kopu "Kopo pojď sem hned" . Kopa lehce protočil očima a přiřítil se za sestrou "Co se děje Kiaro?" nasadil tázavý pohled.  Kiara ukázala tlapou k dvoum siluetám u napajedla "Zuko a máma vypadá to nadějně" zařehtala se až si musela tlapou zakrývat tlamu. Kopa se usmál ,protože to matce přál tolik si toho vytrpěla po smrti Simby. Podíval se na sestru a zasmál se "Jsi jak dítě Kiaro na to ,že máš dvě děti" žduchl do ní rošťácky. Mezitím se k ním přidala Vitani ,kterou taky celkem zajímalo nad čím se ti dva křenili. Sedla si vedle Kiary a zírala do dálky jestli něco uvidí. "Tak o tohle jde" pronesla s úsměvem. Taky to Nale přála ,protože sama viděla jak moc se Nala trápila. "Kdo ví možná ještě budete mít vy dva sourozence" zakřenila se pro změnu Vitani. Kopu to zarazilo ,ale Kiara ta se začala smát. Radši se mlčky podíval směrem k jeskyni kde spala malá Amira a malý Moyto. Věděl ,že je tam s nimi Kovu ,ale i tak to pro jistotu jednou za čas zkontroloval. Kiaru to po chvilce stejně přestalo bavit a vrátila se ke svým dětem a partnerovi. Kopa potom svalil Vitani na záda a oblízl jí "Mě by zajímalo kdy my dva budeme mít nějaké malé princátko" zazubil se. Vitani se na ušklíbla tak jak to bylo u ní zvykem a lehce vyplázla jazyk "Už brzo Kopo už brzo" řekla s úsměvem. 

**Napajedlo**

Zuko se zmateně díval na Nalu a potom se díval radši někam do stran. Chtěl se jí přiznat ,že k ní něco cítí jenže ještě bylo brzo chtěl jí to dokázat jiným způsobem než slovy a to taky měl v plánu. Nala se na Zuka usmívala toho lva si vždycky vážila byl to pohodář což se jí líbilo sice to byl opak Simby ,ale jí se to prostě jaksi zamlouvalo. "Dneska je příjemné počasí a krásný výhled" pronesla s očekáváním ,že se toho Zuko nějak chytne. "To teda je dokonce i lvi jsou šťastnější teď jde lov o mnohém lépe" řekl. Zuko věděl skoro všechno ,protože byl hlava lovecké skupiny samotného krále a tak věděl jak se mají všichni členové. Nala se na něj jen s úsměvem podívala až se jí lehce zaleskly zorničky. Zuko jí ten pohled samozřejmě opětoval.

//Nový díl je tu :D doufám ,že se bude líbit. Jinak na obrázku je Zuko a Nala. Uvidíme jak to s něma půjde dál :3. Jinak budu ráda za hvězdičky a klidně i komentáře:-).