V ten den se všechno změnilo. U nás obou. Vše směřovalo k tomu lepšímu. Pořád jsme se výdali. Chodil za mnou do práce. Já zase za ním. Kavárna a obchůdek s květinami. No není to roztomilé?
Zvednu se z té ledové podlahy. Cestou na nohy ještě seberu svůj mobil, který si hodím do kapsy u tepláků. Směřuji ke schodům, které vedou do prvního parta tohohle domu. Můžu tomu ještě vůbec říkat domov? Bez něho?
Jsem nahoře. Kam půjdu? Vejdu do prvních dveří, které uvidím nalevo od sebe.
Vejdu do místnosti. Všude samé knihy. Naše knihovna. Taková malá zašívárna.Dveře se zamnou sami zavřou. Že bych si něco přečetl? Jdu k jedné z polic ve skříni. Koukám na knihy a ne moc velkým zájmem. Co se to smenou stalo?
Čtení knih přeci miluji, to on ale taky. Četli jsme spolu. Kupovali jsme je spolu.
Sáhnu po knize, která mi padne do oka. Rána o zem. Omylem jsem schodil knihu vedle té, co jsem si chtěl vzít. Sehnu se k zemi a zvednu ji. Otevře se.
Když zvedám knihu ze země, něco z ní vypadne. Znovu se tedy sehnu a hledím na to, co z knihy vypadlo. Zlisovaná květina?
Sednu si opět na studenou zem. Položím knihu před sebe a do ruky vezmu opatrně křehkou květinu. Co? Jak se to sem dostalo? A co to je vůbec za květinu? Prohlížím si ji. Pohlédnu na knihu. Znám ji.Ta byla jeho oblíbená. Pořád ji četl. Byla o nadpřirozeném a o lásce dvou lidí, kterým to, ale nebylo dovoleno. Miloval takové příběhy.
Ale proč je v ní ta květina?
Vzpomínám si.
Konečně poznávám tu květinu. Je to ta, kterou jsem mu dal, když jsme spolu začali.
Úplně první květina, kterou jsem kdy komu dal. Pro něho to byla zase úplně první květina, kterou kdy od někoho dostal. Není vtipné, že jsem tu růži kupoval zrovna, kde on pracoval?
Naštěstí měl ten den volno, takže nemohl vědět s čím přijdu. Taky podle toho pak vypadal. Jako dítě, které nikdy v životě nic takového nevidělo. Mám pocit, že spíš zarazila má slova, ale na tom nezáleželo v tu chvíli. Jeho úsměv..Kdy jsem mu ji vlastně dal?
Nějak koncem února?20.února..
![](https://img.wattpad.com/cover/57468434-288-k582295.jpg)
YOU ARE READING
You light up my darkest skies ( Xiuchen )
FanfictionByl to obyčejný den. Neměl co dělat a tak se procházel po náměstí, které bylo plné lidí. Pak si všiml.. Jeho. Jak skončí láska dvou, kteří se potkali zcela náhodně, ale na první pohled věděli, že si jsou souzeni?