*Druhý den ve škole*
,,Hey, Clifford jde a vede si se sebou Irwina! To už jsi s tím teploušstvím nakazil i jeho?" křikne Hemmings a začne se s celou jeho partou debilů smát. ,,Tohle jsi posral Hemmingsi!" zakřičí Ash směrem k němu. Vypadá vážně rozzuřeně, jeho tvář nabere rudou barvu a jeho svaly se napnou...tohle nedopadne dobře.
,,Ashi, pojď. Nech ho tak." řeknu tiše k němu a zatáhnu ho za ruku. ,,Ne Mikey, běž radši pryč." řekne a vydá se směrem k Lukovi.
Nechci vidět co se stane, ale zase ho tu nechci nechat.
Dojdu ke stromu a schovám se za něj. Jsem srab. Místo toho abych mu šel pomoct, tak se tu schovávám.
Ash je u něj a začíná se napřahovat, ale v tom ho někdo chytí. Hemmings toho využije a začne do něj kopat a mlátit. Nemůžu se na to dívat. Sednu si na zem a dám si ruce do dlaní. Jsem slaboch. Jsem nic.
Ash:
Už vím jak se ten chudák Mikey cítí. Hemmings mi sází hodně bolestivé rány. Mám chuť mu to oplatit ale nemůžu, někdo mě drží. Podívám se na něj, myslím že je to Calum moc je zatím neznám. Pohlédnu do jeho očí, vidím lítost. Pff co si to namlouvám, kdyby mu mě bylo líto, tak mě pustí. Svůj pohled zaměřím zpět na Hemmingse. V jeho očích vidím pouze zlost a opovržení. Hemmings mě naposled uhodí a odejde. Hood se vydá za ním, ale ještě se na mě otočí a ústy naznačí něco jako 'Promiň' to jako fakt?!
Snažím se zvednout, ale mé domlácené nohy mi to nedovolí. ,,Ashi!“ slyším jak na mě z dálky volá Mikey.
,,Mikey." vydechnu když ke mně doběhne.
,,As-shi. J-já, on-oni.“ začne koktat a z jeho nádherných zelených očí se začnou spouštět slzy.
,,Mikey to nic." řeknu a usměji se. ,,A-ale o-oni t-tě zml-látili. řekne a snaží se udržet další vzlyky.
,,Pomůžeš mi vstát?" zeptám se.
,,J-jo jasně. odpoví a podá mi jeho malou ruku.
Nějak se dobelháme (wtf) do třídy a posadíme se do lavice.
*Po škole*
,,Tak ahoj Ashi!" ,,Bye Mikey." rozloučili jsme se a já se vydal směrem domů.
Otevřu vchodové dveře od mého malého bytu a z hluboká se nadechnu, konečně víkend. Je to divné bydlet tu sám ale jak jsem již zmiňoval, rodiče mi zemřeli. Jeden opilý řidič, mlha a nebezpečná zatáčka dokážou udělat své.
Odhodím batoh ke křeslu a posadím se. Připadám si naprosto zlomený, jako kdyby na mně nikomu nezáleželo, nikoho nemám. Když mi umřeli rodiče, zůstala tu jen má babička, která se o mě starala, ale už je to rok co jí selhalo srdce. Jsem sám.
Vydám se směrem ke koupelně. Jediné co teď potřebuji je žiletka. Tahle malá, stříbrně zbarvená věc ve vás dokáže vyvolat pocit volnosti, jako kdyby jste letěli od všech problémů pryč. Ten pocit když sledujete jak vám rudé kapky krve stékají po zápěstí a dopadají na podlahu.
Ukldím žiletku a opláchnu si zápěstí, které ještě obvážu obvazem.
*cink*
Uslyším cinknutí Messengeru. 'Kdo to může být? Mně skoro nikdy nikdo nepíše?' pomyslím si a vytáhnu můj starý i-phone.
*Nová zpráva od uživalele Calum Hood*
Co může chtít?
❤❤❤❤❤❤❤
Jsem po celkem dlouhé době zpět s novou částí ejaa (530 slov)
Asi všichni jste viděli video klip- Jet Black Heart :) Jaké byly vaše první pocity? Já jsem si to pustlila...skoro celé video jsem držela slzy...řekla jsem si jo to dám, nebudu brečet...hmm hned potom co tam byl ten záběr na Mikeyho (MÉDIA) jsem to nevydržela :'( :DD
*OMLOUVÁM SE ZA CHYBY :)
