Parkour girl [CZ]

IV. (4. kapitola)

Ale vlasy asi nebudou ten největší problém. Nedokážu zalhat sama sobě, jak pak mám lhát partě kluků? Toť otázka, kterou budu muset vyřešit. A to fakt rychle a fakt dobře. Na tohle asi těžko najdu tutoriál na youtube. Svalím se na židli a zadívám se na paruku. Tohle je moje cesta k parkouru. Ale ještě ani nezačnu a už mám před sebou první překážku. Vždyť parkour je o překonávání překážek...

„Nějak to vymyslím. Musím," slíbím si, načež se skloním pro batoh. Vytáhnu si zápisník a přejedu ho pohledem. Angličtina, matika, zeměpis a z fyziky a matiky píšeme. „Alespoň budu mít co dělat," řeknu si a pustím se do dělání úkolů a přípravy do školy. Během vypočítávání rovnic se mi rozdrnčí mobil. S povzdechem pro něho dojdu a posadím se na postel.

„Nazdar, kotě," zavrní někdo do telefonu. Pousměju se.

„Čau, Dariene," odpovím mu a natočím si blonďatý pramen na ukazováček.

„Jaks mě poznala?" diví se jmenovaný.

„Je to můj mobil, dej ho sem!" uslyším tlumený výkřik a menší zapraskání. „Ahoj, Sky. Promiň, ale ten pitomec mi sebral mobil-"

„To není pravda! Ona mi ho dala!"

„To je fuk," zamumlá Mia a já ji úplně vidím, jak se zamračí. „Nechtěla bys jít ven?"

„Teď?" zeptám se pochybovačně a podívám se z okna. Sice se ještě nestmívá, ale brzo bude.

„Ale noták! Bude sranda. Pojď a nebuď srab," řekne Mia.

„A kam?" zajímám se, zatímco si lehám na postel a obracím na břicho.

„Do klubu. Do Quiera," objasní mi a čeká na mou reakci. Quiero je dobrý klub, to jo, ale...

„Mně se nechce. A navíc," dodám rychle, „bych asi ani nemohla."

„Nebuď líná," křikne někdo v pozadí.

„Ty jsi tak nespolečenská, Skylar! Tvoje máma je starostka a ty sedíš doma! Pojď se trochu pobavit. Nebuď tak upjatá. A co se týče rodičů... Není to jedno? Můžeš jim říct, že jsi u mě."

„Vždyť víš, že neumím lhát," zaúpím do telefonu.

„No jo vlastně... Vždyť je to tak jednoduchý. Co ti na tom nejde?" nechápe to Mia. Vlastně to nechápu ani já. Co mi na tom nejde? Počkat... Všechny kolečka v té mojí blonďaté palici se dají do pohybu, kousek za kouskem do sebe zapadají.

„Skylar?"

„Dobře, půjdu," oznámím a Mia nadšeně vypískne. „Ale mám jednu podmínku."

„Jakou?" znejistí.

„Naučíš mě lhát." Tuhle podmínku určitě nečekala.

♣♣♣

Za půl hodiny již zvoní zvonek. Rychle hodím mobil do malé černé kabelky s řetízkem a pospíchám ven.

„Sluší ti to," pochválí mě Mia. Kouknu se na sebe. Černý crop top s dlouhými rukávy a zipem, riflové kraťásky a boty na klínku s přezkou. Samozřejmě černé.

„Díky. Tobě taky," zhodnotím její volbu. Bíle tílko s černým nápisem Wild & Whiskey Night skvěle ladí s černými legínami a k černým teniskám.

„A co mně?" cpe se do popředí hnědovlasý Darien, který nás všechny převyšuje o hlavu.

„Tobě to taky sluší," zašklebím se na něj. Na tváři se mu vytvoří ďolíčky a čokoládové oči mu zasvítí.

„No, všem nám to sluší. Jedem, ne?" spráskne ruce Colette a Matteo ji obejme kolem ramen.

„A na co se čeká?" zeptá se Darien a otočí se kolem své osy.

„Dariene, ty jsi řidič. Čeká se na tebe," připomene mu Matteo.

„Aha," zakývá Darien hlavou a rozejde se k autu. „Nastupujem. A ty se mi, milý bratříčku, nesměj. Taky ti nic nemusím koupit," prohodí ještě přes rameno a Matteovi okamžitě úsměv zmizí z tváře.

„To bys mi neudělal," řekne, ale když se mu nedostane odpovědi, znejistí. „Že ne?"

„Kdo ví?" uchechtne se Darien a plácne sebou na místo řidiče. „Kdo se chce bavit?"

Všechny ruce vystřelí vzhůru. Kromě té mojí, ta se zvedne pomaleji, nerozhodně. Darien nás přelétne rychlým pohledem a zasměje se.

„Tak fajn. Nastupujem!" rozkáže a zabouchne za sebou dveře. Matteo se posadí na místo spolujezdce a já, Mia a Colette si vlezeme do ‚zadní' řady.

„A co se vlastně oslavuje?" zeptám se, když Darien zařadí a auto se pomalu rozjede směr Quiero.

Matteo se na nás otočí a zakření se. „Tady můj bráška slaví narozeniny. Už je mu dvaadvacet. Nedělej, žes zapomněla."

„Jo, zapomněla," přiznám smutně. Nakloním se dopředu. „Fajn, zaplatím jednu rundu, když ji objednáš."

„To beru. Už jedem, Jacku!" souhlasí Darien a sešlápne plyn trochu víc.

„Nebo zelená!" vyjekne Mia nadšeně. Darienovi se zatřesou ramena potlačovaným smíchem.

„Uvidíme. Bude tam Taylor?" Zastaví na křižovatce a zabubnuje prsty do volantu.

„Nevím, asi jo. Zase si vybral nějakou holku, takže buď jsou doma, nebo v Quieru. Obojí je možný," pokrčí Mia rameny. Všichni se ušklíbneme. No jo, Taylorovi je to podobný.

„Okay," usměje se Darien a odbočí.

„Pusť rádio," přikáže Colette. Pohodlně se zavrtám do sedačky, zatímco autem se rozezní první tóny písničky.

„Hollywood Undead," zavrním a začnu hlavou kývat do rytmu. Matteo se na mě překvapeně otočí.

„Nevěděl jsem, že je posloucháš," diví se. Otočím hlavu na holky. I ty se tváří vyjeveně.

„Líbí se mi," pokrčím nad tím ramena. Když začnou zpívat, připojíme se všichni.

„Everywhere I go, bitches always know.

That Charlie Scene has got a weenie that he loves to show, bitch.

Everywhere I go, bitches always know.

That Charlie Scene has got a weenie that he loves to show."

Dál pokyvuju hlavou do rytmu a zpívám s nimi. Jedna z mých oblíbených písniček. Nikdy mě to neomrzí. Přesně s koncem písničky Darien vypne motor a pokyne nám.

„Vystupovat, děti," dodá posměšně. Vzápětí mu Matteo jednu flákne do ramena. Jakmile vystoupím, plesknu ho i já.

„Ty seš taky dítě," řeknu mu. Povytáhne jedno obočí a zadívá se na mě.

„Jo," přikývnu. „Dokud máš rodiče, tak jsi dítě. A nemel."

„No né. Skylar, ty ses odvázala!" vyjekne Colette, načež se spustí vlna smíchu.

I já se pousměju. „No to víš, už mě nebaví být ta slušná..."

~Konečně další dííííl!

~Snad se líbí :3

~Koment i vote potěší ♥♥

~Tak co myslíte, naučí se Skylar lhát snadno? Nebo to pro ni bude nadlidský úkol? A kdo už tam chce ten parkour a problémy s ním spojené? Já jo, to se přiznám ☻

~Song: Hollywood Undead – Everywhere I go

~A co jste dostali k Vánocům? Já úžasnou, úžasnou Agraelovu mikinu ♥♥♥♥♥♥ :3 :3

~ZuFa2001